Vývod (genealogie)

typ genealogické tabulky zobrazující vztah osoby k jejím předkům

Vývod je nejpoužívanější forma genealogické tabulky, respektive způsob genealogického bádání. Zahrnuje všechny předky výchozí osoby (střena), tj. její rodiče, prarodiče, rodiče prarodičů a tak dále.

Vývod Zikmunda Kryštofa von Waldburg-Zeil-Trauchburg
Šablona vývodu do 4. generace (z 8 předků) s českými popisky a základními instrukcemi

Charakteristika

editovat

Při vytváření vývodu se postupuje zpět do minulosti po všech jeho liniích, a to jak mužských (po meči), tak i ženských (po přeslici). Vývod bývá v současnosti často zobrazován v podobě stromu, kdy je výchozí osoba umístěna v jeho kořenech a její předci se od ní rozvíjejí do koruny.

Dostupnost údajů

editovat

V České republice

editovat

V případě, že byly ve farnostech, kde je vývod zpracováván, pečlivě vedeny matriční knihy, je možné ho vypracovat do 17. století. Pokud jsou k dispozici další archivní zdroje, je možné některé linie dovést ještě hlouběji do minulosti. Pravděpodobnost úspěchu bádání závisí především na existenci a dostupnosti archivních fondů.

Vývod podle generací

editovat
  • Čtyři generace – vývod z osmi předků
  • Pět generací – vývod ze 16 předků
  • Šest generací – vývod ze 32 předků
  • Sedm generací – vývod ze 64 předků
  • Osm generací – vývod ze 128 předků

Počet předků roste s počtem generací geometrickou řadou, v níž se v každé další generaci zdvojnásobuje počet rodičů té předchozí. Rostoucí počet předků nutně vede k tomu, že jsou někteří z nich ve vývodu obsaženi několikrát, což na druhou stranu počet jednotlivých předků snižuje. Tomuto jevu se říká ztráta předků.

Literatura

editovat
  • Peterka, Josef. Cesta k rodinným kořenům. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0. 
  • Pohanka, Henry. Sám proti toku času. Liberec: Dialog, 2002. ISBN 80-85843-62-5. 
  • Řičař, Kristoslav. Občanská genealogie. Praha: Ivo Železný, 1999. ISBN 80-240-1080-1. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat