Výtoň (Praha)
Výtoň je místo v bývalém pražském Podskalí, kde se ve 14. století vybíralo clo z připlaveného dřeva z horního toku Vltavy tzv. vytínáním. Dodnes zde jako poslední pozůstatek Podskalí stojí objekt Podskalské celnice, který kdysi sloužil jako úřad pro výběr cla. Dnes celnice slouží muzeum vorařství.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/V%C3%BDto%C5%88_celnice_1.jpg/220px-V%C3%BDto%C5%88_celnice_1.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Vora%C5%99i_na_Vltav%C4%9B.jpg/220px-Vora%C5%99i_na_Vltav%C4%9B.jpg)
Jméno „Výtoň“ se přeneslo jako pomístní název na oblast křižovatky Svobodovy ulice a Rašínova nábřeží u ústí Botiče do Vltavy, jmenují se tak rovněž dvě stálé a dvě občasné tramvajové zastávky v okolí této křižovatky a přilehlé přístaviště přívozu P5.
Historie
editovatPlavením dřeva se v těchto dobách živili tzv. Podskaláci – lidé, nazývaní podle osady Podskalí, ve které žili. Za dřevo, které sem bylo připlaveno, se vybíralo clo vytnutím jedné dvanáctiny klád z voru.
Na Výtoni v Podskalí se dodnes dochovala bývalá celnice. Tato stavba s pozdně gotickým jádrem vznikla v 16. století. Její patro je roubené a přízemí zděné. Patro bylo obezděno až za doby Rudolfa II. V roce 1561 budovu zakoupilo Nové Město za účelem vybírání cla. Úřadovali tam výběrčí, kontrolor a dva úředníci.
V roce 1833 celní správa zanikla a vznikl zde hostinec U Koppů. Z počátku 20. století pocházejí úvahy o vybudování muzea, které by pojednávalo o životě v Podskalí. K prvním praktickým krokům vedoucím k jejich uskutečnění došlo v roce 1939, kdy budovu zakoupilo Muzeum hl. města Prahy. V roce 1947 zde byla otevřena první expozice.
Literatura
editovat- ZÍBRT, Čeněk. Praha se loučí s Podskalím : Pamětní list slavnosti, pořádané od místního odboru Ú. M. Š. pro král. Vyšehrad a okolí. Praha: Ústřední matice školská, 1910. Dostupné online.