Vítkov (Tachov)
Vítkov (do roku 1949 a německy Wittingreith[3]) je část města Tachov ve stejnojmenném okrese v Plzeňském kraji. Nachází se na severovýchodě Tachova. Prochází zde silnice II/198. Vítkov leží v katastrálním území Vítkov u Tachova o rozloze 5,72 km².[4]
| Vítkov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Tachov |
| Okres | Tachov |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′54″ s. š., 12°39′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 161 (2021)[1] |
| Katastrální území | Vítkov u Tachova (5,72 km²) |
| PSČ | 347 01 |
| Počet domů | 59 (2021)[2] |
  Vítkov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 164836 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název
editovatNázev vsi je pravděpodobně podle jména zakladatele. Z dobových pramenů však není jasné zda to byl Čech Vítek nebo Němec Witich, neboť obě tato jména vycházejí z latinského Witigo.[zdroj?]
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1437.[5]
První písemný záznam se týká jistého Abharta (“Abhart von Wyttigenreuth”), který sídlil prý ve zděné tvrzi. Od roku 1443 do roku 1474 je uváděn majitel Oswald Potzinger. Další zmínka o tvrzi je až z roku 1542, kdy si tachovská obec nechala zanést do zemských desek „Wittingreut, tvrz pustů, dvůr poplužní a ves“. Od roku 1623 pak tvrz patřila k tachovskému hradu.
V říjnu 1543 Volf z Perglasu a na Tachově vydal listinu, jíž udělil městské právo svým poddaným, kteří náleželi ve vsích Vítkově, Oldřichově a Pernolci. Tím se zřekl práva odúmrti, dědické právo rozšířil i na manželky a dcery poddaných. Pokud chtěl „osedlý“ opustit svůj statek, byl povinen nalézt vhodnou náhradu. Za to poddaným příslušelo dovádět platy v penězích a naturáliích a vykonávat roboty.
Ačkoliv vesnička patřila počtem obyvatel spíše k menším v rámci tachovské državy, odváděnými dávkami se řadil na jedno z prvních míst. Kolem roku 1555 měla ves dvacet usedlostí, z nichž jen dva patřily Tachovu. Po třicetileté válce se počet usedlostí snížil na třetinu. V roce 1930 zde žilo 240 obyvatel.[6]
Mezi lety 1851 až 1863 byl vystaven na návsi kostelík, který roce 1978 musel ustoupit při rozšiřování silnice a byl odstřelen.
V roce 1960 byl potvrzen výskyt uranového ložiska Vítkov II. Dobývání bylo zahájeno na šurfovém patře a v místě výchozu bylo dobýváno též povrchovým dolem. Dobývání bylo převážně v žulách. Konečná hloubka jámy byla 950,9 metru a bylo z ní rozfáráno šestnáct pater. Důl zaměstnával zhruba 330–475 lidí. Poslední symbolický vůz na dole Vítkov II byl vytěžen 19. prosince 1990 a počátkem ledna 1991 se důl začal likvidovat a zatápět.
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 259 | 294 | 298 | 274 | 320 | 289 | 240 | 152 | 103 | 100 | 51 | 45 | 94 | 111 | 161 |
| Počet domů | 41 | 45 | 47 | 49 | 50 | 50 | 53 | 39 | 39 | 26 | 16 | 23 | 35 | 43 | 59 |
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1850–1959 Vítkov byl samostatnou obcí v okrese Tachov. Od roku 1960 je částí města Tachov ve stejnojmenném okrese.[9]
Pamětihodnosti
editovatDvě celní kola[10] (hraniční kameny) původně stávaly asi sto metrů od současného stanoviště ve směru na Tachov. Přemístěny byly v roce 1990. Kruhová stéla č. 1 (762/0173) – na přední straně je kříž v kruhu, na zadní je reliéf sekery a rychtářské právo nebo žezlo.[11] Kruhová stéla č. 2 (763/0174) – z obou stran jsou rytiny křížů v dvojitém kruhu.[12]
Galerie
editovat-
Stavení -
Hlavní silnice -
Restaurace
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-31.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 336.
- ↑ Hrady zámky a tvrze okresu Tachov- Z. Procházka, J. Úlovec
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 624.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-09]. Identifikátor záznamu 123027 : Hraniční kámen - 2 celní kola. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Dreyhausen - 408 Wilhelm - ZFÖVK 1899 - 42 6. 7. 2002 - FS
- ↑ Dreyhausen - 408 Wilhelm - ZFÖVK 1899 - 43
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vítkov na Wikimedia Commons - Vítkov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
