Václav Otta
Nadporučík in memoriam Václav Otta (15. července 1894 Chleby u Nymburka – 2. dubna 1917 u Mečiščówa, Halič) byl český voják, během první světové války voják rakousko-uherské armády, posléze československý legionář v Rusku.
Václav Otta | |
---|---|
Václav Otta (asi r. 1917) | |
Narození | 15. července 1894 Chleby u Nymburka Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 2. dubna 1917 (ve věku 22 let) u Mečiščówa, Halič Československo |
Civilní činnost | student techniky ČVUT |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Nadporučík In memoriam |
Doba služby | 1914–1917 |
Sloužil | Rakousko-uherská armáda, Československé legie |
Složka | průzkum |
Jednotka | Československé legie |
Velel | 2. četa 6. praporu 1. střeleckého pluku Mistra Jana Husa |
Války | první světová válka |
Vyznamenání | Řád sv. Jiří (Rusko) |
Život
editovatMládí
editovatNarodil se v obci Chleby nedaleko Nymburka ve středočeském Polabí v selské evangelické rodině. Po maturitě na nymburské reálce roku 1912 odešel do Prahy studovat strojní inženýrství na ČVUT.
První světová válka
editovatKdyž v červenci 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku a došlo k rozpoutání první světové války, byl Otta odveden do armády a se svou jednotkou odeslán do Haliče na východní frontu. Dne 27. května 1915 upadl v hodnosti kadeta-aspiranta do ruského zajetí. Při pobytu v Rusku se přihlásil do nově vznikajících československých legií, na jaře 1916 byl přijat do tzv. České družiny, dobrovolnického oddílu ruské armády zformovaného z českých zajatců. Záhy dosáhl důstojnické hodnosti a byl jmenován velitelem 2. čety 6. roty 1. střeleckého pluku Mistra Jana Husa, se kterou podnikl několik úspěsných průzkumných operací proti vojskům Spolkových mocností.
Úmrtí
editovatSvé četě velel též při střetu s oddílem osmanského vojska při útočné akci ruské armády u železniční stanice Mečiščów, východně od Břežan v Haliči. Útok však byl prozrazen a Václav Otta byl těžce zraněn poté, co se pokoušel odhodit vržený nepřátelský ruční granát. Zemřel při přenosu do ruského týlu a byl pohřben v blízkosti bojiště.
Po smrti
editovatPosmrtně byl za chrabrost v boji vyznamenán ruským velkokřížem Řádu sv. Jiří a povýšen do hodnosti nadporučíka. Roku 1926 byly jeho ostatky exhumovány a převezeny do rodné vsi Chleby, kde byly 25. dubna toho roku pohřbeny na hřbitově na Rožmitálku.[1] Roku 1927 byla na jeho rodném domě odhalena pamětní deska s Ottovou plastickou podobiznou.[2] V Chlebích je po něm rovněž pojmenována jedna z ulic.[3]
Odkaz
editovatOtta je, zejména v prvorepublikové legionářské literatuře faktu, často uváděn jako první český voják, který téměř po čtyřech stech letech (myšleno počínaje bitvou u Moháče r. 1526), padl v boji s osmanskou armádou. Tato tvrzení ovšem neberou do úvahy české válečníky hojně se účastnící vleklých osmansko-habsburských válek v 16. a 17. století.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Pietní vzpomínka na padlého legionáře Václava Ottu ve Chlebích - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Hrob Václav Otta | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2022-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-12-29]. Dostupné online.
Literatura
editovat- BONNAUD, R.. K vítězné svobodě 1914-1918-1928: [album fotografií z dějin zahraničního i domácího odboje československého]. V Praze: Péčí a nákladem Památníku Odboje, 1928, s. 53. Dostupné online
- Důstojnické listy: čtrnáctidenník Svazu československého důstojnictva. Praha: Ústřední výbor Svazu československého důstojnictva, 29.04.1926, 6(18), s. 2. ISSN 2336-212X. Dostupné online
- MEDEK, Rudolf. Pouť do Československa. V Praze: J. Otto, 1932. sv. III, s. [317]. Dostupné online
- SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 1071. Dostupné online