Václav Donát
Václav Donát (7. května 1869 Chrášťany[1] – 3. května 1954 Plaveč)[2][3][4] byl český a československý politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění ČSR za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).
| Václav Donát | |
|---|---|
 Václav Donát | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1920 | |
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1921 – 1939 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | agrární strana SNJ |
| Narození | 7. května 1869 Chrášťany  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. května 1954 (ve věku 84 let) Plaveč  Československo |
| Profese | politik |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatV rodných Chrášťanech vedl čtenářsko-ochotnický spolek. Absolvoval gymnázium v Kolíně. Kvůli plicní chorobě nemohl studovat na vysoké škole. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Roku 1894 koupil statek v Pavlově na Pelhřimovsku. Založil zde odbor Národní jednoty pošumavské a byl zvolen do okresního zastupitelstva. Později se stal i okresním starostou. Za první světové války byl této funkce zbaven. Ve spolupráci se svým bratrem, elektroinženýrem Josefem Donátem, spoluvlastníkem závodu Bartelmus, Donát & Co, podporoval elektrifikaci Pelhřimovska. V Pelhřimově založil Hospodářské družstvo rolnické.[5] Od roku 1899 působil jako okresní důvěrník agrární strany.[4]
Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 74 (neúspěšně do Říšské rady kandidoval již ve volbách roku 1907, ale tehdy ho porazil kandidát katolického tábora Miloš Antonín Záruba). Usedl do poslanecké frakce Klub českých agrárníků. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[6][5]
V roce 1918 se stal předsedou Národního výboru v Pelhřimově.[4]
V letech 1918–1920 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění.[7] Byl tehdy stále profesí statkářem.[8] Během převratu v říjnu 1918 byl jednou z hlavních postav dění v Pelhřimově, kde předsedal Národnímu výboru.[5]
Po parlamentních volbách v roce 1920 se stal senátorem. Mandát ale získal až dodatečně, v roce 1921, jako náhradník poté, co zemřel senátor Josef Hyrš.[9] V roce 1924 se stal poté, co rezignoval Karel Prášek, předsedou senátu Národního shromáždění, později byl jeho místopředsedou.[5] Mandát senátora obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935. V senátu zůstal až do jeho zrušení v roce 1939. Krátce předtím přestoupil do senátorského klubu nově utvořené Strany národní jednoty.[10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Senát ve IV. volebním období, s.67. [online]. google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online.
- ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online.
- ↑ a b c Donát, Václav, 1869-1954 [online]. www.knihovnazn.cz [cit. 2013-09-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Pamětní kniha obce Chrášťany, Díl I. (1923-1939), Gregor Václav, prvý kronikář, rolník čp. 81 [online]. chrastanyurakovnika.cz [cit. 2011-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Václav Donát [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-17]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-17]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-24]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-24]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 127.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 248.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig-Doš. Praha: Libri, 2010. 216-338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 309.
- FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka – Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. S. 27–28.
