Václav Bláha (výtvarník)
Václav Bláha (* 1. dubna 1949 Praha) je český malíř a grafik, syn grafika Václava Bláhy staršího (1922–2021).
Václav Bláha | |
---|---|
Václav Bláha (2012) | |
Narození | 1. dubna 1949 (75 let) Praha Československo |
Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř a grafik |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatNarodil se v Praze, kde dodnes žije a tvoří, do prostředí výtvarného umění. Jeho otec Václav Bláha byl knižní grafik, za grafickou úpravu a ilustraci obdržel několik cen za nejkrásnější knihu roku a obdržel i světové ocenění.
Vystudoval v roce 1964–1968 SOŠV Václava Hollara v Praze, 1968–1974 AVU, ateliér monumentální malby u profesora A. Paderlíka. Inspiroval se např. obrazy Roberta Rymana a z českých umělců sester Válových a Adrieny Šimotové. Dokonce ho zaujal americký pop-art. Ve svém díle používá důležité prvky: světlo, stín a inspiruje se vším co vidí i slyší. Je to pro něj podstata jeho tvorby. Má oblíbenou strukturní malbu a techniky, které na diváka zapůsobí nejen barvou.
Samostatně vystavuje od roku 1973, kolektivních výstav se účastní od roku 1976. Věnuje se především figurální tvorbě – mechanismům vzájemných lidských kontaktů. Byl členem volného seskupení 12/ 15 Pozdě, ale přece a SVU Mánes. Samostatně vystavoval v České republice, Slovensku, USA, Finsku, Dánsku, Německu, Holandsku, Rakousku, Anglii a Francii.
Dílo
editovatBláha už jako dítě rád kreslil a tak ho rodiče přihlásili do lidové školy umění. Ale vůbec mu to nešlo, ani na základní škole se neprojevoval jako umělecky založený a tak jeho přijetí na výtvarnou školu bylo překvapením. Nejvíce maluje figurární náměty. Patří k těm umělcům, kteří se neomezují pouze na obrazovou tvorbu, ale snaží se pro každé téma najít určitou formu. Pokud jde v obraze o humánní téma, použije figuru. Když chce vytvořit vytvořit obrazový prostor do kterého se může divák volně projektovat, volí abstraktní vyjádření, dělá i instalace.
Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní Galerie v Praze, Světové banky ve Washingtonu, v regionálních galerií v Čechách a na Slovensku a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Realizace ve veřejném prostoru:
- Průnik instalace ve veřejném prostoru (Charlotte, Severní Karolína, USA)
- Evropský dům instalace v krajině u města Eschlkam (Bavorsko, Německo)
- instalace obrazu do foyer Nové scény Národního divadla.
Volné seskupení 12/15 Pozdě, ale přece
editovatV obci na východním okraji Prahy, v Kolodějích, se dne 24. dubna roku 1988 zcela převrátil klidný životní rytmus. V tamější bývalé jízdárně barokního zámku se poprvé představilo volné seskupení 12/15 Pozdě, ale přece.
K zakladatelům seskupení náleželi Václav Bláha, Vladimír Novák, Petr Pavlík a Michael Rittstein. Ti pak přizvali další své vrstevníky a to Ivana Ouhela, Jiřího Beránka, Jaroslava Dvořáka, Tomáše Švédu, Kurta Gebauera a Ivana Kafku. O málo starší Kurt Gebauer rozšířil výrazové spektrum seskupení svým osobitým pojetím sochařské disciplíny v rozpětí od grotesky ke konceptuálním projektům a na druhou stranu nejmladší Ivan Kafka se uplatňoval tvorbou v rozloze konceptu a minimalu. Hostem první výstavy v Kolodějích byl malíř Jiří Načeradský jehož jméno je spojeno v českém umění s nástupem pop-artu a nové figurace v polovině 60. let. Členem seskupení se stal na druhé výstavě, která se odehrávala již v Praze na podzim téhož roku. Výstava se jmenovala Jeden starší – jeden mladší a její ambicí bylo alespoň částečně zmapovat soudobou českou výtvarnou scénu a připomenout vazby a souvislosti mezi umělci různých generací a odlišností výtvarných programů. K účasti na ní byli totiž vyzváni i další umělci podle jednotlivých členů seskupení.
Další členské výstavy Volného seskupení 12/15 se potom již konaly v proměněných společenských podmínkách po listopadu 1989. Hned na jaře 1990 se konala v Praze výstava prací na papíře Kreslení, na níž se představil také jako řádný člen seskupení Jiří Sopko. Byly tak znovu potvrzeny mezigenerační vazby, které se začaly vytvářet již v samém pořádku nástupu generace 70. let k níž patří zakládající členové Volného seskupení 12/15. Výtvarný projev jednotlivých členů Volného seskupení 12/15 si zachovává stále svoji nezaměnitelnou individualitu, byť prošel od první společné výstavy mnoha proměnami. Volné seskupení 12/15 představuje jednu z poloh českého výtvarného umění, které až od sklonku 80. let mohlo zcela otevřeně a bez oficiální nevraživosti manifestovat plnost svého panoramatu. Ukazuje se, že i když minula povinnost střehnout kontinuitu svobody umělecké tvorby, generace seskupení si zachovává a obohacuje kvality umělecky zralého projevu.
Konečné složení skupiny: Jiří Beránek, Václav Bláha, Jaroslav Dvořák, Kurt Gebauer, Ivan Kafka, Vladimír Novák, Ivan Ouhel, Petr Pavlík, Michael Rittstein, Tomáš Švéda, Jiří Načeradský, Jiří Sopko.
Výstavy
editovatVýstavy skupiny 12/15
editovat- 1987 Jízdárna v Kolodějích (Pozdě, ale přece)
- 1988
- Tržnice Holešovice, Praha (Forum1988)
- Lidový dům, Praha (Jeden starší, jeden mladší)
- 1990
- Mladá fronta, Praha (Kreslení)
- Museum der Stadt Regensburg (Inoffiziell)
- Nassau County Museum Of Art (Czech Art in The Velvet)
- 1991 Art Galerie, Žďár nad Sázavou (12/15 Kresby)
- 1994 Mánes, Praha (U zdymadla)
- 1994 Via art, Praha (Menší formáty)
Některé individuální výstavy
editovat- 1979 Okresní muzeum Písek
- 1986
- Junior Klub Praha
- Galerie ČS Spisovatele Brno
- OKS Opatov Praha
- 1991 Sovinec u Jindřicha Štreita Sovinec
- 1992
- Galerie pod Vyšehradem Praha
- Galerie Jaroslava Krále Brno
- 1993 Galerie Via Art Praha
- 1994
- Galerie Art Fórum Karlovy Vary
- Galerie Atelier Praha
- 1995
- Galerie Via Art Praha
- Galerie 60/70 Praha, Raná tvorba, Praha
- 1996 Galerie Nová Síň, Záznamy, Praha
- 1997 České Museum Výtvarných Umění, Zastižen,( spolu s Pavlem Krausem) Praha
- 1998
- Galerie Via Art, A nebo tak, Praha
- Prácheňské museum v Písku, Otec a syn, (spolu s V. Bláhou starším) Písek
- 1999
- Výstavní síň Mánes, Vzkazy, Praha
- Dům umění Na váhu, za kus (společně s Pavlem Krausem) České Budějovice
- 2003 Galerie Via Art, Země, Praha
- 2005
- AustelungenHalle Hot Doks, (spolu s Danielem Peštou) Frankfurt nad Mohanem
- Galerie Montanelli …o mně a o tobě, Praha
- Zámek Bechyně, Vedle sebe, Bechyně
- Galerie Palas Festungsgraben Hot Doks II Berlin (spolu s Danielem Peštou)
- 2006
- Galerie Sgrafito, Jen tak pro radost, Plzeň
- Galerie Via Art, Prší, Praha
- 2007
- Divadlo Kolín, Témata, Kolín
- Galerie Dorka, …od každýho něco, Klatovy
Některé společné výstavy
editovat- 1981 Galerie umění Obrazy, (Ouhel Pavlík Rittstein Sozanský, Karlovy Vary
- 1986 Alšova Jihočeská Galerie Česká kresba 20. st.
- 1987 Lidový Dům, Setkání 30, Praha
- 1988
- Koloděje 12/15 Pozdě, ale přece, Praha
- Lidový Dům, 12/15 Jeden mladší, jeden starší, Praha
- Holešovická tržnice, Forum 88, Praha
- 1990
- Galerie Mladá Fronta, 12/15 Kreslení, Praha
- Museum Regensburg Inoffiziel kunst der CSsR 1968–1989, Regensburg
- 1991
- Galerie umění, …a po deseti letech ( Bláha, Novák, Ouhel, Rittstein, Pavlík, Sozanský), Karlovy Vary
- Nassau County Museum of Art, Art in Velvet Revolution, New York City
- Národní Galerie Praha, 12/15 Český Globus, Praha
- Helsingin kaupungin taidemuseo, Nezlomní 70léta, Helsinky
- Galerie umění Klatovy-Klenová, Šedá cihla 78/1991, Klatovy
- 1992 Galerie umění Litoměřice, Baroko a dnešek, Litoměřice
- 1994
- Frederikshaven Kunstmuseum, Malováno v Praze, Frederikshaven
- Mánes, 12/15 U zdymadla, Praha
- Galerie Via Art, 12/15 Malé formáty, Praha
- Národní Galerie Praha, Záznam nejrozmanitějších faktorů, Praha
- 1995 Národní Galerie Praha, Kresba nebo Obraz, Praha
- 1996
- Niederösterreichisches Landsmuseum, 12/15 Špét, ábr doch ,Vídeň
- Mappin Art Gallery, Voices from the Interval, Sheffield
- České museum výtvarného umění, Umění zastaveného času, Praha
- Státní galerie Cheb, Umění zastaveného času, Cheb
- Státní galerie Zlín, I. Nový Zlínský salon, Zlín
- 1997 České centrum Berlín, Tři jména, Berlín
- 1999 Schick Gallery 6+1, Saratoga Springs, USA
- 2003 České museum výtvarných umění, O Člověku, Praha
- 2004 Galerie Bleibtreu, Berlín
- 2005
- Diamant Členská výstava SVU Mánes, Praha
- České museum výtvarných umění, Exprese, Praha
- 2006
- Špálova Galerie, Eros in Art, Praha
- Galerie Palas Festungsgraben, Amor Vincit Omnia, Berlin
- GVU Roudnice nad Labem, Okno do přírody. Roudnice n/Labem
- 2007
- Galerie deset, Eros in Art II, Praha
- Karlin Hall, Prague Biennale III, Praha
- Meet Factory, Ztracená nevinnost, Praha
Další členské výstavy Volného seskupení 12/15 se potom již konaly v proměněných společenských podmínkách po listopadu 1989. Hned na jaře r. 1990 se konala v Praze výstava prací na papíře Kreslení, na níž se představil také jako řádný člen seskupení Jiří Sopko. Byly tak znovu potvrzeny mezigenerační vazby, které se začaly vytvářet již v samém pořádku nástupu generace 70. let, k níž patří zakládající členové Volného seskupení 12/15. Výtvarný projev jednotlivých členů Volného seskupení 12/15 si zachovává stále svoji nezaměnitelnou individualitu, byť prošel od první společné výstavy mnoha proměnami. Volné seskupení 12/15 představuje jednu z poloh českého výtvarného umění, které až od sklonku 80. let mohlo zcela otevřeně a bez oficiální nevraživosti manifestovat plnost svého panoramatu. Ukazuje se, že i když minula povinnost střehnout kontinuitu svobody umělecké tvorby, generace seskupení si zachovává a obohacuje kvality umělecky zralého projevu.
Konečné složení skupiny: Jiří Beránek, Václav Bláha, Jaroslav Dvořák, Kurt Gebauer, Ivan Kafka, Vladimír Novák, Ivan Ouhel, Petr Pavlík, Michael Rittstein, Tomáš Švéda, Jiří Načeradský, Jiří Sopko.
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Bláha na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Bláha (výtvarník)
- Václav Bláha v informačním systému abART
- Art for Good nový život výstav - virtuální prohlídka výstavy Zpět a tam (2014), kvalitní reprodukce děl, vybrané texty včetně rozsáhlého rozhovoru Jak myslet umění Archivováno 25. 10. 2017 na Wayback Machine.
- ČRO Vltava 12.9.2012