Uspenský půst
Uspenský půst nebo Spasivka či Půst před Zesnutím Bohorodice je jedním z postních období křesťanských církví byzantského ritu.
Charakteristika
editovatToto postní období trvá od 1. do 14. srpna a věřící se jím připravují na svátek Zesnutí přesvaté Bohorodice (15. srpen), resp. na svátky Zesnutí a Proměnění Páně.
Historie
editovatPrvní zmínka o postě v tomto období pochází od sv. Lva I. Velikého (okolo r. 450), definitivní podobu Uspenský půst získal roku 1166 na koncilu v Konstantinopoli.
Původní postní předpisy Uspenského postu jsou tyto:
- V pondělí, ve středu a pátek výhradně nevařená rostlinná strava bez oleje.
- V úterý a ve čtrvrtek vařená rostlinná strava bez oleje.
- V sobotu a v neděli rostlinná strava s olejem a vínem.
Na svátek Proměnění Páně (6. srpen) je dovoleno jíst i rybu.
V Řeckokatolické církvi na Slovensku během tohoto postu je závazné se postit tak jako běžně přes rok, zachování tohoto postu je tedy ponechané na osobním rozhodnutím každého věřícího.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Uspenský pôst na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- (slovensky) Řeckokatolická církev na Slovensku Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
- (slovensky) Panagia