Uroboros, též ouroboros, uroborus, úroboros (řecky ουροβόρος — požírač ocasu), je starověký symbol, který zobrazuje hada nebo draka požírajícího svůj vlastní ocas. Tento symbol se poprvé objevil ve starověkém Egyptě, v době římské nadvlády se pojí s gnosticismem, hermetismem a alchymií. Představuje cyklickou podstatu všech věcí, nekonečný návrat od konce k začátku, sebezničení a sebeobnovu (znovuzrození). Na některých zobrazeních je uroboros z poloviny bílý (světlý) a z poloviny černý (tmavý), což naznačuje symboliku obdobnou konceptu jin-jang, znázorňující dualitu všech věcí; vzájemně se doplňujících opačných principů. Uroboros má zpravidla tvar kruhu, někdy bývá také stočený do tvaru ležící osmičky, symbolu nekonečna.

Uroboros z roku 1478 na alchymickém traktátu

Starověk

editovat
 
Uroboros v hrobce Tutanchamona

Poprvé je motiv hada zakousnutého do vlastního ocasu doložen v období Staré říše[1] ve starověkém Egyptě, kde byl příznačně nazýván jako „Ocas v tlamě“.[2] Objevuje se v tzv. podsvětních knihách a v pohřební ikonografii, kde symbolizuje čas a nekonečný a nepřetržitý běh života.[1] V Knihách mrtvých je dáván do souvislosti např. s motivem sloupu džed, v ne zcela srozumitelných souvislostech je použit na sarkofágové skříni z Tutanchamonovy pohřební výbavy.[3] Nejhojněji je používán v Pozdní době, odkdy je přejímán antickými autory.

Uroboros s původem v Egyptě bývá často dáván do souvislosti s jinými, totožnými motivy z jiných kultur a považován za univerzální symbol. Autor David Talbott, který se též věnuje mytologii, v dokumentu Blesky bohů uvádí, že uroboros se neobjevil pouze v Egyptě, ale „na všech obydlených světadílech“ podle nálezů ve starověké Indii, Číně, Japonsku, na území dnešního Mexika a kontinentálních Spojených států amerických, dokonce i na Aljašce.[4]

Popkultura

editovat

V sedmé řadě seriálu Červený trpaslík je epizoda s názvem Uroboros, ve které je odhaleno, že jedna z hlavních postav, technik Dave Lister, je svůj vlastní syn – našli ho v krabici v baru pod kulečníkovým stolem. Do této krabice se sám uložil, když se vrátil v čase. Uroboros je použit jako symbol této události.[5][6]

Slovo „uroboros“ v anglickém zápise „ouroboros“, je v příběhu z počátku vykládáno (a Listerovými adoptivními rodiči chápáno) jako nerozhodnost Listerových rodičů při výběru jména pro syna, a tedy i důkaz jejich nezodpovědnosti: „our rob o ros“ čili „our Rob(ert) or Ross“, v překladu „náš Rob(ert) nebo Ross“. Ve skutečnosti Lister použije krabici od „nekonečných“ baterií ourroboros, jak později vysvětlí Kryton. [5][6]

Urobora také často vzpomíná ve své pentalogii o zaklínači Andrzej Sapkowski.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 487. 
  2. HORNUNG, Erik. Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti. Překlad Allan Plzák. Praha: Paseka, 2002. 219 s. ISBN 80-7185-436-0. S. 18. 
  3. KOZÁK, Jaromír. Hermetismus: tajné nauky starého Egypta. Praha: Eminent, 2002. 327 s. ISBN 80-7281-109-6. S. 74. 
  4. (anglicky)(polsky)Thunderbolts of the Gods, od časového kódu 00:08:40
  5. a b EN-39-7_Ouroboros - přepis anglické verze scénáře episody na cervenytrpaslik.cz
  6. a b Červený trpaslík - 39. Uroboros - přepis české verze scénáře episody na cervenytrpaslik.cz

Externí odkazy

editovat