Uintatherium
Uintatherium je vyhynulý rod kopytníků (Ungulata) ze středního a svrchního eocénu (asi před 45 až 37 miliony let). Řadí se do vyhynulého řádu Dinocerata. Jeho fosilní pozůstatky byly poprvé nalezeny ve státě Wyoming, USA, později i v Asii.[1]
 UintatheriumStratigrafický výskyt: Střední eocén | |
|---|---|
 Kresba uintatéria | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | † Dinocerata |
| Čeleď | † Uintatheriidae |
| Rod | † Uintatherium Leidy, 1872 |
 | |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatUintatherium patřilo mezi první velké býložravé savce a bylo možná vůbec největším savcem eocénu. Bylo velké asi jako nosorožec, vážilo podle odhadů asi 2 až 4,5 tuny. Vyznačuje se robustní lebkou, až 75 centimetrů dlouhou, ze které ční dopředu 3 páry krátkých kostěných rohů (osikonů) a jeden lichý na čelní kosti. Oblé lebeční rohy měly zřejmě funkci při ritualizovaných soubojích mezi samci ve stádě.[2] Mezi zuby nejsou řezáky. Mohutné horní špičáky jsou mechanicky chráněny plochými výrůstky na dolní čelisti. Uintaterium patřilo mezi prstochodce, mělo masivní končetiny s pěti krátkými prsty.
Etymologie
editovatTento živočich je pojmenován podle severoamerického pohoří Uinta Mountains (doslova „zvíře/tvor z Uinta“).
V kultuře
editovatČeské veřejnosti je tento pravěký savec známý z obrazů Zdeňka Buriana, objevil se krátce také v trikovém filmu Cesta do pravěku z roku 1955.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ https://medium.seznam.cz/clanek/vladimir-socha-v-ceste-do-praveku-se-mu-vysmali-uintatherium-vsak-bylo-jeste-podivnejsi-10785
- ↑ Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 343).
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uintaterium na Wikimedia Commons - Bizarní a záhadná skupina uintatherií – Planetopia (česky)
- Uintatherium robustum 1872 Archivováno 23. 9. 2008 na Wayback Machine. – Academy of Natural Sciences (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Zvíře z pohoří Uinta. OSEL.cz [online]. 1. listopadu 2019. Dostupné online. (česky)
