Velká dunajská nížina

Velká dunajská nížina; Veľká dunajská kotlina; Alföld; Câmpia Tisei; Velika mađarska nizina
	Tiské jezero
Nejvyšší bod	183 m n. m. (Hoportyó)
Nejnižší bod	Gyálarét
Rozloha	100 000 km²
Nadřazená jednotka	Východopanonská pánev
Sousední; jednotky	Vnitřní Západní Karpaty, Vnější Východní Karpaty, Vnitřní Východní Karpaty, Rumunské Západní Karpaty, Srbské Karpaty
Podřazené; jednotky	Východoslovenská nížina, Dunamenti síkság, Mezőföld, Duna-Tisza közi hátság, Észak-Alföldi síkság, Nyírség, Hajdúság, Nagykunság-Hortobágyi-rónaság, Berettyó-Körösökmenti síkság, Maros hordalékkúp-síkság, Câmpia Timişului, Banatska lesna zaravan, Velikomoravska udolina, Savska nizija, Dravska nizija, Belső-somogyi homokos hordalékkúp
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko; Maďarsko; Ukrajina; Rumunsko; Srbsko; Chorvatsko
	; Velká dunajská nížina v Maďarsku
Povodí	Dunaj, Tisa, Körös, Maros
Souřadnice	47° s. š., 20°30′ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká dunajská nížina, dříve také Velká uherská nížina^[1] (slovensky Veľká dunajská kotlina, maďarsky (Nagy)Alföld, rumunsky Câmpia Tisei, chorvatsky Velika mađarska nizina, ukrajinsky Закарпатська низовина) je geomorfologická subprovincie Východopanonské pánve v Maďarsku, na východním Slovensku (Východoslovenská nížina), na Ukrajině, v Rumunsku, v Srbsku a Chorvatsku. Je hlavní částí Panonské pánve. Leží v povodí Tisy a v maďarsko-srbském úseku Dunaje.^[2]

Charakter území

Je utvořena mořskými a jezerními usazeninami, které zde již od konce třetihor pokrývají vrstvy nánosů z řek a větrů. Jde o plochou a monotónní rovinu, kterou protéká řeka Tisa. Pokryta je úrodnými sprašemi a aluviálními půdami. Původně se zde nacházela step (pusta), dnes je to jedna z hlavních zemědělských oblastí Evropy. Její nejúrodnější části se nalézají na jihu ve Vojvodině a Banátu.

Geografie

Velkou dunajskou nížinu na západě ohraničuje řeka Dunaj, na severu a východě oblouk Karpat, na jihu pohoří Velký Balkán.

Důležitými městy kotliny jsou:

v Maďarsku Szeged a Debrecín (obě kolem 200 000 obyvatel), Kecskemét, Nyíregyháza, Szolnok a Békéscsaba
v Rumunsku Temešvár (asi 320 000 obyvatel) a Arad (obě v Banátu), Oradea a Satu Mare
v Srbsku Subotica, Sombor, Kikinda (všechna v autonomní oblasti Vojvodina), Zrenjanin a na jihu Novi Sad
na východě Slovenska Michalovce a na Karpatské Ukrajině Užhorod
v Chorvatsku Osijek, Vinkovci, Vukovar, Đakovo a Virovitica

Odkazy

Reference

↑ Index českých exonym. Standardizované podoby. Varianty. Zpracoval RNDr. Tomáš Beránek, CSc. a kolektiv. 2. rozšířené a aktualizované. vyd. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. ISBN 978-80-86918-64-8. S. 82.
↑ KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 148 - 149.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká dunajská nížina na Wikimedia Commons

[1] Index českých exonym. Standardizované podoby. Varianty. Zpracoval RNDr. Tomáš Beránek, CSc. a kolektiv. 2. rozšířené a aktualizované. vyd. Praha : Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. ISBN 978-80-86918-64-8. S. 82.

[2] KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 148 - 149.

[1]

[2]