U 105 (1940)

německá ponorka typu IX B

U 105 (1940) byla německá ponorka dalekého dosahu typu IX B postavená před 2. světovou válkou pro německé válečné námořnictvo (Kriegsmarine). V období prosinec 1940 až června 1943 vyplula na 9 bojových plaveb. U 105 potopila 22 spojeneckých lodí o celkové tonáži 123 924 BRT a 1 válečnou loď o celkové tonáži 1 546 BRT. Do služby byla zařazena 10. září 1940 pod velením Georga Schewe. Dalšími veliteli byli Heinrich Schuch, Hans-Adolf Schweichel a posledním velitelem byl Jürgen Nissen.

Základní údaje
Vlajka
Typponorka
TřídaIX B
Jméno podleU 105
Objednána24. května 1938 v Brémách v závodech DeSchiMAG AG Weser pod výrobním číslem 968
Zahájení stavby16. listopadu 1939
Spuštěna na vodu15. června 1940
Uvedena do služby10. října 1940
Poznámkadomovský přístav Lorient
Takticko-technická data
Výtlak1 051 t (na hladině)
1 178 t (pod hladinou)
1 430 (plný)
Délka76,5 m vnější plášť
58,75 m vnitřní plášť
Šířka6,76 m vnější plášť, 4,40 m vnitřní plášť
Ponor4,70 m
Pohondiesel – elektrický
2× dieselový motor
2× elektrický motor
4 400 PS (3 200 kW) diesel
1000 PS (740 kW) elektrický
Rychlost18,2 uzlů (na hladině, 33,7 km/h)
7,3 uzlů (pod hladinou, 13,5 km/h)
Dosah12 000 nm (22 000 km) při 10 uzlech (19 km/h
64 nm (119 km) pod hladinou při 4 uzlech (7,4 km/h)
Posádka48 (4 důstojníci a 44 mužstvo)
Výzbroj1× 105mm kanón SK C/32
1× 37mm kanón
1× 20mm kanón FlaK 30
6× 533mm torpédomet (4 na přídi, 2 na zádi)
22 torpéd nebo 44 TMA nebo 66 TMB námořních min.
Ostatnímax. ponor 230 m

Konstrukce

editovat

Ponorka U 105 byla objednána 24. května 1938 v loděnicích Duetsche Schiff– und Maschinenbau Altiengesselschaft Wesser v Brémách pod výrobním číslem 968. Výroba byla zahájená 16. listopadu 1939. Na vodu byla spuštěna 15. června 1940. Do služby byla zařazena 10. září 1940. Typ IX B byla delší než původní ponorky typu IX. Na hladině měla výtlak 1 051 tun, při ponoření 1 178 tun. Ponor byl 4,7 m, výška 9,6 m. Pohon tvořily dva devíti válcové diesel motory MAN M 9 V 40/46 o celkovém výkonu 4 400 PS (3 240 kW) k pohonu na hladině a dobíjení baterií. K plavbě pod vodu sloužily dva elektromotory Siemens-Schuckert 2 GU 345/34 o celkovém výkonu 1000 PS (740 kW). Dvě lodní hřídele poháněly ponorku pomocí lodních šroubů o průměru 1,92 m. Mohla se potopit a plout až 230 m pod hladinou moře. Její maximální rychlost byla 18,2 uzlů (33,7 km/h) na hladině a 7,3 uzlů (13,5 km/h) pod hladinou. Dosah byl 12 000 námořních mil (22 000 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h), pod vodou při rychlosti 4 uzly (7,4 km/h) urazila 64 námořních mil (119 km).

Historie služby

editovat

U 105 od 10. října 1940 do 31. prosince 1940 byla zařazena k jako výcviková ponorka 2. ponorkové flotily–školní ve Wilhelmshavenu. Od 1. ledna 1941 do 2. června 1943 byla převelena pod 2. ponorkovou flotilu (německy 2. U-Flottille, anglicky 2nd U-boat Flotilla) ve Wilhelmshaven pak v Lorientu ve Francii. Během své služby se zúčastnila čtyř vlčích smeček.

První bojová plavba

editovat

Na první bojovou plavbu ponorka U 105 vyplula z Kielu 24. prosince 1940 a vrátila se 31. ledna 1941 do Lorientu. Operační prostor byl v Severním moři, severozápadně od Irska a západně od Severního průlivu. Potopila 3 lodi o celkové tonáži 14 923 BRT.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž [BRT] Konvoj Pozice
9. ledna 1941 Bassano UK 4 843 57°57′N 17°42′W
26. ledna 1941 Heemskerk Nizozemsko 6 516 SL 61 53°43′N 16°07′W
26. ledna 1941 Lurigethan UK 3 564 SL 61 53°50′N 15°40′W

Konvoj SL 61 byl bombardován německými letadly. 20. ledna 1941 byla zapálená nizozemská nákladní loď Heemskerk. 26. ledna 1941 ji torpédovala a potopila U 105. Další útok Luftwaffe byl 23. ledna 1941, kdy byla potopená nákladní loď Langleegors (UK) a nákladní loď Lurigethan byla bombardována a zapálená, o tři dny později 26. ledna 1941 byla ponorkou U 105 torpedována a potopena.[p. 1]

Druhá bojová plavba

editovat

Na druhou bojovou plavbu U 105 vyplula 22. února 1941 z Lorientu a vrátila se 13. června 1941. Operační prostor byl v jižní části Atlantiku u Pernambuco, Kanárských ostrovů u pobřeží Freetownu a ve centrální části Atlantského oceánu. U 105 potopila 12 lodí o celkové tonáži 71 450 BRT. Dne 4. března 1941 v Las Palmas ponorka U 105 doplnila 70 m³ paliva. Od 29. března 1941 do 1. dubna 1941 doplnila z pomocného křižníku Kormoran 13 torpéd a zásoby paliva a pitné vody. Od 8. do 9. dubna 1941 doplnila ze zásobovací lodi Nordmark 36 m³ paliva a opět z Nordmark 4. května 1941 doplnila 107 m³ paliva. Od 20. do 21. května 1941 doplnila ze zásobovací lodi Egerland tři torpéda, proviant a 100 m³ paliva.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
8. března 1941 Harmodius UK 5 229 SL 67 20°35′N 20°40′W
18. března 1941 Medjerda UK 4 380 SL 68 17°N 21°W
19. března 1941 Mandalika Nizozemsko 7 750 SL 68 18°16′N 21°26′W
21. března 1941 Benwyvis UK 5 920 SL 68 20°N 26°W
21. března 1941 Clan Ogilvy UK 5 802 SL 68 20°04′N 25°45′W
21. března 1941 Jhelum UK 4 038 SL 68 21°N 25°W
5. dubna 1941 Ena de Larringa UK 5 200 OB 276 1°10′N 26°00′W
6. května 1941 Oakdene UK 4 255 OG 59 6°19′N 27°55′W
13. května 1941 Benyrackie UK 6 434 OB 312 0°49′N 20°15′W
15. května 1941 Benvenue UK 5 920 OB 314 4°27′N 18°25′W
16. května 1941 Rodney Star UK 11 803 5°03′N 19°02′W
1. června 1941 Scottish Monarch UK 4 719 OB 319 12°58′N 27°20′W

Německé vrchní velení námořnictva (Oberkommando der Marine) navedlo na konvoj SL 67 ještě ponorku U 124.

Potopení lodi Mandalia je podle Seznamu potopených lodí v březnu 1941 (list of shipwrecks in March 1941) přičteno ponorce U 106.

Třetí bojová plavba

editovat

Na třetí bojovou plavbu U 105 vyplula 3. srpna 1941 z Lorientu a vrátila se 20. září 1941. Operační prostor byl v severním Atlantském oceánu, jihozápadně od Islandu. U 105 potopila jednu loď o celkové tonáži 1 549 BRT. Ponorka U 105 se zúčastnila vlčí smečky Grönland.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
11. srpna 1941 Montana Panama 1 549 SC 42 63°40′N 35°50′W

Čtvrtá bojová plavba

editovat

Na čtvrtou bojovou plavbu U 105 vyplula 8. listopadu 1941 z Lorientu a vrátila se 13. prosince 1941. Operační prostor byl v severní části Atlantského oceánu, v Dánském průlivu, u Newfoundlandu a u mysu Cape Race. Nebyly potopeny ani poškozeny žádné lodě. U 105 se zúčastnila vlčí smečky Steuben.

Pátá bojová plavba

editovat

Na pátou bojovou plavbu U 105 vyplula 25. ledna 1942 z Lorientu a vrátila se 8. února 1942. Operační prostor v severní části Atlantského oceánu. U 105 potopila jednu loď o celkové tonáži 1 546 BRT.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
31. ledna 1942 HMS Culver Royal Navy 1 546 SL 98 48°43′N 20°14′W

HMS Culver byl součástí eskortní skupiny 40 (EG 40),[p. 2] která doprovázela konvoj 26 lodí.

Šestá bojová plavba

editovat

Na šestou bojovou plavbu U 105 vyplula 25. února 1942 z Lorientu a vrátila se 15. dubna 1942. Operační prostor v západní části Atlantského oceánu a u východního pobřeží USA, byly potopeny dvě lodě o celkové tonáži 10 005 BRT. V období od 27. až 18. června 1942 ponorka U 105 doplnila 43 m³ paliva z ponorky U 459.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
25. březen 1942 Narrangansett UK 10 389 34°46′N 67°40′W)
27. březen 1942 Svenør Norsko 7 616

Tanker Svenør byl potopen u východního pobřeží USA, 300 km od mysu Hatteras, Severní Karolína.

Sedmá bojová plavba

editovat

Na sedmou bojovou plavbu U 105 vyplula 7. června 1942 z Lorientu a vrátila se 30. června 1942. Při plavbě v Biskajském zálivu byla napadena australským hlídkovým hydroplánem Short Sunderland od 10. perutě RAAF. Ponorka byla poškozená a kvůli opravě plula do španělského přístavu Ferrol, kde byla od 12. června do 28. června 1942. Během plavby nepotopila ani nepoškodila žádnou loď.

Osmá bojová plavba

editovat

Na osmou bojovou plavbu U 105 vyplula 23. listopadu 1942 z Lorientu a vrátila se 14. února 1943. Operační prostor byl u Azorských ostrovů a v západní Atlantského oceánu v Karibiku, u Francouzské Guyany, u ostrava Trinidad a Tobago. U 105 potopila čtyři lodě o celkové tonáži 19 844 BRT. 3. prosince 1942 ponorka U 105 doplnila 20 m³ paliva z ponorky U 118 a 3. února 1943 doplnila 40 m³ paliva z ponorky U 504.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
14. prosince 1942 Orfor UK 6 578 16°N 55°W
12. ledna 1943 C.S. Flight UK 67 12°25′N 65°00′W
24. ledna 1943 British Vigilance UK 8 093 TM 1
27. ledna 1943 Cape Decision USA 5 106 UGS 4 22°57′N 47°28′W

Plachetnice C.S. Flight byla potopena palbou z děla.

Devátá bojová plavba

editovat

Na devátou bojovou plavbu U 105 vyplula 16. března 1943 z Lorientu. Operační prostor v centrální části Atlantiku, u pobřeží Freetownu a u Dakaru. U 105 potopila jednu loď o celkové tonáži 4 669 BRT. Během plavby doplnila 19. května 90 m³ paliva z ponorky U 460.

Datum Jméno Příslušnost Tonáž

[BRT]

Konvoj Pozice
15. května 1943 Marusso Logothetis Řecko 4 669 5°28′N 14°28′W

Zničení

editovat

2. června byla ponorka U 105 napadena hydroplánem Potez-CAMS 141 od 141. perutě Svobodných Francouzů a byla potopena u pobřeží Dakaru, Senegal. Celá posádka 53 námořníků zahynula.[1]

Vlčí smečky

editovat

Ponorka U 105 se zúčastnila v průběhu bojových operací čtyř vlčích smeček

  1. Hammer (5. srpna 1941 – 12. srpna 1941)
  2. Grönland (12. srpna 1941 – 27. srpna 1941)
  3. Markgraf (27. srpna 1941 – 11. září 1941)
  4. Steuben (14. listopadu 1941 – 2. prosince 1941)

Poznámky

editovat
  1. Údaje podle Seznamu potopených lodí v lednu 1941 (List of shipwrecks in January 1941) na anglické wikipedii.
  2. EG 40 tvořily dělové šalupy Londonderry, Landguard, Lulworth, Bideford a Culver.

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků German submarine U-105 (1940) na anglické Wikipedii, U-105 (1940) na ruské Wikipedii, U 105 (Kriegsmarine) na německé Wikipedii a List of shipwrecks in January 1941 na anglické Wikipedii.

  1. Kemp, Paul (1999). U-Boats Destroyed – German Submarine Losses in the World Wars. London: Arms & Armour. ISBN 1-85409-515-3.

Literatura

editovat
  • Busch, Rainer; Röll, Hans-Joachim (1999). Deutsche U-Boot-Verluste von September 1939 bis Mai 1945. Der U-Boot-Krieg (in German) IV (Hamburg, Berlin, Bonn: Mittler). ISBN 3-8132-0514-2.
  • Gröner, Erich; Jung, Dieter; Maass, Martin (1991). U-boats and Mine Warfare Vessels. German Warships 1815–1945 2. Translated by Thomas, Keith; Magowan, Rachel (London: Conway Maritime Press). ISBN 0-85177-593-4.
  • Kemp, Paul (1997). U-Boats Destroyed, German Submarine Losses in the World Wars. Arms and Armour. ISBN 1-85409-515-3.
  • Kemp, Paul (1999). U-Boats Destroyed - German Submarine Losses in the World Wars. London: Arms & Armour. ISBN 1-85409-515-3.

Externí odkazy

editovat