Tuta z Formbachu

1037 – kolem 1100, zakladatelka kláštera v Subenu
(přesměrováno z Tuta)

Tuta z Formbachu (po 1000/1037? – po 995?) byla zakladatelkou kláštera v Subenu v Horních Rakousích a možná i druhou manželkou uherského krále Bély I. (podrobnosti o jejím životě nejsou dostatečně doloženy).[1]

Tuta z Formbachu
Epitaf Tuty z Formbachu (kostel sv. Lamberta v Subenu, první polovina 15. století)
Epitaf Tuty z Formbachu (kostel sv. Lamberta v Subenu, první polovina 15. století)
Narozenípo 1000
Úmrtíkolem 1100
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tuta byla dcerou hraběte Heinricha I. z Formbachu († kolem roku 1030 nebo 1046) a jeho manželky Himildrud. Z důvodu brzké smrti jediného bratra Herimanna († 1030) se již v dětství stala spolu se svou sestrou Himiltrudis dědičkou rodinných majetků. S ní si rodové statky rozdělily tak, že do vlastnictví Tuty přešly pozemky kolem Subenu včetně hradu Suben a v Pramtalu, zatímco Himiltrudis získala majetky ležící západně od řeky Inn.

V polovině 11. století Tuta zřídila na hradě Suben kolegiátní klášter, jehož součástí byl také kostel sv. Lamberta.[2][3] Během sporu o investituru (1076–1122) došlo k ozbrojeným konfliktům mezi králem Jindřichem IV. a papežem Řehořem VII., v nichž se na papežovu stranu postavila hrabata z Formbachu, pasovský biskup Altmann a bavorský vévoda Welf. V důsledku toho Jindřich IV. roku 1078 obsadil Pasov, vyhnal biskupa a také zdevastoval formbachovské majetky Griesbach, Formbach, Neuburg a pravděpodobně i Suben. Tuta snad uprchla do Uher se svým bratrancem hrabětem Eckbertem I. a v roce 1084 se odtud vrátila.

Klášter v Subenu byl pravděpodobně znovu založen Tutiným pravnukem, biskupem Altmannem z Trentu, mezi roky 1126–1142 (dokument salcburského arcibiskupa Eberharda I. z roku 1153 uvádí: „tridentský biskup Altmannus obnovil subenský kostel založený bývalou královnou Tutou....“).

Po smrti Ryksy Polské se Tuta podle některých historiků pravděpodobně stala druhou manželkou uherského krále Bély I.[1] Jak se dostala na uherský královský dvůr, není známo. Později se provdala za Engelbrechta III., vládce v Korutanech. Rovněž není přesně známo, kdy Tuta zemřela; ještě roku 1095 jmenovala představeným kláštera v Subenu svého syna Kolomana. Její gotický náhrobek v kostele sv. Lamberta v Subenu pochází až z první poloviny 15. století a byl pravděpodobně zakoupen za probošta Matthäuse Meermosera.

Podle jiných zdrojů mohla být rovněž manželkou uherského krále Petra Orseola a matkou jeho údajné dcery, uherské princezny Vitalie.[4][5][6]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tuta von Formbach na německé Wikipedii.

  1. a b Hans Rödhammer: Die Pröpste des Augustiner Chorherrenstifts Suben, In: Oberösterreichische Heimatblätter, 1978, s. 224– 248
  2. Justizanstalten : Justizanstalt Suben. web.archive.org [online]. 2013-11-03 [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 
  3. MIELKE, Christopher. The Archaeology and Material Culture of Queenship in Medieval Hungary, 1000–1395. Berlín. Springer 2022. S. 37-48.
  4. Otto ORSEOLO (27th Doge) of VENICE. Fabpedigree.com. Dostupné online
  5. Bavaria, nobility Medieval Lands. Dostupné online
  6. Itta d'Este. Italian Genealogy. Dostupné online

Literatura

editovat
  • ENGL, Franz. Das ehemalige Augustiner Chorherrnstuft Suben am Inn. In: 900 Jahre Stift Reichersberg. Augustiner Chorherren zwischen Passau und Salzburg. Ausstellung des Landes Oberösterreich, 26. April bis 18. Oktober 1984 im Stift Reichersberg am Inn. Linz: Stát Horní Rakousko, 1984. S. 67–79.
  • WEGENER, Wilhelm. Genealogische Tafeln zur mitteleuropäischen Geschichte. Göttingen: Heinz Reise Verlag, 1962–1969. S. 97.