Turov (Broumovská vrchovina)
Turov (602 m n. m.) je hora nacházející se v okresu Náchod, asi 5 km severozápadně od Hronova, na katastru jeho městské části Rokytník, na území CHKO Broumovsko v Radvanické vrchovině, jejíž je nejvyšší kótou a samostatným podcelkem. Na jeho úpatí se rozprostírá táhlá vesnice Rokytník.
Turov | |
---|---|
![]() Turov | |
Vrchol | 602 m n. m. |
Prominence | 104 m ↓ západní sedlo |
Izolace | 2,4 km → Švédský vrch[1] |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Broumovské vrchoviny |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Broumovská vrchovina / Žacléřská vrchovina / Radvanická vrchovina |
Souřadnice | 50°30′39″ s. š., 16°8′56″ v. d. |
![]() ![]() Turov | |
Povodí | Metuje |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geomorfologie a geologie
editovatTurov je samostatnou geomorfologickou částí spadající pod geomorfologický celek Broumovská vrchovina, podcelek Žacléřská vrchovina a okrsek Radvanická vrchovina.
Jedná se o stolovou horu s rozsáhlým plochým temenem a se složitou stavbou. Níže položené vrstvy jsou pískovce a slepence z období permu. Nadloží je utvářené v druhohorním období křídy[2].
O původu jména Turov
editovatO tom, jak přišel Turov ke svému jménu, vypráví stejnojmenná pověst. Variant vzniku názvu Turova je ale více.
Nabízí se odvození od jména Václav Tourek – vladyka, který žil okolo roku 1520 v Rokytníku.
Německá verze z okolích obcí Bystrého zase vypráví o přítomnosti Turků na Turově v období Tureckých válek a uvádí název hory Turkenberg – Turkov. Tato varianta je ale nepravděpodobná, neboť Turečtí bojovníci na hoře pravděpodobně vůbec netábořili.
Pověsti o Turově
editovatK hoře se vztahuje několik pověstí.
- Pověst o původu jména Turov - V dávných dobách kraj navštívili lovci trofejí, kteří zahnali pár Turů na horu. Zapomněli přitom na mládě, kterého se lovci zmocnili a došli s ním na vrchol a hráli si tam s ním. To když zpozorovali ze křoví rodiče malého tura, vylezli z úkrytu. Z hory sešli a postupem času se z lásky k dítěti turové zdomácněli. A proto se hora nazvala Tuří – Turovem[3].
- Pověst o Turovských rytířích - Hospodáři z Rokytníka Tomek a Vít se okolo 20. hodiny vrátili z roboty a vyrazili na pole pod Turovem. Přeslechli přitom odtroubení 23. hodiny. To se otevírá kamenná brána na Turově a svatováclavské vojsko vyjelo cvičit na boje, aby bylo připraveno, až bude zemi nejhůř. To vše zpozorovali oba hospodáři a strachy poté utekli zpátky do svých domovů[4].
- Pověst o pokladu na Turově - Chudá vdova se na velký pátek vydala k Turovské bráně, která se v čase mše pravidelně otevírá. Se synkem v náručí vešla dovnitř a nabrala si kus pokladu. Synka v hoře nechala, ale vrátila se s jablíčkem a chlebem a opět si odnesla v náručí kus z pokladu. Když se vrátila potřetí, byla kamenná vrata zavřená. Zlato, které si odnesla do truhly, se přeměnilo na hlínu a kamení. O rok později se pro synka vrátila. Po návratu se synkem domů si vdova všimla, že synek drží v ruce jablíčko, které je celé ze zlata. To dobře prodala a již dále netrpěla nouzí[5].
- Pověst o Krakonošovi na Turově - Krakonoš byl na hoře častým hostem na cestách do Orlických hor za princeznou Kačenkou. Na Krakonošově kazatelně pravidelně na den svatého Václava probíhá sněm. Ten jednou omylem vyslechl i sirotek Jiřík. Dozvěděl se, že za svou dobrotu a lásku k přírodě dostane zázračnou mastičku. Mastičku dostal a když do kraje přišla zlá nemoc, postupně léčil všechna zvířata v Rokytníku i okolních obcích. Z Jiříka se tak stal vážený muž a dobrý sedlák[6].
Císař Josef II. na Turově
editovatV roce 1779 navštívil horu Turov císař Josef II., který vyrazil do zdejšího kraje se podívat, kde o rok dříve byla rozložena jeho vojska. Vyrazil 9. září 1779 z Náchoda. Ve Velkém Dřevíči u statku č. p. 16 slezl z koně, vstoupil do statku a sháněl průvodce na Turov. Narazil na hospodyni v momentě, kdy zrovna vybírala z máselnice máslo a vylévala podmáslí. Po ochutnávce včetně domácího chleba vyrazil s průvodcem na horu Turov. Po návratu pokračoval císař na své cestě do Police nad Metují, kam dorazil okolo 14. hodiny[7].
Jiráskova chata
editovatV roce 1913 koupila část temene hory tělocvičná jednota Sokol v Rokytníku o výměře 72 a. Původně měla na vrcholu Turova vyrůst rozhledna s názvem Památník Legionářů.
Před započetím stavby ale byla dána zbývající usedlost na temeni Turova do prodeje. Sokol v Rokytníku obratně celé temeno o výměře 9 ha koupil, neboť byl velký zájem o koupi i z Německé strany. Dražba se měla konat takřka po samotném položení základního kamene rozhledny. Němečtí kupci byli podporováni i německou veřejností, která na nákup věnovala i výtěžek ze slavnosti Bundesfest v Broumově. Za záchranu Turova měl zásadní projev spisovatel Alois Jirásek[7].
Stavba útulny na Turově byl i impuls pro vznik turistického odboru Klubu Československých Turistů v Rokytníku. Ten společně se Sokolem Rokytník postavil dřevěnou Jiráskovu útulnu na Turově. Na stavbu značně přispěl i odbor Klubu Československých Turistů v Hronově a pp. Cyril a Josef Bartoňové-Dobenínové. Krátce před dostavením chaty, dne 30. 5. 1924 navštívil útulnu Alois Jirásek společně se svou chotí a dcerou, paní Jelínkovou a pár hodin zde pobyl.
Jiráskova útulna byla slavnostně otevřena 8. 6. 1924 pod patronací ministra národní obrany a za účasti předsedy Klubu Československých Turistů Dr. J. S. Gutha Jarkovského a rady ministra národní obrany Marka, kteří zde měli i slavnostní řeč.
Dne 27. prosince 1935 vyhořela. V roce 1936 byla postavena nová zděná Jiráskova chata, která zde stojí dodnes. Ekonomické problémy a prodej turistické chaty způsobil i zánik místního odboru Klubu Československých Turistů v Rokytníku.
V roce 1977[8] přibyla nevzhledná přístavba chaty a ubytovací kapacita narostla na 50 lůžek v 19 pokojích. Součástí chaty byla také kuchyně, jídelna, společenský sál a bar o celkové kapacitě 150 míst[9]. Chata byla v provozu do přelomu tisíciletí. To byl vlastníkem Karel Klikar ze Žďárek[10]. Ještě na začátku roku 2001 prý byla v provozu, ale potom začala rychle chátrat.
Okolo roku 2010[11] se okolí začalo znatelně měnit – byl demontován zbytek minigolfu, byly navezený „menhiry“ a další kameny, které byly zformovány do kamenných obrazců. Drobnou opravou prošla i samotná chata – byla např. zasklena rozbitá okna. Nicméně chata nyní prozatím pro veřejnost neposkytuje žádné služby.
Chata spadá pod obec Rokytník a má číslo popisné 123. Podle katastru nemovitostí[12] aktuálně patří Ing. Pavlíně Torhanové[13]. Od roku 2020 je do blízkého okolí Jiráskovy chaty a ke kamennému uskupení Semeno života zákaz vstupu bez povolení.
Rekreační areál
editovatV 70. letech 20. století zde TJ Sokol Rokytník postavil vlek se sjezdovkou. Ta byla výjimečná svým umělým zatravněním. Po roce 2001 začal areál chátrat, sjezdovka postupně zarostla, v druhé desetiletí byli odklizeny i sloupy vleku. Ve stejném čase na hraně sjezdovky přibyl turistický přístřešek.
Kromě areálu pro sjezdové lyžování zde vyrostlo také:
- Minigolf
- Volejbalové hřiště
- Tenisový kurt
- Fotbalové hřiště
- 10 dřevěných chatek dohromady s kapacitou 50 lůžek.
Chatky pro ubytování na Turově stále jsou. Minigolf byl v druhém desetiletí 21. století demontován a byl nahrazen kamenným uskupením Semeno života.
Semeno života
editovatNa Turově v místech bývalého minigolfu vzniklo kamenné uskupení Semeno života[14]. Vzniklo díky dílu Pavlíny a Mirka Torhanových.
Krakonošova kazatelna
editovatNa úbočí hory Turov směrem k obci Rokytník se nachází skalní výchoz zarostlý stromy. Jedná se o skupinu skalek vysokých max. 3 metry. Mezi skalkami je umístěno ohniště a dřevěné lavičky. K tomuto místu se vztahuje pověst o Krakonošovi na Turově.
Geologická správní oblast je Permokarbon podkrkonošské a vnitrosudetské (dolnoslezské) pánve[15].
Pěchotní srub Turov
editovatNa jihozápadním úbočí, asi 1 km od vrcholu Turova, byl jako součást československého opevnění v květnu 1938 zbudován pěchotní srub T-S 19 Turov, který měl sloužit k přehrazení Jestřebích hor proti nepříteli.
Od roku 2009 byl objekt rekonstruován za účelem zpřístupnění veřejnosti. V současné době se zde příležitostně konají akce a lze si srub prohlédnout.
Galerie
editovat-
Vrchol Turov od silnice Chlívce - Rokytník
-
Panorama obce Rokytník s Turovem
-
Jiráskova chata na Turově
Literatura
editovatTurov je taktéž hojně zmiňován v literatuře Aloise Jiráska:
- Román U Nás
- Pan Johanes
- Skaláci
Ve Skalácích posílala babička Lidušku na Turov natrhat léčivý plicník, na svah Turova pak umístil stavení báby kořenářky[2].
O hoře Turov vzniklo i několik knih pověstí. První verze je z roku 1923 od Josefa Hurdálka a Petra Raichla.
Zatím poslední verze knihy pověstí má název: Turov – pověsti z okolí bájné hory kladského pomezí[16].
- Vydáno v roce 2009 nakladatelstvím Bor
- Počet stran: 141
- Edice: Odkaz
- Ilustrace Jana Vaňová
- ISBN 9788086807614
Zmínky o hoře jsou i v knize od Antonína Krtičky-Polického: Báje a pověsti z kraje Jiráskova, která prozatím vyšla ve 4. vydání.
Související články
editovatReference
editovat- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ a b WWW.SEVEROVYCHOD.ESTRANKY.CZ. Turov. Orlické hory, Adršpach, Broumovsko [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ CICÁK, Petr. Příběhy a legendy. lumpici.eu [online]. Libor Rousek, 1994 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ CICÁK, Petr. Příběhy a legendy. lumpici.eu [online]. Libor Rousek, 1994 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ CICÁK, Petr. Příběhy a legendy. lumpici.eu [online]. Libor Rousek, 1994 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ CICÁK, Petr. Příběhy a legendy. lumpici.eu [online]. Libor Rousek, 1994 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Turov :: Hronovsko v minulosti. www.hronovsko.com [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Jiráskova chata Turov - chata v Náchodě , Orlické hory a podorlicko. kamsi.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Jiráskova chata Turov. web.archive.org [online]. 2009-02-09 [cit. 2020-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-09.
- ↑ Firma Karel Klikar. web.archive.org [online]. 2009-02-07 [cit. 2020-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-07.
- ↑ ČÁP, Jan. Turov - Blaník Jiráskova kraje. Turistika.cz [online]. 2011-04-05 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Informace o pozemku | Nahlížení do katastru nemovitostí. nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Pavlína Torhanová - Facebook
- ↑ Turov 2018 :: Tarotové poradenství. www.tarotplzen.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Geologické lokality - Vyhledávání - Skály pod Turovem. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Turov (Eva Koudelková) | Detail knihy | ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Turov na Wikimedia Commons
- Listing ke Geocache Turov - skrýš pro hru Geocaching
- Stav chaty na Turově a okolí v roce 2010 - fotogalerie na Facebooku
- Turov - Jiráskova chata na Facebooku
- Jestřebí hory – regionální informační stránky
- Velký Dřevíč a Rokytník – stránky obcí
- Báje a Pověsti – stránky nakladatelství Bor
- Pěchotní srub Turov – stránky občanského sdružení pečujícího o pěchotní srub T-S 19 Turov