Turkmenská sovětská socialistická republika

; vlajka	; znak
Geografie
Hlavní město	Ašchabad
Rozloha	488 100 km²
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 270 000 v roce 1986
	Státní útvar
Státní zřízení	svazová republika SSSR
Mateřská; země	Sovětský svaz
Měna	Sovětský rubl
Vznik	27. října 1924
Zánik	1991 – rozpad SSSR
	Státní útvary a území
	Chórezmská socialistická sovětská republika
	Turkmenistán

Turkmenská sovětská socialistická republika (turkmensky Түркменистан Совет Социалистик Республикасы, Türkmenistan Sovet Socialistik Respublikasy, rusky Туркменская Советская Социалистическая Республика, Turkmenskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii o rozloze 488 100 km². V roce 1986 měla 3,27 milionu obyvatel, z toho 68,4 % Turkmeni, dále Rusové, Uzbekové a Kazaši. Hlavní město byl Ašchabad.

Turkmenská SSR hraničila na severu s Kazašskou SSR a Uzbeckou SSR, na jihu s Íránem a na jihovýchodě s Afghánistánem. Západ omývaly vody Kaspického moře.

Turkmenská SSR vznikla 27. října 1924 v Zakaspické oblasti Turkestánu, západních oblastí Buchary a jižních oblastí Chomézu. Samostatnost získal Turkmenistán až po rozpadu SSSR v roce 1991.

Ekonomika

Turkmenská SSR se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Hlavními odvětvími národního hospodářství byly průmysl těžební (ropa, zemní plyn, kuchyňská a Glauberova sůl, síra), petrochemický, chemický a výroba průmyslových hnojiv. Následoval průmysl energetický, stavebních hmot, textilní, papírnický, oděvní, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování, obdělávalo se 1,6 % území. Hlavní plodiny: bavlník, obilniny, rýže, ovoce, zelenina, vinná réva. Hlavním odvětvím živočišné výroby byl chov karakulských ovcí. V roce 1985 se chovalo 4,6 milionu ks ovcí a koz, 700 tisíc ks skotu a 200 tisíc ks prasat, dále drůbež, koně, velbloudi a včely. Choval se bourec morušový.

Administrativní členění

Turkmenská SSR se dělila na 5 oblastí a 44 rajónů.

Název oblasti	Rozloha v km²	Počet obyvatel (1985)	Administrativní středisko
Ašchabadská	95 400	826 000	Ašchabad
Čardžouská	93 800	665 000	Čardžou
Krasnovodská	138 500	341 000	Krasnovodsk
Maryjská	86 800	729 000	Mary
Tašauzská	73 600	628 000	Tašauz

Stručný historický přehled

6. –4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše
329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Velikým
3. st. př. n. l. – 224 n. l. součást Parthie
224 jih ovládli Sasánovci
6. st. expanze kočovných turkenských kmenů
pol. 7. st. vpády Arabů, islamizace
1040 podmaněno Seldžuky
12. – 13. st. nadvláda Chorezmu
13. st. mongolsko-tatarský vpád
13. – 15. st. součást Zlaté hordy a říše Tímúrovců
16. – 17. st. území ovládáno chivským a bucharským chanátem, rozvoj obchodních styků s Ruskem
2. pol. 19. st. – hospodářská a vojenská expanze Ruska
1869–1885 připojeno k Rusku (Zakaspická oblast)
1906 sovět vojenských zástupců v Ašchabadu
1916 středoasijské povstání
konec roku 1917 ustavena sovětská moc, území Turkmenistánu součástí Turkestánské ASSR v rámci RSFSR
1918–1920 okupace britskými intervenčními vojsky
1921–1922 zemědělská a vodní reforma
27. 10. 1924 vytvoření Turkmenské SSR
květen 1925 Turkmenská SSR svazovou republikou SSSR
22. 8. 1990 vyhlášena státní suverenita
27. 10. 1991 vyhlášena nezávislost
25. 12. 1991 skutečná nezávislost – rozpad SSSR

Přehled představitelů

1918. – 1. 1. 1919 – Fyodor Andrianovich Funtikov – předseda Prozatímního výkonného výboru Zakaspické oblasti Ruska
16. 7. 1918 – 5. 4. 1919 – Wilfred Malleson – velitel britské vojenské mise v Turkestánu (sídlo v Mašhadu)
1918–1919 – Reginald Teague-Jones – brítský zástupce v Ašchabadu

Turkestánská autonomní sovětská republika

30. 4. 1918 – 2. 6. 1918 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
2. 6. 1918 – 5. 10. 1918 – Ivan Osipovich Tobolin – předseda Ústředního výkonného; RCP
5. 10. 1918 – 19. 1. 1919 – Vsevold Dmitrievich Votintsev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
31. 3. 1919 – červenec 1919 – Aristarkh Andreyvich Kazakov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
červenec 1919 – září 1919 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
září 1919 – leden 1920 – Ivan Andreyevich Apin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
leden 1920 – srpen 1920 – Turar Risqulovich Risqulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
srpen 1920 – 24. 9. 1920 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP

Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika

24. 9. 1920 – květen 1921 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
květen 1921 – červen 1922 – Nazir Tyuryakulovich Tyuryakulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
červen 1922 – říjen 1922 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
říjen 1922 – 1. 1. 1924 – Inagadzhan Khidir-Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
9. 1. 1924 – 27. 10. 1924 – Nedirbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; Turkestánská ASSR rozpuštěna 27. 10. 1924; RCP

Turkmenská sovětská socialistická republika

říjen 1924 – prosinec 1924 – Kaikhaziz Sardarovich Atabayev – předseda Revolučního výboru
prosinec 1924 – únor 1925 – Nedirbay Aytakov – předseda Revolučního výboru
20. 2. 1925 – 21. 7. 1937 – Nedyrbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; TCP
srpen 1937 – říjen 1937 – Batyr Atayev – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; TCP
říjen 1937 – 2. 3. 1938 – ?
2. 3. 1938 – 24. 7. 1938 – Khivali Babayev – předseda Ústředního výkonného výboru; TCP
24. 7. 1938 – 27. 7. 1938 – Alla Berdy Berdiyev – předseda Nejvyššího sovětu; TPC
27. 7. 1938 – 30. 8. 1941 – Khivali Babayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
30. 8. 1941 – říjen 1941 – ?
říjen 1941 – 6. 3. 1948 – Alla Berdy Berdiyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
6. 3. 1948 – 30. 3. 1959 – Akmamed Sariyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
30. 3. 1959 – 26. 3. 1963 – Nurberdy Bairamov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
26. 3. 1963 – 15. 12. 1978 – Annamukhamed Klychev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
15. 12. 1978 – 13. 8. 1988 – Bally Yazkuliyevich Yazkuliyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
13. 8. 1988 – 19. 1. 1990 – Roza Atamuradovna Bazarovová – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; TCP
19. 1. 1990 – 2. 11. 1990 – Saparmurad Atayevich Niyazov – předseda Nejvyššího sovětu; TCP
2. 11. 1990 – 25. 12. 1991 (– 21. 12. 2006) – Saparmurad Atayevich Niyazov („Turkmenbashi“) – prezident; TCP (od 1992 TDP)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Turkmenská sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons