Ozbrojené síly Turecka

Turecké obranné síly; Türk Silahlı Kuvvetleri
Založeno	3. května 1920
Stát	Turecko
Složky armády	Turecké pozemní síly; Turecké námořnictvo; Turecké letectvo; Turecké četnictvo; Turecká pobřežní stráž
Velení
prezident	Recep Tayyip Erdoğan
ministr obrany	Fikri Işık
generál	Hulusi Akar
Stav
Věk odvodu	21 let
Délka odvodu	6-12 měsíců
K dispozici pro službu	21 079 077 mužů, věk 17–49 (2010),; 20 558 696 žen, věk 17–49 (2010)
Vhodných pro službu	17 664 510 mužů, věk 17–49 (2010),; 17 340 816 žen, věk 17–49 (2010)
Roční počet branců	700 079 mužů (2010),; 670 328 žen (2010)
Aktivních vojáků	639 551 (8. na světě)
Rezervistů	378 700
Výdaje
Rozpočet	18,2 miliard $
Podíl na HDP	2,2 %

Ozbrojené síly Turecka (TSK, turecky Türk Silahlı Kuvvetleri) jsou ozbrojené síly Turecké republiky. Skládají se z armády, námořnictva a letectva. Četnictvo a pobřežní stráž, které mají jak policejní, tak vojenskou funkci, operují jako součást sil ministerstva vnitra v době míru. Během války jsou podřízeny armádě a námořnictvu. Turecký prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil.

Současným náčelníkem Generálního štábu je generál Hulusi Akar. Náčelník generálního štábu je velitelem ozbrojených sil. V době války jedná jako vrchní velitel ozbrojených sil jménem tureckého prezidenta, který zastupuje Nejvyšší vojenské velení Ozbrojených sil Turecka jménem tureckého parlamentu. Velení ozbrojeným silám a vytváření politik a programů souvisejících s přípravou vojenského personálu, zpravodajství, operací, organizací, výcviku a logistice jsou zodpovědností Generálního štábu. Kromě toho Generální štáb koordinuje vojenské vztahy s ostatními členy NATO a dalšími přátelskými státy.

Rozsáhlý program modernizace ozbrojených sil proběhl poté, co se Turecko stalo 18. února 1952 členem NATO. Turecko vyslalo vojáky do bojových operacích v Koreji. Ke konci 80. let byla zahájena druhá vlna modernizace. Turecké ozbrojené síly se účastní Bojových skupin Evropské unie kontrolované Evropskou radou. Ozbrojené síly také přispívají do mezinárodních armádních sborů Eurocorps, společné iniciativy EU a NATO.

Ozbrojené síly Turecka jsou dohromady hodnoceny jako druhé největší ozbrojené síly v NATO, po Ozbrojených sílách USA, jejich odhadovaná síla v roce 2015 byla 639 551 vojáků, civilních zaměstnanců a četnictva. Turecko je jedním z pěti členů NATO (vedle Belgie, Německa, Itálie a Nizozemska) praktikujících politiku sdílení nukleárních zbraní. 90 jaderných bomb B61 je uloženo na letecké základně Incirlik, z nichž 40 je přiděleno tureckému letectvu v případě jaderného konfliktu, ale k jejich použití je vyžadován souhlas NATO.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turkish Armed Forces na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ozbrojené síly Turecka na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.