Tupperův vzorec
Tupperův vzorec je nerovnost definovaná Jeffem Tupperem. Množina bodů, které splňují nerovnost, vykreslená v rovině (resp. v konkrétním intervalu roviny) tvoří text obsahující nerovnost samu.
Vzorec
editovatVzorec byl poprvé publikován v příspěvku na konferenci SIGGRAPH (Special Interest Group on GRAPHics and Interactive Techniques) 2001, který se zabýval softwarem GrafEq pro vizualizaci matematických funkcí, nerovností, atp.
Tupperův vzorec je nerovnost:
kde značí celou část čísla a mod značí zbytek po dělení.
Uvažujme interval roviny , kde konstanta je rovna pětisetčtyřiačtyřicetimístnému číslu:
48584506361897134235820959624942020445814005879832445494830930850619 34704708809928450644769865524364849997247024915119110411605739177407 85691975432657185544205721044573588368182982375413963433822519945219 16512843483329051311931999535024137587652392648746133949068701305622 95813219481113685339535565290850023875092856892694555974281546386510 73004910672305893358605254409666435126534936364395712556569593681518 43348576052669401612512669514215505395545191537854575257565907405401 57929001765967965480064427829131488548259914721248506352686630476300
Množina bodů splňující Tupperovu nerovnost je na následujícím obrázku znázorněna modrou barvou:
(Osy na obrázku jsou popsány hodnotami vycházejícími z původního Tupperova článku, kde je použita jiná konstanta . Tato původní Tupperova konstanta vytvoří obrázek převrácený vodorovně i svisle.)
Vysvětlení
editovatBližším ohledáním vzorce snadno zjistíme, že exponent nabývá pouze celočíselných hodnot . Každé z těchto hodnot přitom nabývá pouze v jediném podintervalu. Hodnoty nabývá exponent v levém spodním rohu obrázku, hodnoty v intervalu bezprostředně nad ním, a tak dále. Tedy, pixely v prvním sloupci obrázku odpovídají hodnotám exponentu . Nejmenší hodnoty exponent nabývá v pravém horním rohu obrázku.
Snadno ověříme, že číslo je dělitelné číslem beze zbytku, tedy
pro všechna . Pravá strana nerovnosti tak v principu převádí číslo do dvojkové soustavy, je tedy pro každou konkrétní dvojici rovna buď nebo .
Je zřejmé, že libovolný černobílý obrázek šířky a výšky pixelů, jde stejným způsobem zapsat jako binární číslo (po sloupcích; levý spodní pixel bude stát na pozici jednotek ve dvojkovém zápisu). Po převodu do desítkové soustavy a vynásobení číslem bude představovat konstantu . Tupperův vzorec (s číslem zaměněným za číslo a pozměněnými intervaly pro a ) pak z konstanty dekóduje původní obrázek.
Konkrétních příkladů jako je Tupperův vzorec tedy lze zkonstruovat libovolně mnoho.
Tupperův vzorec je často uváděn jako příklad autoreference, kterým ale v pravém slova smyslu není. Nejpodstatnější část vzorce zajišťující, že grafem nerovnosti je předpis nerovnosti samotné, je informace zakódovaná v konstantě , která ovšem není předmětem autoreferenčního vztahu.
Reference
editovat- Tupper, Jeff: „Reliable Two-Dimensional Graphing Methods for Mathematical Formulae with Two Free Variables“, https://web.archive.org/web/20120205073038/http://www.dgp.toronto.edu/people/mooncake/papers/SIGGRAPH2001_Tupper.pdf
- Weisstein, Eric W. „Tupper's Self-Referential Formula“, From MathWorld—A Wolfram Web Resource, http://mathworld.wolfram.com/TuppersSelf-ReferentialFormula.html
- Bailey, D. H.; Borwein, J. M.; Calkin, N. J.; Girgensohn, R.; Luke, D. R.; and Moll, V. H. Experimental Mathematics in Action. Natick, MA: A. K. Peters, p. 289, 2006. https://web.archive.org/web/20070202172917/http://crd.lbl.gov/~dhbailey/expmath/maa-course/hyper-ema.pdf
- „Self-Answering Problems“, Math. Horizons 13, No. 4, 19, Apr. 2005
- Wagon, S.: Problem 14 in http://stanwagon.com/wagon/Misc/bestpuzzles.html Archivováno 2. 2. 2007 na Wayback Machine.
Externí odkazy
editovat- Oficiální stránka Jeffa Tuppera
- TupperPlot, implementace v JavaScriptu