Tunna a Gommon

Tunna a Gommon jsou dle raně středověké hagiografie údajní vrazi sv. Ludmily. O jejím zavraždění vrahy těchto jmen se zmiňuje Kristiánova legenda ve svém čtvrtém oddíle.

Tunna a Gommon
Tunna a Gomon vyrážejí dveře a škrtí svatou Ludmilu šálou. Pak andělé odnášejí její tělo na nebesa. Vyobrazení z latinského překladu Dalimilovy kroniky
Národnost	vikingská, varjažská nebo franská
Povolání	osobní stráž
Znám(á) jako	nájemní vrazi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vražda sv. Ludmily

Tunna a Gommon na objednávku kněžny Drahomíry měli 15. září 921 zavraždit na hradě Tetíně sv. Ludmilu. Dle textu Kristiánovy legendy ji uškrtili jejím vlastním závojem. Závoj se pak stal atributem této zemské světice po jejím uvedení do českého zemského panteonu světců. Jména obou vrahů naznačují, že by mohli pocházet z vikingského, či varjažského, ale spíše franského prostředí.

Nějakou dobu s nimi Drahomíra vládla společně, ale pak mezi ní a Tunnou s Gommonem došlo ke sporům, pro které nechala Drahomíra Gommona i s jeho bratrem popravit; Tunna se zachránil útěkem z Čech.

Kristiánova legenda

Kristiánova legenda, výňatek pasáže, týkající se zavraždění sv. Ludmily vrahy Tunnou a Gommonem.

"Neboť když se služebnice Kristova Ludmila, jak jsme pověděli dříve, ustranila z očí zrádců, na tom hradě, kam se uchýlila, je od nepřátel znovu pronásledována. Řečená vévodkyně [t. j. Drahomíra] totiž nějaké své velmože, syny nepravosti, jménem Tunnu a Gommona, poslala se silnou tlupou na Tetín, aby její tchyni zahubili."

-, Kristiánova legenda

Odkazy

Literatura

• Kolár, Jaroslav; Selucká, Markéta Středověké legendy o českých světcích. Brno: 2011.
• Třeštík, Dušan Počátky Přemyslovců. Praha 1997.
• Fiala, Zdeněk Hlavní pramen legendy Kristiánovy. Praha 1974.

Externí odkazy

• Český překlad legendy
• Latinská verze legendy - K vydání připravil, přeložil a poznámkami opatřil Jaroslav Ludvíkovský. Praha 1978
• Osobní web Dr. Davida Kalhouse, kde lze najít řadu jeho odborných studií k tématu Kristiánovy legendy Archivováno 22. 3. 2009 na Wayback Machine.

Portály: Lidé | Středověk | Česko