Tunkov

zaniklá vesnice v okrese Karlovy Vary

Tunkov (německy Tunkau) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Stával v Doupovských horách asi pět kilometrů jihovýchodně od Okounova v nadmořské výšce okolo 625 metrů.

Tunkov
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíDoupov u Hradiště a Žďár
Tunkov
Tunkov
Další údaje
Zaniklé obce.cz92
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název vesnice je odvozen ze jména Tomek ve významu Tomkův dvůr a z něj byl později postupně odvozen německý tvar Tunkau. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Tomkowa (1540), Tunkow (1542), Tunka (1644), Thuncka (1653) a Tunkau (1787).[1]

Historie

editovat

První písemná zmínka o Tunkově pochází z roku 1196, kdy jej vladyka Milhost z Mašťova daroval mnichům z nově založeného mašťovského kláštera. Roku 1394 vesnice patřila k okounovskému manství, ale roku 1566 byla součástí panství hradu Šumburk. Roku 1604 změnila vesnice v krátké době majitele. Nejprve ji vlastnila Markéta Boryňová, manželka Viléma Huvary z Lobenštejna, která vesnici prodala bratrům ze Šteinsdorfu. Ještě téhož roku ji od nich koupil Kryštof z Fictumu a připojil jej ke kláštereckému panství, u kterého Tunkov zůstal až do roku 1850.[2]

Podle urbáře z roku 1649 v Tunkově žilo sedm sedláků a jeden chalupník. Zdejší poddaní museli robotovat na dvoře Šumná: 237 dní odpracovali při orbě a vláčení na polích a účastnili se žní a senoseče.[2] Na konci osmnáctého století se robota přesunula z Šumné na dvůr Kottershof.[3] Berní rula z roku 1654 ve vsi uvádí jednoho sedláka, šest chalupníků a tři poddané bez pozemků. Obdělávali neúrodná pole, ale hlavním způsobem obživy byl chov dobytka a práce v lesích. Jaroslav Schaller k roku 1787 ve vsi zaznamenal 24 domů (včetně osady Gottershof) a podle Johanna Gottfrieda Sommera v ní roku 1846 žilo 146 obyvatel ve 28 domech. Ve vsi bývala škola postavená vrchností. Poté, co byla roku 1833 otevřena škola v Telcově, začaly děti chodit tam a tunkovská škola zanikla.[2]

Adresář z roku 1914 ve vsi uvádí čtyři větší zemědělské usedlosti, obchod s potravinami, obchod s máslem a hostinec. Další hostinec stál u Kottershofu, který byl oblíbeným výletním místem. Řemeslo ve vsi provozoval jen truhlář. Většina obyvatel pracovala ještě před druhou světovou válkou v zemědělství nebo lesnictví. Pěstoval se oves, brambory, pícniny a malé množství žita. Pošta pro Tunkov bývala od roku 1872 ve Žďáru a od roku 1914 v Tocově.[2] Vesnice patřila k okounovské farnosti.[4]

V září 1944 byl při náletu na Krušnohoří několika bombami zasažen i Tunkov, ale k vážnějším škodám nedošlo. Po vysídlení Němců ve vsi roku 1947 žilo šestnáct obyvatel.[2] Tunkov zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel. Úředně byla vesnice zrušena k 15. červnu 1953.[2]

Přírodní poměry

editovat

Tunkov stával na rozhraní katastrálních území Doupov u Hradiště a Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi pět kilometrů jihovýchodně od Okounova.[2] Nacházel se v nadmořské výšce okolo 625 metrů ve svahu údolí Bublavy. Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Tunkov stál v chladné oblasti CH7,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[7]

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde ve 35 domech žilo 199 obyvatel (z toho 99 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice ve 34 domech 174 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[9] Po roce 1945 došlo k vysídlení německého obyvatelstva a k roku 1947 se zde uvádí šestnáct stálých obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 191 188 235 211 219 199 174 21
Domy 29 33 36 36 35 35 34 25

Obecní správa

editovat

Po zrušení patrimoniální správy se Tunkov stal roku 1850 osadou obce Martinov, ale od 1. ledna 1908 od něj byl oddělen jako samostatná obec s osadou Telcov.[2]

Pamětihodnosti

editovat

Reference

editovat
  1. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Tomkov, Tunkau, s. 347. 
  2. a b c d e f g h BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Tunkov, s. 86–87. 
  3. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Tunkov – Tunkau, s. 79. 
  4. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 150. 
  5. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  6. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat