Tento článek je o látce tvořené bublinami plynu v jiné látce. Další významy jsou uvedeny na stránce Pěna (rozcestník).

Pěna je směs, která je tvořena bublinami plynu v kapalině, nebo v pevné látce. Jedná se o disperzi plynu v jiné látce. Tvoří se probubláváním kapalin plynem nebo šleháním. Není stálá (záleží na stěnách mezi bublinami).

Mořská pěna na pláži

Přípravu pěnotvorných činidel a mýdel lze provést i odpěněním. Různé druhy pěny se vyskytují i v přírodě (přírodní pěny). Ale kumulují se v nich PFAS.[1] Důležitý význam má pěna v průmyslu, kde se využívá její výborné (tepelně i zvukově) izolační vlastnosti a nízké hustoty. Pro různé průmyslové účely byla vyvinuta řada tekutých i tuhých pěn.

Pěny v potravinářství

editovat

Pěna má v potravinářství estetický význam. U některých druhů potravin jde o koloidy:

Pěny při úklidu a hygieně

editovat

Pěna se používá i v domácnostech např. při úklidu nečistot z textilních povrchů (matrace, sedačky, textilní potahy, koberce), dále také jako hygienická přísada do koupelí apod.

Tuhá pěna

editovat
 
Kousek polystyrenu

Tuhá pěna je typ koloidu. Od pěny se liší tím, že jde o plyn v pevné látce, ne v kapalině. Řadí se mezi heterogenní směsi. Mezi tuhé pěny patří pemza, aerogely, a pěnové plasty (např. polystyren).

Tuhá pěna se používá mimo jiné pro výrobu matrací, kde se pěna rozlišuje na pěnu PUR, studenou pěnu, latex či BIO pěnu.

Druhy pěn

editovat
  1. vlhké (obsah plynu do 85 % objemu)
  2. suché (obsah plynu více než 85 %)

Reference

editovat
  1. Lake and river foams study reveals high PFAS levels, even though underlying water may be less contaminated. phys.org [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat