Tudor de Flondor

rakouský hudební skladatel a politik rumunské národnosti

Tudor de Flondor, německy Theodor von Flondor (10. července 1862 Storožynec[1]24. června 1908 Halensee[2][3]), byl rakouský hudební skladatel a politik rumunské národnosti z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Tudor de Flondor
Tudor de Flondor, cca r. 1900
Tudor de Flondor, cca r. 1900
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1901 – 1907
Poslanec Bukovinského zemského sněmu
Ve funkci:
1904 – 1908
Stranická příslušnost
ČlenstvíRumunský klub

Narození10. července 1862
Storožynec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. června 1908 (ve věku 45 let)
Halensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
DětiConstantin de Flondor
Gheorghe Flondor
Isabella Nectara de Flondor
Florica Racovitza-Flondor
PříbuzníNikolaus von Flondor a Johann von Flondor (sourozenci)
Alma materAkademie Vídeň
Profesepolitik, dirigent, ekonom, hudební skladatel a právník
CommonsFlondor
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat
 
Původní notový zápis Tudora Flondora, skladba Cântecul ostaşilor z r. 1882.

V letech 1872–1879 studoval školu v rodném Storožynci. Jeho spolužačkou byla Adolfina Wohlfarthová (pianistka). V letech 1879–1883 byl činný ve filharmonické společnosti v Černovicích, kde s ním působili Josef Zwoniczek a Čech Vojtěch Hřímalý. V letech 1884–1888 studoval na Akademie für Musik und darstellende Kunst ve Vídni.[1] Zasloužil se o rozvoj rumunské hudby. Zastával post předsedy rumunského pěveckého spolku Armonia. Napsal několik operet.[2] Jeho operety Moș Ciocârlan a Noaptea Sfântului Gheorghe byly ve své době uváděny i v Bukurešti.[3]

Byl veřejně a politicky aktivní. Vykonával funkci prezidenta bukovinské zemské zemědělské rady a působil od roku 1904 až do své smrti jako poslanec Bukovinského zemského sněmu, kde zastupoval rumunské velkostatkáře. Připojil se ke konzervativní straně na sněmu. Byl odborníkem na zemědělství a jeho statek Rogojești (Rogozestie) patřil mezi vzorné zemědělské podniky.[2]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách do Říšské rady roku 1901 za kurii všeobecnou v Bukovině, obvod Rădăuți, Siret, Storožynec atd. Nastoupil 22. října 1901 místo zesnulého Dimitrie Isopescula.[4] Na plénu Říšské rady nevystupoval často, ale zasazoval se o zájmy zemědělců z Bukoviny.[2]

V roce 1906 se uvádí jako člen poslaneckého Rumunského klubu.[5]

Zemřel v červnu 1908 v německém Halensee u Berlína.[2][3]

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. a b COSMA, Viorel. Muzicieni români. [s.l.]: Editura Muzicală, 1970. 473 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. S. 204. (rumunsky) 
  2. a b c d e Theodor v. Flondor. Czernowitzer Allgemeine Zeitung. Červen 1908, čís. 1336, s. 4. Dostupné online. 
  3. a b c Sterbefälle. Prager Tagblatt. Červen 1908, čís. 175, s. 10. Dostupné online. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. Österreichische Illustrierte Zeitung 13. 5. 1906, s. 21.