Troodon
Troodon („zraňující zub“) byl rod menšího vývojově vyspělého teropodního dinosaura, který žil v období pozdní křídy, asi před 77 až 74 miliony let. Fosilie tohoto teropoda byly objeveny v kanadské Albertě, americkém Wyomingu a Montaně. První fosilní zuby byly popsány roku 1856 ze souvrství Judith River a patří k nejstarším dinosauřím fosiliím, objeveným na území Severní Ameriky. Další fosilie tohoto rodu byly patrně objeveny také v sedimentech souvrství Dinosaur Park, souvrství Oldman a některých dalších. Fosilie podobných teropodů byly objeveny také na území Číny.[1]
 TroodonStratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 77 až 74 miliony let | |
|---|---|
 Rekonstruovaná kostra troodona | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Podřád | Theropoda |
| Infrařád | Tetanurae |
| Čeleď | Troodontidae |
| Rod | Troodon |
| Binomické jméno | |
| Troodon formosus Leidy, 1856 | |
| Synonyma | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nejistá systematika
editovatV první polovině 20. století byly do rodu Troodon mylně řazeny také fosilie některých pachycefalosauridů, tedy zcela nepříbuzných ptakopánvých dinosaurů (například dnešní rody Stegoceras a Sinocephale).
Další exemplář, dříve řazený do tohoto rodu, byl v roce 2017 popsán jako samostatný rod a druh, Albertavenator curriei.[2]. Ve vědecké studii se objevují i odvážné údaje, podle kterých se jeví jako možné, že ve skutečnosti zde byly dva druhy troodontidů označovaných dříve jako T. formosus - Latenivenatrix a Stenonychosaurus, přičemž jméno Troodon je vlastně neplatné.[3] Rod Pectinodon, známý jen podle fosilních zubů ze souvrství Lance a Hell Creek (a nejspíš i staršího souvrství Dinosaur Park), byl po dlouhou dobu považován za mladší synonymum rodu Troodon, podle vědecké studie z roku 2013 je ale spíše samostatným a platným rodem troodonovi blízce příbuzného troodontidního teropoda.[4][5] Fosilie podstatně větších zástupců tohoto rodu jsou známé ze severněji ležícího souvrství Prince Creek na území Aljašky.[6]
Popis
editovatByl to asi 2,5 metru dlouhý,[7] přes 1 metr vysoký a zhruba 35 kilogramů vážící teropod.[8] Reprezentoval v rámci skupiny Deinonychosauria čeleď Troodontidae. Troodon měl protáhlou štíhlou lebku s malými, trojúhelníkovými zuby, velkýma, dopředu směřujícíma očima, a velkým mozkem. Měl také dlouhý ocas, který ale na rozdíl od deinonycha nebyl vyztužen zkostnatělými šlachami. Dále disponoval chápavými předními končetinami, které zřejmě spolu s nebezpečným pohyblivým drápem na druhém prstě zadních končetin, pomáhaly přidržet a zabít kořist. Jiní paleontologové se domnívají, že tito dinosauři pomocí srpovitých drápů šplhali po stromech. Tato teorie však dosud není potvrzená a vzhledem ke skutečnosti, že u velociraptora se využití za účelem usmrcení potvrdilo, je možné, že jejím primárním účelem skutečně mohlo být drásání kůže oběti. Troodon se pravděpodobně živil drobnými obratlovci (nejspíše mláďaty jiných dinosaurů, savci a ještěrkami). Díky velkým očím viděl dobře i za ranního a večerního šera, kdy vycházel na lov. Podobal se tedy, silou a postavením v přírodě, dnešním rysům, případně pumám.
Paleobiologie
editovatRelativní velikost mozku troodona je jedna z největších mezi známými neptačími dinosaury (EQ až 6,5 – tedy 6,5krát větší mozek, než má stejně velký krokodýl) a je modelovým rodem dinosaura pro hypotézy o inteligentních dinosaurech (dinosauroidech).[9] Podle některých výpočtů měl však ještě vyšší hodnotu EQ jiný teropod – bambiraptor, a to dokonce snad 12,5–13,8 (což by znamenalo inteligenci srovnatelnou například s dnešními šelmami a mnohem vyšší, než má jakýkoliv dnešní plaz). Ovšem bylo objeveno pouze mládě bambiraptora které mělo k poměru k tělu mnohem větší hlavu. Na základě anatomie a fyziologie troodona byly v 80. letech 20. století vytvořeny modely hypotetického sapientního dinosaura (tzv. „dinosauroida“).[10] Russell z těchto faktů vyvozoval hypotetický závěr, že pokud by se troodontidní dinosauři mohli dále vyvíjet v průběhu kenozoika, jejich mozky by se nadále zvětšovaly a jejich inteligence by rostla.[11] Žádné průkazné fosilní doklady pro takový druh vývoje u pozdně druhohorních teropodů nicméně k dispozici nemáme.[12][13]
Charakteristikou těchto teropodů byl každopádně jejich poměrně velký mozek a s ním související relativně vysoká inteligence. Spekuluje se dokonce o možnosti, že někteří z těchto dinosaurů mohli být schopni používat jednoduché nástroje (v podobě větví, kamenů apod.).[14]
V sedimentech souvrství Two Medicine byly objeveny fosilní vývržky (částečně natrávené kousky potravy), náležející patrně troodonům. Jejich součástí byly i kůstky malých savců.[15]
Reprodukce
editovatVýzkum fosilních vajec a embryí troodonů ukázal, že doba inkubace činila asi 74 dní, což je zhruba na polovině cesty mezi současnými plazy (průměr 107,3 dne) a ptáky (44,4 dne). Odhadovaná hmotnost vajíčka druhu T. formosus činila 314 gramů.[16]
V roce 2020 byla publikována odborná studie o pravděpodobné tepelné inkubaci (zahřívání vajíček vlastním tělesným teplem) u troodonů.[17]
Troodonti patrně hnízdili v početných skupinách a na vejcích seděli podobně jako dnešní ptáci. Vaječná skořápka však mineralizovala spíše v podmínkách podobných těm u vajíček současných plazů.[18]
V populární kultuře
editovatTrpasličí Troodon se objevuje ve dvou dílech pseudo-dokumentu Dinosaur Planet (díly Pod's Travels a Little Das hunt), stejně jako ve 3. dílu dokumentu Planet Dinosaur s názvem Poslední zabijáci. Troodon se objevuje v šestém díle fiktivně-dokumentární série Prehistorický park. Jako snadná kořist je Troodon zobrazen také v dokumentu Země Albertosaura. V roce 2011 jej znovu přivedli k životu tvůrci filmu Putování dinosaurů, který zobrazoval Troodona jako opeřeného dinosaura, který přežívá drsnou zimu v arktické divočině. Troodoni jsou také zmiňováni v knize Poslední dny dinosaurů, kde představují menší opeřené zabijáky, označované jako tvory, kteří by v případě přežití vymírání na konci křídy mohli vytvořit jakousi civilizovanou, poměrně vysoce inteligentní rasu.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ YU Kaifeng, WU Wenhao, Ivan Bolotsky, ZHANG Xin, SHEN Fengbin and Pascal Godefroit (2022). The first occurrence of Troodon-morphotype tooth in Jiayin, Heilongjiang, Northeast China. Global Geology (English Edition). 25 (3): 133-145. doi: 10.3969/j.issn.1673-9736.2022.03.01
- ↑ http://www.osel.cz/9484-objeven-dalsi-opereny-zabijak.html
- ↑ van der Reest, A. J.; Currie, P. J. (2017). "Troodontids (Theropoda) from the Dinosaur Park Formation, Alberta, with a description of a unique new taxon: implications for deinonychosaur diversity in North America". Canadian Journal of Earth Sciences: 919–935. doi:10.1139/cjes-2017-0031
- ↑ Larson D. W., Currie P. J. (2013). "Multivariate Analyses of Small Theropod Dinosaur Teeth and Implications for Paleoecological Turnover through Time". PLoS ONE, 8(1): e54329. doi: 10.1371/journal.pone.0054329
- ↑ http://prehistoricbeastoftheweek.blogspot.com/2014/01/troodon-prehistoric-animal-of-week.html
- ↑ SOCHA, Vladimír. Vánoční pozdrav z pozdní křídy. OSEL.cz [online]. 21. prosince 2020. Dostupné online. (česky)
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press, str. 158-160 (anglicky)
- ↑ Socha, V. (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 93)
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2014/10/24/strucna-historie-dinosauroidu/
- ↑ Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 371-374).
- ↑ https://veda.instory.cz/1418-hypotezy-o-vysoke-inteligenci-nekterych-dinosauru-i-mozne-civilizaci-vytvorene-dinosaury.html
- ↑ Záznam přednášky V. Sochy o možnosti vzniku hypotetické civilizace dinosauroidů (česky)
- ↑ https://www.osel.cz/11811-pouzivali-druhohorni-dinosauri-nastroje.html
- ↑ Freimuth, W. J.; et al. (2021). Mammal-bearing gastric pellets potentially attributable to Troodon formosus at the Cretaceous Egg Mountain locality, Two Medicine Formation, Montana, USA. Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12546
- ↑ David J. Varricchio, Martin Kundrát & Jason Hogan (2018). An Intermediate Incubation Period and Primitive Brooding in a Theropod Dinosaur. Scientific Reports 8, Article number: 12454. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-018-30085-6
- ↑ Jason D. Hogan and David J. Varricchio (2020). Do paleontologists dream of electric dinosaurs? Investigating the presumed inefficiency of dinosaurs contact incubating partially buried eggs. Paleobiology. doi: https://doi.org/10.1017/pab.2020.49
- ↑ Tagliavento, M.; et al. (2023). Evidence for heterothermic endothermy and reptile-like eggshell mineralization in Troodon, a non-avian maniraptoran theropod. Proceedings of the National Academy of Sciences. 120 (15): e2213987120. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2213987120
Literatura
editovat- Currie, P. J. (1987). Bird-like characteristics of the jaws and teeth of troodontid theropods (Dinosauria, Saurischia). Journal of Vertebrate Paleontology. 7: 72–81.
- Currie, P. J. (2005). Theropods including birds. In: Currie & Koppelhus, Dinosaur Provincial Park, Indiana University Press, Bloomington. Pp 367–397.
- Norman, D. B. (1985). The Illustrated Encyclopedia of Dinosaurs. Salamander Books, London.
- Russell, D. A. and Séguin, R. (1982). Reconstruction of the small Cretaceous theropod Stenonychosaurus inequalis and a hypothetical dinosauroid. Syllogeus. 37: 1–43.
- Russell, D. A. (1987). Models and paintings of North American dinosaurs. In: Czerkas, S. J. & Olson, E. C. (eds) Dinosaurs Past and Present, Volume I. Natural History Museum of Los Angeles County/University of Washington Press (Seattle and Washington), pp. 114–131.
- Jason D. Hogan and David J. Varricchio (2021). Do paleontologists dream of electric dinosaurs? Investigating the presumed inefficiency of dinosaurs contact incubating partially buried eggs. Paleobiology. 47 (1): 101–114. doi: https://doi.org/10.1017/pab.2020.49
Česká literatura
editovat- SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 98)
Externí odkazy
editovat- Článek o troodonovi na webu DinoMuseum (anglicky)
- Článek o hypotetických dinosauroidech, kteří mohli potenciálně evolucí vzniknout z troodona nebo jeho příbuzných (česky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Troodon na Wikimedia Commons
