Traumatologický plán

Traumatologický plán či traumatologický havarijní plán (zkráceně traumaplán) je dokument, který slouží ke stabilizaci a zmírnění následků poranění při mimořádných událostech a krizových situacích, například při úrazech, neštěstích, haváriích či požárech. Součástí tohoto dokumentu jsou potřebné informace a instrukce. (Traumatologie je úrazová chirurgie.) Traumatologický plán je součástí havarijního plánu.

Druhy traumatologických plánů v České republice

editovat

Traumatologické plány jsou zpracovávány na různých úrovních:[1]

  • krajské traumatologické plány (součást havarijního plánu kraje podle vyhlášky MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému)[2]
  • plán poskytovatelů zdravotnické záchranné služby[3]
  • plán poskytovatelů jednodenní a lůžkové zdravotní péče[4]
  • vnější havarijní plány provozovatelů objektů, kde může dojít k jaderným nebo chemickým haváriím
  • vnitřní havarijní plány provozovatelů rizikových činností
  • plány zaměstnavatelů pro pracoviště dle zákoníku práce

Traumatologický plán kraje obsahuje:[5]

  • postupy zdravotnických zařízení a správních úřadů a organizaci zajištění neodkladné zdravotnické péče a zdravotní pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí nebo osobám provádějícím záchranné a likvidační práce, pokud byly v souvislosti s mimořádnou událostí zdravotně postiženy,
  • způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému a ukrývanému obyvatelstvu
  • zásady ochrany veřejného zdraví v prostorech i mimo prostory mimořádné události, režimy ochrany zdraví zasahujících složek integrovaného záchranného systému a dotčených zdravotnických zařízení

Poskytovatel zdravotnické záchranné služby

editovat

Traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby musí být zpracován podle §7 zákona č. 374/2001 Sb. a § 13 vyhl. č. 240/2012 Sb. a aktualizován nejméně jednou za dva roky. Součástí je přehled a hodnocení možných zdrojů hromadného ohrožení života a zdraví osob a možných vnitřních a vnějších zdrojů rizik a ohrožení zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotnické záchranné služby. V operativní části zpracovatel uvádí opatření a postupy pro případ hromadného neštěstí, postupy pro třídění postižených osob, způsob zajištění přednemocniční neodkladné péče podle typu postižení na zdraví, postupy pro koordinovaný odsun postižených osob, postupy pro zajištění spolupráce s poskytovateli zdravotních služeb apod.[6]

Traumatologické plány jsou poskytovatelé zdravotnické záchranné služby povinni projednat s příslušným krajským úřadem.

Poskytovatel jednodenní a lůžkové péče

editovat

Traumatologický plán poskytovatele jednodenní a lůžkové péče upravuje soubor opatření, která se uplatňují při hromadných neštěstích. Rovněž musí být aktualizován nejméně jednou za dva roky. Vymezuje opatření vyplývající pro poskytovatele z traumatologického a havarijního plánu kraje, způsob zajištění jejich plnění a přehled postupů při plnění opatření na jednotlivých pracovištích zdravotnického zařízení. Musí dále obsahovat seznam zdravotnických prostředků a léčiv potřebných pro zajištění zdravotní péče při hromadném neštěstí.[7]

Vnější havarijní plán jaderných a chemických provozů

editovat

Vnější havarijní plán se zpracovává pro pracoviště, kde je možnost vzniku jaderné nebo chemické havárie. Traumatologický plán, kterým se upravuje způsob odborného lékařského vyšetření a lékařské péče, obsahuje:[8]

  • zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomoci obyvatelstvu nebo jednotlivým osobám, které byly v souvislosti s radiační havárií ozářeny (zevní ozáření, vnitřní kontaminace) nebo postiženy kombinací polytraumat, a osobám, které zabezpečují opatření ke snížení ozáření nebo které provádějí záchranné práce a které byly v souvislosti s radiační havárií ozářeny (zevní ozáření, vnitřní kontaminace) nebo postiženy kombinací polytraumat
  • způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému, případně ukrytému obyvatelstvu

Vnitřní havarijní plán rizikových provozů

editovat

Vnitřní havarijní plán se zpracovává pro objekt zařazený do skupiny B podle zákona č. 261/2021 o prevenci závažných havárií, a jeho náležitosti stanoví příloha č. 8 vyhlášky č. 227/2015 Sb. o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku. Lze jej použít i pro naplnění povinností stanovených zákoníkem práce.[9]

Traumatologický plán pracoviště

editovat

Zákoník práce termín „traumatologický plán“ přímo nepoužívá, ale stanoví, že zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců, a je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména poskytovatele zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců, a zajišťuje jejich odpovídající vyškolení a vybavení.[10] V oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se jedná zpravidla o vnitřní podnikovou směrnici, kterou tvoří svazek několika dokumentů, jejichž zjednodušený výtah se umisťuje v podobě vývěsek na důležitých místech na pracovišti, podobně jako požární poplachové směrnice. Součástí tohoto dokumentu jsou:[1]

  • kontakty na zdravotnická zařízení,
  • popis umístění lékárniček a jejich obsahu,
  • kontakty na zaměstnance, kteří fungují jako zdravotní dozor a jsou pověření poskytovat první pomoc,
  • popis konkrétních způsobů pomoci při nejrůznějších událostech (způsob první pomoci u dušení, popálenin, srdeční příhodě, úrazu elektrickým proudem apod.)

Reference

editovat
  1. a b Traumatologický plán, Slovník pojmů z oblasti BOZP a PO, BOZP.cz
  2. Traumatologický havarijní plán (traumaplán) a plán první pomoci , BOZP.cz, 18. 7. 2017
  3. zákon č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě, a vyhláška č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě
  4. vyhláška č. 101/2012 Sb. o podrobnostech obsahu traumatologického plánu poskytovatele jednodenní nebo lůžkové zdravotní péče a postupu při jeho zpracování a projednání.
  5. vyhláška MV č. 328/2000 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, § 25 a příloha č. 1, část C: Plány konkrétních činností, odst. 1 a 3
  6. Traumatologické plány – zdravotnická záchranná služba, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 11. 8. 2016
  7. Traumatologické plány – poskytovatel jednodenní a lůžkové péče, Ministerstvo zdravotnictví ČR, 14. 1. 2016
  8. vyhláška MV č. 328/2000 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, § 26, 27, příloha č. 2, část C: Plány konkrétních činností, odst. 1 a 8
  9. Traumatologický plán, Lexikon BOZP a PO, Guard7, 14. 7. 2022
  10. § 102 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce