Tržní socialismus
Tržní socialismus je jednou z forem socialismu. V takovém systému je většina výrobních prostředků spravována kolektivně (družstva, státní podniky, dělnické samosprávy), ale chod ekonomiky zajišťuje trh.
Historie a názory
editovatModel tržního socialismu navrhl již na začátku 20. století italský národohospodář Enrico Barone. Podle něho je tržně-socialistický systém možný, pokud stát vypočítá nabídku a poptávku a stanoví ceny, jako trh. Již tehdy to však našlo své kritiky, jako např. ekonomy Ludwig von Mises a Friedrich August von Hayek. Podle nich plánovací úřad k určování cen důležité informace nikdy nezíská a některých produktů bude nadbytek a jiných nedostatek.
Roku 1936 podal polský ekonom Oskar Lange popis tzv. „efektivního tržního socialismu“. Stát v tomto modelu dokáže zamezit vzniku monopolů mezi soukromými podnikateli a napravuje nedostatky trhu spojené s externáliemi a sociálními službami. Stát určuje chování podnikových vedení, takže výkony státních podniků se dají srovnat s výkony soukromých podniků.
V současné době patří mezi nejznámější socialistické ekonomy, kteří propagují hlavně družstevní variantu socialismu, Richard D. Wolff[1] nebo Noam Chomsky.
V praxi
editovatJugoslávie
editovat
Dříve principy tržního socialismu zavedla Jugoslávie.[2] Po odklonu od sovětského stylu plánování rozvolnila trh a zavedla v podnicích samosprávy pracujících. V rámci tohoto systému prosperovalo Slovinsko[2], které dosáhlo výrazného ekonomického růstu díky menší míře korupce v rámci podniků a efektivním investicím ze strany státu. V době před osamostatněním (1989) a transformací mělo HDP na osobu podle PPP 12383 dolarů, vyšší než Španělsko nebo Irsko té doby.[3] Zbytek Jugoslávie se západu ani zdaleka neblížil kvůli plýtvání veřejných zdrojů a vysoké korupci.
Bělorusko
editovatDnes je tržní socialismus oficiálně budován v Bělorusku[4] pod vedením běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka,[5] ve kterém sice ekonomika roste mnohem rychlejším tempem než na sousední Ukrajině, to však hlavně díky subvencím z Ruska. V Bělorusku je stále dominantní ekonomické plánování, kvůli čemuž jej nelze považovat za tržně socialistickou ekonomiku.
Současné marxisticko-leninistické státy
editovatOficiálně považuje Čína svoji ekonomiku za místní model tržního socialismu, ve které nicméně stále existují orientační pětileté plány. Dále se za tržně socialistické ekonomiky považuje Vietnam a Laos.[6]
Rojava
editovatEkonomika s dominantním družstevním vlastnictvím se nachází v Rojavě,[7] místní ekonomika se však spíše řídí sociálními a ekologickými potřebami, nikoli trhem.[8] I přes špatné podmínky však místní ekonomika dosáhla jistých úspěchů a nyní místní životní úroveň převyšuje tu ve zbytku Sýrie.[9][10]
Odkazy
editovatSouvisející články
editovatMondragonská družstevní korporace
Reference
editovat- ↑ WOLFF, Richard. About Richard D. Wolff. www.rdwolff.com [online]. [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ a b UVALIC, Milica; ECONOMICS; CENTRAL. The rise and Fall if Market Socialism in Yugoslavia [online]. Perugia: University of Perugia [cit. 2020-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-27. (anglicky)
- ↑ World Bank Open Data. World Bank Open Data [online]. [cit. 2025-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Belarus [online]. [cit. 2020-10-22]. Dostupné online.
- ↑ VESELOVA, E. Sh. The Market-Socialist Country. Problems of Economic Transition. 2016-06-02, roč. 58, čís. 6, s. 546–555. Dostupné online [cit. 2020-10-17]. ISSN 1061-1991. doi:10.1080/10611991.2016.1222209.
- ↑ HANSEN, Arve; BEKKEVOLD, Jo Inge; NORDHAUG, Kristen. The Socialist Market Economy in Asia. [s.l.]: [s.n.], 2020. Dostupné online.
- ↑ The Experience of Co-operative Societies in Rojava | libcom.org. libcom.org [online]. [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠKRDLÍK, Josef. Rojavská sociální revoluce. Deník Alarm [online]. 2019-10-09 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Syrian Kurdish region increases salaries amid currency crash. www.rudaw.net [online]. 2020-06-18 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Rojava’s Transformation under Difficult Conditions - Rosa-Luxemburg-Stiftung. www.rosalux.de [online]. 2022-09-16 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online. (anglicky)