Totem

symboly nebo skupinové insignie představující mytické rodinné spojení

Totem je algonkinské (Odžibvejové) slovo, které znamená příbuzenství, dávného předka, ochranného ducha a také jeho viditelné symbolické zobrazení – totemový kůl neboli totemový sloup. Vyskytuje se dodnes u domorodých kmenů hlavně v Severní Americe, v Austrálii a v Africe, je však téměř jisté,[zdroj?] že býval běžný i v jiných oblastech světa včetně Evropy. Slavné[zdroj?] jsou totemy v Zimbabwe a podobné sloupy (tu-teng) dávné kultury v sečuánské lokalitě San-sing-tuej (Sanxingdui) ve střední Číně.

Jeřáb, orel a medvěd. Totemový kůl v Ketchikanu na Aljašce
Tento článek je o etnografii. Další významy jsou uvedeny na stránce Totem (rozcestník).
Totemové kůly, Wrangell, Aljaška

Totem je symbol celku a totožnosti kmenové skupiny. Nejčastěji to bývá živočich nebo rostlina, jsou však popsány i totemy „mlha“ nebo „skála“. Pro lov totemového zvířete platí u některých kmenů různá omezení, často se totemový živočich pokládá za společného prapředka skupiny.[1] Totemová skupina je někde zároveň skupinou exogamní: sňatky mezi příslušníky téhož totemu jsou přísně zakázány. Ve společnostech, které totemy užívají, se často vyskytují také šamani.

Totemový kůl, Sitka, Aljaška

Od prvních popisů od evropských misionářů se o významu totemů mezi vědci diskutovalo. Francouzský sociolog Émile Durkheim, který studoval hlavně australské kmeny, pokládal totem za symbolické vyjádření skupiny jako celku a považoval totemismus za vůbec nejstarší formu náboženství. Jiní vysvětlovali vztah klanu a totemu fyzickou podobou, Malinowski se domníval, že totemy regulují lov zvěře. Claude Lévi-Strauss považuje totem za prostředek k symbolickému roztřídění přírody, kde každé lidské skupině odpovídá nějaký přírodní druh; oba k sobě patří a navzájem si pomáhají. Totem podle něho „není k jídlu, nýbrž k přemýšlení“.

Totemy a totemismem se zabýval také Sigmund Freud, který je pokládal za projev primitivního, obrazného a animistického myšlení a nacházel jisté podobnosti mezi myšlením „divocha“ a neurotika. Vycházel však z etnografických informací dnes překonaných.

„Velký dům“ Kwakwaka'wakwů s totemovým kůlem, Britská Kolumbie, Kanada

Reference

editovat
  1. MURPHY, Úvod do kulturní a sociální antropologie. Dostupné online. S. 116.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • DURKHEIM, Émile. Elementární formy náboženského života: systém totemismu v Austrálii (původním názvem: Formes élémentaires de la vie religieuse). Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2002. 491 s. (Oikúmené). ISBN 80-7298-056-4
  • FREUD, Sigmund. Totem a tabu: o podobnostech v duševním životě divocha a neurotika (původním názvem: Totem und Tabu). Překlad Ludvík Hošek. Vydání třetí. Praha: Portál, 2017. 166 stran. (Klasici). ISBN 978-80-262-1249-2
  • LÉVI-STRAUSS, Claude. Totemismus dnes (původním názvem: Totémisme aujourd’ hui). Překlad Zdeněk Justoň. Praha: Dauphin, 2001. 124 s. (Ethnos; sv. 21). Dostupné online. ISBN 80-7272-007-4.
  • MURPHY, Robert Francis. Úvod do kulturní a sociální antropologie (původním názvem: Cultural and social anthropology). Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 267 s. (Studijní texty; sv. 15.) Dostupné online. ISBN 80-85850-53-2.