Tomomi Iwakura

japonský politik

Tomomi Iwakura (japonsky 岩倉具視, Iwakura Tomoni; 26. října 1825 Kjóto20. července 1883 Tokio) byl japonský státník období bakumacu (poslední roky období Edo a Meidži.[1]

Tomomi Iwakura
Narození26. října 1825
Kjóto
Tokugawský šógunátTokugawský šógunát Tokugawský šógunát
Úmrtí20. července 1883 (ve věku 57 let)
Tokio
Japonské císařstvíJaponské císařství Japonské císařství
Příčina úmrtírakovina hrtanu
Místo pohřbeníKaiandži
Povolánípolitik a diplomat
OceněníŘád vycházejícího slunce 1. třídy
velkostuha Řádu chryzantémy
ChoťMakiko Iwakura
DětiTomocune Iwakura
Hiroko Mori
Tomosada Iwakura
Mičitomo Iwakura
Kiwako Toda
Gugi Iwakura
RodičeJasušika Horikawa
RodIwakura a Horikawa
PříbuzníTomojasu Iwakura (tchán)
Tomocuna Iwakura (mukojóši)

Tomošige Samedžima a Tomomicu Iwakura (vnoučata)
Funkcemaecukimi
dainagon
gidžó
udaidžin
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tomomi Iwakura je japonské jméno, v němž Iwakura je rodové jméno.
Tomomi Iwakura zobrazený na bývalé 500 jenové bankovce

Tomomi Iwakura se narodil v Kjótu jako druhorozený syn nižšího dvořana a šlechtice Jasučika Horikawy (堀川 康親). V roce 1836 byl adoptován do rodiny jiného šlechtice, Tomojasu Iwakury, od kterého pak převzal rodové jméno. Cvičil ho kampaku (regent) Masamiči Takacukasa. V roce 1854 se stal komorníkem císaře Kómeie.

U dvora

editovat

Stejně jako mnoho dalších dvořanů, také Iwakura nesouhlasil s plánem šógunátu Tokugawa na ukončení politiky japonské národní izolace a otevřít zemi cizincům. Když do Kjóta dorazil ródžu (rádce) tokugawského šógunátu, Masajoši Hotta, aby získal císařské povolení podepsat Harrisovu smlouvu o přátelství a obchodu se Spojenými státy americkými, shromaždil Iwakura dvořany a pokusil se zabránit jednání.

Po zavraždění taira Naosuke Iiho v roce 1860 Iwakura podporoval hnutí Kobugattai, alianci mezi dvorem a šógunátem. Hlavním bodem tohoto spojenectví byla svatba mezi šógunem Iemoči Tokugawou a princeznou Kazu-no-Mija Čikako, mladší sestrou císaře Kómeie. Samurajové a šlechta, která podporovala radikálnější hnutí Sonnó džói, viděli Iwakuru jako zastánce šógunátu a vyvíjeli tlak na dvůr, aby ho vyhnali. Výsledkem tohoto snažení Iwakura v roce 1862 dvůr opustil a přestěhoval se do Iwakury, severně od Kjóta.

V exilu

editovat

Když v roce 1866 šógun Iemoči zemřel, snažil se Iwakura převzít u dvora politickou iniciativu. Pokusil se shromáždit pod dvůr všechny daimjó, ale neuspěl. Když v následujícím roce zemřel císař Kómei, proslýchalo se, že Iwakura naplánoval jeho otrávení. Zatčení však unikl.

3. ledna 1868 společně s Tošimičim Ókubou a Takamori Sajgem připravil Iwakura obsazení císařského paláce v Kjótu. Pomohli jim k tomu vojáci loajálních panství Sacuma a Čóšú. Po této revoluci byly zahájeny reformy Meidži.

Období Meidži

editovat
 
Iwakurova mise

Po ustavení vlády hrál Iwakura, díky vlivu a důvěře s císařem Meidžim důležitou roli. Byl z velké části zodpovědný za vyhlášení Přísahy o pěti článcích a zrušení dosavadního administrativního dělení na domény (hany).

Brzy po jeho dosazení na místo ministra zprava či mladšího ministra (udaidžin) v roce 1871 s vydal na takzvanou Iwakurovu misi, dvouletou cestu kolem světa s cílem opětovného uzavírání smluv, které dosud byly pro Japonsko nevýhodné, a shromažďováním poznatků, které měly pomoci s modernizací země.

Iwakura zemřel 20. července 1883 na rakovinu krku.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwakura Tomomi na anglické Wikipedii.

  1. Nussbaum, Louis-Frédéric. (2005). "Iwakura Tomomi" in Japan Encyclopedia, p. 408.

Literatura

editovat
  • BEASLEY, William G. The Meiji Restoration. Stanford: Stanford University Press, 1972. Dostupné online. ISBN 9780804708159. 
  • JANSEN, Marius B.; ROZMAN, Gilbert. Japan in Transition: from Tokugawa to Meiji. Princeton: Princeton University Press, 1986. ISBN 9780691054599. 
  • NISH, Ian. The Iwakura Mission to America and Europe: A New Assessment. Richmond, Surrey: Japan Library, 1998. ISBN 9780415471794. 
  • NUSSBAUM, Louis-Frédéric; ROTH, Käthe. Japan encyclopedia. Cambridge: Harvard University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-674-01753-5. 
  • SIMS, Richard L. Japanese Political History Since the Meiji Renovation 1868–2000.. New York: Palgrave Macmillan, 2001. Dostupné online. ISBN 9780312239145. 

Externí odkazy

editovat