Tomo Česen

slovinský horolezec

Tomislav „Tomo“ Česen (* 5. listopadu 1959 Kranj) je slovinský horolezec a sportovní asistent komise sportovního lezení Slovinské horolezecké asociace.[1]

Tomo Česen
Narození5. listopadu 1959 (64 let)
Kranj JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
BydlištěKranj SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Povoláníhorolezec
OceněníBloudkova cena
Bloudkova plaketa
Sportovec roku (Slovinsko)
DětiAleš Česen
Nejc Česen
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

V Alpách přelezl sólo v březnu 1986 tři těžké cesty v rekordním čase, sestupoval pěšky jen s přítelem na krátkovlnné vysílačce a přesunoval se autem. O rok později uskutečnil podobnou akci Francouz Christophe Profit s pomocí vrtulníku a za účasti novinářů.

Do roku 2016 byl Česen hlavním organizátorem posledního kola světového poháru v lezení na obtížnost, které se každoročně konalo ve sportovní hale Zlatopolj v Kranji.[2]

Známý je především svými sólo výstupy v Alpách a Himálaji, kontroverzní byl především jeho výstup na Lhoce, ale i další sólové výstupy bez fotodokumentace. Heslo Tomo Česen není uvedené mezi světovými osobnostmi v rejstříku několika knih mapujících horolezectví. V závěru své knihy Život horolezce z roku 1991 o něm však Reinhold Messner tvrdí, že je „pro ekologii svého lezení, spolu s psycho-fyziologickou vyrovnaností a sebedůvěrou vycházející z vlastních schopností v současnosti nejlepším horolezcem na světě“.

Výkony a ocenění

editovat
  • březen 1986: tři rychlé výstupy v Alpách
  • 1986: slovinské státní sportovní vyznamenání Bloudkova plaketa za horolezectví
  • 1989: nejvyšší slovinské státní sportovní vyznamenání Bloudkova cena za horolezectví
  • 1990: slovinský sportovec roku
  • 2016: nejvyšší slovinské státní vyznamenání[3]
  • 6.–7. března 1986: Severní stěna, Eiger, sólo za 12 hodin
  • 9. března 1986: Rubáš, Grandes Jorasses, sólo za 4 hodiny
  • 11.–12. března 1986: Severní stěna, Matterhorn, sólo za 10 hodin

Velehory

editovat
  • 1986: Česenův pilíř, K2, prvovýstup sólo do výšky 8 100 m n. m., kde se napojuje na klasickou cestu, dnes oblíbená a nejbezpečnější cesta na vrchol, cestou vylezli až na vrchol poprvé španělští horolezci v roce 1994
  • 1989: severní stěna Jannu (7 710 m n. m.), Himálaj, Nepál, sólo prvovýstup, pro ekologii jeho výstupu jej Reinhold Messner prohlásil jako prvního za Sněžného lva
  • 1990: Jugoslávská cesta jižní stěnou Lhoce (8 516 m n. m.), Himálaj, Nepál, sólo, 3 dny, výstup je dodnes zpochybňován

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tomo Česen na anglické Wikipedii.

Literatura

editovat
  • DIEŠKA, Ivan; ŠIRL, Václav. Horolezectví zblízka (původním názvem: Horolezectvo zblízka). Překlad Václav Širl. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989. 444 s. 27-081-89. S. 98–100. 
  • BONINGTON, Chris; SALKELDOVÁ, Audrey. Slavné výstupy - Kronika světového horolezectví (původním názvem: Great Climbs). Překlad Miloš Bartoň. 1. vyd. Vsetín: Trango, c1994. 224 s. ISBN 80-901977-0-1. S. 216–217. 
  • MESSNER, Reinhold. Život horolezce. Překlad Augustin Hebelka. 1. vyd. Vsetín: Trango, 1996. 240 s. ISBN 80-901977-4-4. S. 237–240.