Wikipedie

Tomás Barrios Vera

chilský tenista

Marcelo Tomás Barrios Vera (* 10. prosince 1997 Chillán) je chilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[2]

Tomás Barrios Vera
Tomás Barrios Vera v kvalifikaci French Open 2022
Tomás Barrios Vera v kvalifikaci French Open 2022
StátChileChile Chile
Datum narození10. prosince 1997 (27 let)[1]
Místo narozeníChillán, Chile[1]
BydlištěSantiago, Chile
Výška191 cm[1]
Hmotnost88 kg[1]
Profesionál od2019[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 050 023 USD
Dvouhra
Poměr zápasů7–17
Tituly0 ATP, 4 challengery, 7 ITF
Nejvyšší umístění93. místo (15. ledna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Open2. kolo kvalifikace (2021, 2022, 2023)
Wimbledon2. kolo (2023)
US Open1. kolo kvalifikace (2021, 2023, 2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2020, 2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů15–15
Tituly1 ATP, 1 challenger, 4 ITF
Nejvyšší umístění217. místo (7. února 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250227a27. února 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2024 na 93. místě a ve čtyřhře v únoru 2022 na 217. místě. Trénuje ho Guillermo Gómez.[3][1]

V chilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 úvodním kolem 1. skupiny Americké zóny proti Dominikánské republice, v němž vyhrál dvouhru nad Josém Olivaresem. Chilane zvítězili 5–0 na zápasy. Do září 2025 v soutěži nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 1–3 ve dvouhře a 4–10 ve čtyřhře.[4]

Chile reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Jako jediný Chilan ve dvouhře podlehl v úvodu Francouzi Jérémymu Chardymu.[5] Zúčastnil se také pařížských Her XXXIII. olympiády, na nichž mu časnou porážku v singlu přivodil Argentinec Francisco Cerúndolo.[6] Na Panamerických hrách 2019 v Limě vybojoval stříbrnou medaili ve dvouhře.[7] Z dalšího ročníku 2023 v Santiagu si odvezl stříbrné kovy z dvouhry a čtyřhry po boku Alejandra Tabila.[8][9]

Tenisová kariéra

editovat

Se záměrem rozvinout tenisovou kariéru se ve čtrnácti letech přestěhoval z rodného Chillánu do Concepciónu a o tři roky později se začal připravovat v chilské metropoli Santiagu.[3] V hlavní soutěži okruhu ATP Tour debutoval na obnoveném Chile Open 2020 v Santiagu, kde jako 300. hráč žebříčku obdržel divokou kartu. Po výhře nad španělským kvalifikantem Carlosem Tabernerem jej vyřadil šestý nasazený Bolívijec Hugo Dellien.[10] V santiagské čtyřhře startovali s krajanem Alejandrem Tabilem rovněž na divokou kartu. V semifinále je zastavili pozdější španělští vítězové Roberto Carballés Baena s Alejandrem Davidovichem Fokinou.[11]

 
V kvalifikaci Wimbledonu 2023

Do grandslamové dvouhry poprvé zasáhl ve Wimbledonu 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V jejím závěru přehrál nejvýše nasazeného Poláka Kamila Majchrzaka. V úvodu wimbledonského singlu však nenašel recept na 35letého Jihoafričana Kevina Andersona z počátku druhé stovky žebříčku, přestože získal úvodní set.[12] Po vyřazení z dvouhry Australian Open 2022 od spolukvalifikanta Tara Daniela dosáhl první grandslamové výhry ve Wimbledonu 2023, kde opět zvládl nástrahy kvalifikačního síta. Do londýnského majoru vstoupil vítězstvím nad argentinským členem světové padesátky Sebastiánem Báezem,[13] ale ve druhé fázi mu stopku vystavil 123. muž klasifikace David Goffin z Belgie.[14]

Na antukovém Córdoba Open 2023 se – přes Kolumbijce Daniela Elahiho Galána a osmého nasazeného Španěla Bernabého Zapatu Mirallese –, probojoval do prvního čtvrtinále ATP. V něm po třísetovém průběhu prohrál s pozdějším šampionem Sebastiánem Báezem z konce světové padesátky.[15] První trofej na okruhu ATP vyhrál ve čtyřhře antukového Chile Open 2024. S Tabilem ve finále zdolali brazilsko-chilský pár Orlando Luz a Matías Soto po dvousetovém průběhu. Jako pár z turnaje odjížděli s kariérní bilancí zápasů 14–9, když navázali na semifinálové účasti v ročnících 2020 a 2023. Na deblovém žebříčku se po skončení, 4. března 2024, posunul ze 735. na 255. místo.[16][17]

Finále na okruhu ATP Tour

editovat

Čtyřhra: 1 (1–0)

editovat
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–0)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. březen 2024 Santiago, Chile ATP 250 antuka   Alejandro Tabilo   Orlando Luz
  Matías Soto 		6–2, 6–4

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (4 D; 1 Č)
ITF (7 D; 4 Č)

Dvouhra (11 titulů)

editovat
Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek
1. květen 2016 Pachuca, Mexiko Futures tvrdý   Darian King 6–1, 7–6 (7–3)
2. řijen 2016 Valledupar, Kolumbie Futures tvrdý   Daniel Elahi Galán 4–6, 6–3, 7–6 (7–5)
3. prosinec 2017 Antofagasta, Chile Futures antuka   Alejandro Tabilo 5–7, 7–6 (7–5), 6–2
4. leden 2018 Weston, Spojené státy Futures antuka   Frederico Gil 6–2, 6–0
5. duben 2018 Orange Park, Spojené státy Futures antuka   Noah Rubin 6–4, 6–3
6. srpen 2019 Portoviejo, Ekvádor World Tennis Tour antuka   Juan Pablo Ficovich 6–2, 6–0
7. únor 2020 Lima, Peru World Tennis Tour antuka   Carlos Gómez-Herrera 6–2, 6–2
1. srpen 2021 Meerbusch, Německo Challenger antuka   Juan Manuel Cerúndolo 7–6(9–7), 6–3
2. duben 2023 San Luis Potosí, Mexiko Challenger antuka   Dominik Koepfer 7–6(8–6), 7–5
3. duben 2023 Florianópolis, Brazílie Challenger antuka   Alejandro Tabilo 6–4, 6–4
4. červenec 2024 Amersfoort, Nizozemsko Challenger antuka   Alexej Zacharov 6–2, 6–1

Čtyřhra (5 titulů)

editovat
Č. datum turnaj okruh povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. prosinec 2015 Chile Osorno, Chile Futures antuka   Jorge Montero   Guillermo Rivera Aránguiz
  Cristóbal Saavedra Corvalán 		6–4, 6–1
2. prosinec 2016 Chile Talca, Chile Futures antuka   Jorge Montero   Gabriel Alejandro Hidalgo
  Federico Moreno 		6–4, 6–3
1. březen 2017 Santiago, Chile Challenger antuka   Nicolás Jarry   Máximo González
  Andrés Molteni 		6–4, 6–3
3. březen 2017 Heráklion, Řecko Futures tvrdý   Benjamin Bonzi   Jaraslav Šyla
  Dzmitryj Žyrmont 		4–6, 7–6 (7–5), [10–7]
4. únor 2020 Lima, Peru World Tennis Tour antuka   Carlos Gómez-Herrera   Nicolás Alberto Arreche
  Jorge Panta 		7–5, 6–2

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tomás Barrios Vera na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Tomás Barrios Vera na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20250227a27. února 2025
  2. ↑ Tomás Barrios Vera na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250227a27. února 2025
  3. ↑ a b Tomas Barrios Vera | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Tomás Barrios Vera na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20250227a27. února 2025
  5. ↑ Tomás Barrios luchó, pero no pudo con la potencia de Jeremy Chardy y quedó eliminado de Tokio 2020. Emol [online]. El Mercurio S.A.P, 2021-07-24 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. ↑ En menos de 24 horas, Fran Cerúndolo ganó Umag y se metió en segunda ronda de París 2024. www.espn.com.ar [online]. ESPN, 2024-07-28 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  7. ↑ Tomás Barrios se queda con la medalla de plata en el tenis de Lima 2019. El Deportero [online]. 2019-08-04 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  8. ↑ ¡De oro! Facundo Díaz Acosta, campeón panamericano en Santiago 2023. www.espn.cl [online]. ESPN, 2023-10-30 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. ↑ Brasil le arrebató el oro a Chile en la final del dobles masculino. www.espn.com.pe [online]. ESPN, 2023-10-29 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  10. ↑ Repasa la caída de Barrios ante Hugo Dellien en el ATP de Santiago. Emol [online]. El Mercurio, 2020-02-26 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. ↑ Tomas Barrios Vera | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Tennis: South African Anderson never thought of quitting despite injury torment. RTL Today [online]. 2021-06-29 [cit. 2025-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Barrios Vera bajó a Báez en Wimbledon y sumó su primer triunfo en Grand Slam. www.espn.cl [online]. ESPN, 2023-07-03 [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (španělsky) 
  14. ↑ Wimbledon 2023: Goffin upends Barrios Vera. Tennis Majors [online]. 2023-07-06. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Cordoba Open 2023: Baez eliminates Barrios Vera. Tennis Majors [online]. 2023-02-10 [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Tallon Griekspoor & Jan-Lennard Struff clinch Dubai title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-03-02 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Alejandro Tabilo y Tomás Barrios se quedaron con el título de dobles en el Chile Open. Deportes13 [online]. 2024-03-03 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. (španělsky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tomás_Barrios_Vera&oldid=24779056“