Tobe Hooper
Willard Tobe Hooper[1] (25. ledna 1943, Austin, TX, USA – 26. srpna 2017, Los Angeles, CA, USA) byl americký režisér, scenárista a producent, známý díky své práci v oblasti hororových filmů.
| Tobe Hooper | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. ledna 1943 Austin |
| Úmrtí | 26. srpna 2017 (ve věku 74 let) Sherman Oaks |
| Povolání | filmový režisér, scenárista, filmový producent, režisér, producent, herec, hudební skladatel, umělecký producent a spisovatel |
| Ocenění | Cena Stroj času (2003) Avoriaz Fantastic Film Festival |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kariéra
editovat.jpg)
Jeho první film byl Eggshells (1969), ke kterému napsal scénář společně s Kimem Henkelem. A právě s ním se opět spojil při vytváření filmu Texaský masakr motorovou pilou (1974), jenž se stal hororovou klasikou a jedním z nejvlivnějších filmů vůbec. Dále Hooper režíroval další hororový snímek Sežráni zaživa (1977), televizní minisérii Prokletí Salemu (1979), což byla adaptace románu Stephena Kinga. Následoval velký slasher Panoptikum (1981), distribuovaný Universal Pictures. Další rok Hooper režíroval thriller Poltergeist (1982), ke kterému napsal scénář a následně i produkoval Steven Spielberg.
V 80. letech Hooper režíroval dva sci-fi hororové filmy: Síla života (1985) a Vetřelci z Marsu (1986), následováno Texaským masakrem motorovou pilou 2 (1986), velkorozpočtovým pokračováním klasického hororu z roku 1974. V 90. letech režíroval několik sci-fi/hororových projektů, včetně filmu Živá pochodeň (1990), kde také spolupracoval na scénáři, televizního filmu Body Bags: Historky z márnice (1993) a Děs v prádelně (1995), což byla další adaptace Kingova příběhu.
Začátkem nového tisíciletí Hooper režíroval několik projektů včetně monster filmu Krokodýl (2000), epizodu sci-fi minisérie Uneseni (2002) a dvě epizody Mistrů hrůzy (2005–2006).
Inspirace
editovatJeho prací se inspirovali Hideo Nakata, Wes Craven,[2] Rob Zombie,[3] Alexandre Aja,[4] Jack Thomas Smith,[5] a mnoho dalších. Například slavný režisér Ridley Scott se Hooperovým dílem Texaský masakr motorovou pilou inspiroval více, než kterýmkoliv dalším filmem tohoto žánru při vytváření jeho slavného hororu Vetřelec (1979).[6]
Život
editovatNarodil se 25. ledna 1943 v Austinu, Texas, Lois Belleové a Normanovi Williamovi Rayovi Hooperovi. Jeho otec vlastnil divadlo v San Angelu. Tobe se poprvé začal zajímat o filmařinu a poprvé použil otcovu 8mm kameru, když mu bylo devět.
Tobe měl jednoho syna, Williama Tonyho Hoopera[7].
Smrt
editovatTobe zemřel přirozenou smrtí v Sherman Oaks, čtvrť Los Angeles, Kalifornie, 26. srpna 2017, ve věku 74 let.[1]
Filmografie
editovat| Rok | Název | Odkazy |
|---|---|---|
| 1969 | Eggshells | [8] |
| 1974 | Texaský masakr motorovou pilou | [9] |
| 1977 | Sežráni zaživa | [8] |
| 1981 | Panoptikum | [10] |
| 1982 | Poltergeist | [8] |
| 1985 | Síla života | [10] |
| 1986 | Vetřelci z Marsu | [10] |
| 1986 | Texaský masakr motorovou pilou 2 | [10] |
| 1990 | Živá pochodeň | [11] |
| 1990 | Dnes v noci jsem nebezpečná | [12] |
| 1993 | Noční hrůzy | [10] |
| 1993 | Body Bags: Historky z márnice | [11] |
| 1995 | Děs v prádelně | [11] |
| 1999 | Bytový komplex | [1] |
| 2000 | Krokodýl | [8] |
| 2004 | Vraždy bez záruky | [8] |
| 2005 | Márnice | [8] |
| 2013 | Djinn | [8] |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Tobe Hooper and the Making of The Texas Chain Saw Massacre. [s.l.]: Auteur Dostupné online. ISBN 978-1-80034-689-5, ISBN 978-1-906733-64-3. S. 7–18.
- ↑ Cinematic Violence and Ideological Transgression. [s.l.]: transcript-Verlag Dostupné online. ISBN 978-3-8394-5061-1. S. 155–166.
- ↑ NEWBURY, M. Fast Zombie/Slow Zombie: Food Writing, Horror Movies, and Agribusiness Apocalypse. American Literary History. 2012-01-01, roč. 24, čís. 1, s. 87–114. Dostupné online [cit. 2020-09-19]. ISSN 0896-7148. DOI 10.1093/alh/ajr055.
- ↑ MATHIJS, Ernest; MENDIK, Xavier. 100 Cult Films. dx.doi.org. 2011. Dostupné online [cit. 2020-09-19]. DOI 10.1007/978-1-84457-571-8.
- ↑ ANDERSON, JACK. The Invention of New Jersey. [s.l.]: University of Pittsburgh Press Dostupné online. ISBN 978-0-8229-7890-9, ISBN 978-0-8229-5203-9.
- ↑ LOBRUTTO, Vincent. Son of Prometheus. [s.l.]: University Press of Kentucky Dostupné online. ISBN 978-0-8131-7708-3, ISBN 978-0-8131-7709-0. S. 200–203.
- ↑ FIELDING, MICHAEL. The Guardian Obituary. FORUM. 2017, roč. 59, čís. 1, s. 11. Dostupné online [cit. 2020-09-19]. ISSN 0963-8253. DOI 10.15730/forum.2017.59.1.11.
- ↑ a b c d e f g HOOPER, Tobe. The Texas Chainsaw Massacre. London: British Film Institute Dostupné online. ISBN 978-1-84457-408-7, ISBN 978-1-84457-571-8. S. 198–199.
- ↑ Volume 1933 - Japan Chronicle Commercial Supplement > Date 28 December 1933. Japan Chronicle Online [online]. [cit. 2020-09-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Tobe Hooper and the Making of The Texas Chain Saw Massacre. [s.l.]: Auteur Dostupné online. ISBN 978-1-80034-689-5, ISBN 978-1-906733-64-3. S. 7–18.
- ↑ a b c HOOPER, Tobe. The Texas Chainsaw Massacre. London: British Film Institute Dostupné online. ISBN 978-1-84457-408-7, ISBN 978-1-84457-571-8. S. 198–199.
- ↑ Gaslight Filmography. Gaslight Melodrama. 2016. Dostupné online [cit. 2020-09-19]. DOI 10.5040/9781474290371.0006.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tobe Hooper na Wikimedia Commons
