Tituly a vyznamenání Umberta II.
seznam na projektech Wikimedia
Umberto II., poslední italský král, během svého života obdržel řadu národních i zahraničních titulů a vyznamenání. V době své vlády byl také velmistrem italských řádů.
Tituly
editovat- 15. září 1904 – 29. září 1904: Jeho královská Výsost princ Umberto Savojský
- 29. září 1904 – 9. května 1946: Jeho královská Výsost princ piemontský
- 9. května 1946 – 12. června 1946: Jeho Veličenstvo král italský
- 12. června 1946 – 18. března 1983: Jeho Veličenstvo král Umberto II. Italský
Při svém narozením mu byl udělen tradiční titul princ piemontský. Toto udělení bylo potvrzeno královským dekretem ze dne 29. září 1904.
Vyznamenání
editovat
Italská vyznamenání
editovatVelmistr 9. května 1946 až 12. června 1946
editovat.svg)
Řád zvěstování[1]
Řád svatých Mořice a Lazara[1]
Řád italské koruny[1]
Vojenský savojský řád
Civilní savojský řád[1]
Koloniální řád italské hvězdy
Řád za pracovní zásluhy
Řád římského orla
Osobní vyznamenání
editovat- Řád zvěstování – 1922[2]
velkostuha Řádu za pracovní zásluhy- velkostuha Řádu římského orla
.svg)
Zahraniční vyznamenání
editovat
Albánie
Bavorské království
Belgie
velkostuha Řádu Leopoldova[1][3]
Bulharské carství
rytíř velkokříže s řetězem Řádu svatého Alexandra
rytíř velkokříže Královského řádu svatých Cyrila a Metoděje
Černohorské království
velkokříž Řádu knížete Danila I.
Dánsko
rytíř Řádu slona – 31. srpna 1922[1][4]
Hesenští
velkokříž Řádu zlatého lva
Norsko
velkokříž Řádu svatého Olafa
Království obojí Sicílie
rytíř velkokříže s řetězem Řádu svatého Januaria – 18. března 1983
Konstantinův řád svatého Jiří
Polsko
rytíř Řádu bílé orlice – 17. prosince 1929[1]
Portugalsko
velkokříž Řádu Kristova
velkokříž s řetězem Řádu věže a meče
Pruské království
velkokříž Řádu černé orlice
Rumunsko
Řád Michala Chrabrého I. třídy – 26. července 1943[5]- Řád Michala Chrabrého II. třídy – 26. července 1943[5]
- Řád Michala Chrabrého III. třídy – 26. července 1943[5]
velkokříž s řetězem Řádu Karla I.
Ruské impérium
Řecko
velkokříž Řádu Spasitele
velkokříž Řádu svatých Jiřího a Konstantina
Rattanakosinské království
rytíř Řádu Mahá Čakrí – 26. března 1933[6]
Spojené království
Suverénní řád Maltézských rytířů
velkokříž Maltézského záslužného řádu
Španělsko
rytíř Řádu zlatého rouna – 19. listopadu 1923[7]
rytíř velkokříže s řetězem Řádu Karla III.
Švédsko
rytíř Řádu Serafínů – 7. září 1922[8]
Toskánské velkovévodství
- rytíř velkokříže Řádu svatého Štěpána, papeže a mučedníka
rytíř velkokříže Řádu svatého Josefa
.svg){kind=small}
.png){kind=small}
.svg){kind=small}
_ribbon.svg){kind=small}
_ribbon.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Vatikán
rytíř Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského
rytíř Nejvyššího řádu Kristova – 1932
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Umberto II of Italy na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k GENEALOGY OF THE ROYAL HOUSE of ITALY (HOUSE OF SAVOY). web.archive.org [online]. 2012-02-04 [cit. 2020-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-04.
- ↑ I Cavalieri della SS Annunziata 11. www.blasonariosubalpino.it [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online.
- ↑ SAVOIA. www.sardimpex.com [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-08.
- ↑ PEDERSEN, Jørgen. Riddere af Elefantordenen, 1559–2009. Odense: Syddansk Universitetsforlag, 2009. 472 s. ISBN 978-87-7674-434-2, ISBN 87-7674-434-5. OCLC 462788152 S. 466.
- ↑ a b c Savoy, di, Umberto Nicola Tommaso Giovanni Maria - TracesOfWar.nl. www.tracesofwar.nl [online]. [cit. 2020-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Royal Thai Government Gazette (16 December 1934). "แจ้งความ เรื่อง พระราชทานเครื่องราชอิสริยาภรณ์" (thajsky) Dostupné online Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Gaceta de Madrid. 1923-12-09, čís. 343, s. 1123. Dostupné online.
- ↑ Sveriges statskalender 1940. Bihang. Dostupné online