Tituly a vyznamenání Otto von Bismarcka
seznam na projektech Wikimedia
Otto von Bismarck, celým jménem Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, první německý kancléř, obdržel během svého života řadu německých i zahraničních titulů a vyznamenání.[1]
_(Zeno_Fotografie).jpg)
Tituly
editovat- 1815–1865: Junker Otto von Bismarck
- 1865–1871: Jeho osvícená Výsost hrabě z Bismarck-Schönhausenu
- 1871–1890: Jeho nejjasnější Výsost kníže z Bismarcku, hrabě Bismarck-Schönhausenu
- 1890–1898: Jeho nejjasnější Výsost kníže z Bismarcku, hrabě z Bismarck-Schönhausenu, vévoda lauenburský
V roce 1865 se Otto von Bismarck stal hrabětem z Bismarck-Schönhausenu (Graf von Bismarck-Schönhausen), který se nadále v jeho rodině dědí v mužské linii potomků. V roce 1871 byl povýšen na knížete z Bismarcku (Fürst von Bismarck) s oslovením Jasnost (Durchlaucht). Tento titul přechází pouze na nejstaršího mužského potomka.
Vévoda lauenburský
editovatV roce 1890 se Bismarck stal vévodou lauenburským (Herzog von Lauenburg). Toto vévodství bylo jedním z území, kterého se Prusko zmocnilo v roce 1864 na úkor dánského krále.
Bismarck se pokusil přesvědčit císaře Viléma I., aby mu přenechal za jeho služby císařské dynastii a Německé říši lauenburské vévodství. Tento návrh byl císařem odmítnut, neboť se domníval, že byl kancléř již dříve za své služby náležitě odměněn. Po nástupu Viléma II. na trůn ztrácel Bismarck svou politickou moc a roku 1890 byl nucen rezignovat. Následně získal výhradně čestný titul vévody lauenburského, bez územního zisku a správní moci nad vévodstvím. Bismarck tento císařův čin považoval za výsměch jeho vlastní ctižádosti.[2] Tento vévodský titul byl nedědičný a po Bismarckově smrti v roce 1898 zanikl.
Vyznamenání
editovatNěmecká vyznamenání
editovatPruská vyznamenání
editovat
rytíř Řádu černé orlice s řetězem a diamanty[3]
velkokříž Řádu červené orlice s dubovými listy, korunou, žezlem a meči
rytíř I. třídy Řádu koruny s diamanty
velkokomtur Královského hohenzollernského domácího řádu s diamanty
Pour le Mérite s dubovými listy, vojenská divize – 1884[4]- Pour le Mérite s dubovými listy, civilní divize – 1886[5]
Železný kříž II. třídy – 1870
Železný kříž I. třídy – 1870
Železný kříž s dubovými listy a jubilejní sponou – 1895- rytíř s řetězem Řádu Vilémova
Medaile Za záchranu života I. třídy
.svg){kind=small}
Ostatní německá vyznamenání
editovat
Anhaltské vévodství
velkokříž Domácího řádu Albrechta Medvěda – 20. prosince 1862[6]
Bádenské velkovévodství
rytíř Domácího řádu věrnosti se zlatým řetězem a diamanty – 1871[7]
Bavorské království
rytíř Řádu svatého Huberta s hvězdou a diamanty – 1866[8]
Brunšvické vévodství
velkokříž Řádu Jindřicha Lva – 1867[9]
- Ernestinská vévodství
velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu – 1866[10]
Hannoverské království
velkokříž Řádu Guelfů – 1857[11]
Hesensko-Kasselsko
rytíř Řádu zlatého lva – 1. července 1865[12]
Hesenské velkovévodství
velkokříž Řádu za zásluhy Filipa Velkolepého – 7. ledna 1855[13][14]
velkokříž Řádu Ludvíkova – 9. března 1871[13][14]
Meklenbursko
velkokříž se zlatou korunou Domácího řádu vendické koruny
Oldenburské velkovévodství
velkokříž Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka – 24. října 1866[15]- velkokříž s meči Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka – 31. prosince 1870[15]
Saské království
rytíř Řádu routové koruny s diamanty – 1868[16]
Sasko-Výmarsko-Eisenašsko
velkokříž Řádu bílého sokola s diamanty – 3. září 1866[17]
Württemberské království
velkokříž Řádu württemberské koruny s diamanty – 1871[18]
_-_ribbon_bar.png){kind=small}
_-_ribbon_bar.png){kind=small}
.svg)
Zahraniční vyznamenání
editovat.svg)
Belgie
velkostuha Řádu Leopoldova – 1863[19]
Dánsko
velkokříž Řádu Dannebrog – 11. června 1852[20]
Francie
velkokříž Řádu čestné legie – květen 1865[21]
Italské království
rytíř Řádu zvěstování – 13. ledna 1867[22]
Japonsko
velkostuha Řádu chryzantémy – 17. června 1882[23]
Lucembursko
velkokříž Řádu dubové koruny
Nizozemsko
velkokříž Řádu nizozemského lva
Osmanská říše
Řád Osmanie I. třídy s diamanty
zlatá Medaile Imtiyaz s diamanty
Persie
Řád lva a slunce I. třídy
Portugalsko
velkokříž Řádu věže a meče[24]
Rakouské císařství
rytíř I. třídy Řádu železné koruny – 1853[25]
velkokříž s diamanty Královského uherského řádu svatého Štěpána – 1864[25]
Rumunsko
velkokříž Řádu rumunské hvězdy
Ruské impérium
rytíř Řádu svatého Ondřeje s diamanty – 5. června 1867
rytíř Řádu svatého Alexandra Něvského – 13. března 1862
rytíř I. třídy Řádu svaté Anny
rytíř I. třídy Řádu svatého Stanislava
rytíř Řádu bílého orla
Řecko
velkokříž Řádu Spasitele
San Marino
velkokříž Rytířského řádu San Marina
Srbské království
velkokříž Řádu bílého orla
Rattanakosinské království
velkokříž Řádu bílého slona
Španělsko
rytíř Řádu zlatého rouna – 6. března 1875[26]
Švédsko-norská unie
rytíř Řádu Serafínů – 31. května 1875[27]
Vatikán
rytíř Nejvyššího řádu Kristova – 31. prosince 1885[28]
Zanzibarský sultanát
rytíř I. třídy Řádu zářící hvězdy
._Medal.gif){kind=small}
_ribbon.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto von Bismarck na anglické Wikipedii.
- ↑ Handbuch über den Königlich Preussischen Hof und Staat. [s.l.]: [s.n.] 864 s. Dostupné online. (English)
- ↑ DIPLOMAT, A. Veteran. THE "MEDIATIZED" -- OR THE "HIGH NOBILITY" OF EUROPE; Consisting of Something Like Fifty families Which Enjoyed-Petty Sovereignty Before the Holy Roman Empire's Overthrow, They Still Exercise Certain Special Privileges Mixed with Unusual Restrictions. (Published 1908). The New York Times. 1908-09-27. Dostupné online [cit. 2020-12-26]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Almanach de Gotha. [s.l.]: Gotha, Germany : Justus Perthes 1476 s. Dostupné online.
- ↑ MÜLLER, Wilhelm. Politische Geschichte der Gegenwart. Berlin, Heidelberg: [s.n.], 2013. Dostupné online. ISBN 978-3-642-99180-6, ISBN 3-642-99180-7. OCLC 915614826 S. 93.
- ↑ ORDEN POUR LE MÉRITE FÜR WISSENSCHAFTEN UND KÜNSTE. Die Mitglieder des Ordens. 1 1842-1881.. Berlín: Mann 403 s. Dostupné online. ISBN 3-7861-6189-5, ISBN 978-3-7861-6189-9. OCLC 165701148 S. 116.
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch für das Herzogtum Anhalt: 1867. [s.l.]: Dünnhaupt 500 s. Dostupné online. (německy)
- ↑ Inhouse-Digitalisierung / 1873 [81]. digital.blb-karlsruhe.de [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch des Königreichs Bayern. [s.l.]: Königl. Oberpostamt 722 s. Dostupné online. (německy)
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des Herzogtums Braunschweig für das Jahr 1897. Braunschweig 1897. Meyer. s. 10
- ↑ zs.thulb.uni-jena.de [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online.
- ↑ STAAT HANNOVER. Hof und Staatshandbuch für das Königreich Hannover. [s.l.]: Berenberg 1044 s. Dostupné online. (German)
- ↑ HESSEN-KASSEL. Kurfürstlich Hessisches Hof und Staatshandbuch. [s.l.]: Waisenhaus 551 s. Dostupné online. (German)
- ↑ a b HESSE (GERMANY). Hof- und staats-handbuch des Grossherzogtums Hessen. [s.l.]: [s.n.] 674 s. Dostupné online. (German)
- ↑ a b HESSE (GERMANY). Hof- und staats-handbuch des Grossherzogtums Hessen. [s.l.]: [s.n.] 674 s. Dostupné online. (German)
- ↑ a b OLDENBURG, Staat. Hof- und Staatshandbuch des Großherzogtums Oldenburg: für ... 1872/73. [s.l.]: Schulze 574 s. Dostupné online. (německy)
- ↑ SACHSEN. Staatshandbuch für den Freistaat Sachsen: 1870. [s.l.]: Heinrich 818 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: xxFTAAAAcAAJ.
- ↑ Staatshandbuch für das Großherzogtum Sachsen / Sachsen-Weimar-Eisenach (1869), "Großherzogliche Hausorden" s. 15
- ↑ WÜRTTEMBERG. Hof- und Staats-Handbuch des Königreichs Württemberg: 1873. [s.l.]: [s.n.] 1226 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: NJRYAAAAcAAJ.
- ↑ Almanach. Archives de Bruxelles [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Bille-Hansen, A. C.; Holck, Harald, eds. (1880) [1st pub.:1801]. Statshaandbog for Kongeriget Danmark for Aaret 1880 [State Manual of the Kingdom of Denmark for the Year 1880] (PDF). Kongelig Dansk Hof- og Statskalender. Kodaň:J.H. Schultz A.-S. Universitetsbogtrykkeri. s. 7 Dostupné online (dánsky)
- ↑ WATTEL, Michel. Les grand'croix de la Légion d'honneur : de 1805 à nos jours : titulaires français et étrangers. Paříž: Archives & Culture, 2009. 701 s. Dostupné online. ISBN 978-2-35077-135-9, ISBN 2-35077-135-0. OCLC 463284299 S. 510.
- ↑ CIBRARIO, Luigi. Notizia storica del nobilissimo ordine supremo della santissima Annunziata. Sunto degli statuti, catalogo dei cavalieri. [s.l.]: Eredi Botta 152 s. Dostupné online. S. 121. (italsky)
- ↑ 刑部芳則 (2017). 明治時代の勲章外交儀礼 (PDF) (in Japanese). 明治聖徳記念学会紀要. s. 143 Dostupné online
- ↑ Grand Crosses of the Order of the Tower and Sword Dostupné online
- ↑ a b ÖNB-ALEX - Staatshandbuch. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online.
- ↑ "Caballeros de la insigne orden del toisón de oro". Guía Oficial de España. 1887. s. 146 Dostupné online (španělsky)
- ↑ 378 (Sveriges statskalender / 1881). web.archive.org [online]. 2011-06-11 [cit. 2020-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-11.
- ↑ WIERUSZ-KOWALSKI, Jan. Poczet papieży. 3. vyd. Varšava: Krajowa Agencja Wydawnicza, 1986. 174 s. Dostupné online. ISBN 83-03-01435-8, ISBN 978-83-03-01435-1. OCLC 749259642 (polsky)