Tisy na Vsetínsku
Vsetínsko patří k několika oblastem České republiky, kde roste vyšší množství velmi starých tisů červených. Řadě z nich byla již na přelomu 19. a 20. století věnována odborná pozornost, některé byly vyhlášeny přírodními památkami (stromy chráněné státem) či později památnými stromy.
 Významné stromyTisy na Vsetínsku | |
|---|---|
.jpg) tisová ratolest | |
| Druh | tis červený Taxus baccata |
| Poloha | |
| Kraj | Zlínský |
| Okres | Vsetín |
| Souřadnice | 49°21′0″ s. š., 18°7′0″ v. d. |
  Tisy na Vsetínsku | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Seznam památných tisů
editovat| název stromu | umístění | chráněné území | obvod | chráněný od | poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Koláčkův tis ¹) | Zubří | CHKO Beskydy | 347 cm | 11. dubna 1972 | měř. 2002 |
| Tis v Karolince ¹) | Karolinka | CHKO Beskydy | 301 cm | 2003 | měř. 2003 |
| Tis u Pasečanů ¹) | Podťaté | CHKO Beskydy | 270 cm | 2003 | měř. 2003 |
| Tis nad Jezerným ¹) | Jezerné | CHKO Beskydy | 243 cm | 2003 | měř. 2003 |
| Hrachovecký tis | Hrachovec | - | 180 cm | 1992 | měř. 1998 |
| Liptálský tis ¹) | Liptál | - | 170 cm | 10. prosince 1975 | měř. 1998 |
| Pivodův tis | Brňov | - | 120 cm | 29. prosince 1999 | měř. 2003 |
| Tis na Beskydě ¹) | Bařina | CHKO Beskydy | 103 cm | 2003 | měř. 2003 |
| Tis ve Valašském Meziříčí | Val. Meziříčí | - | 210 cm | 2011 | 2014 |
¹) Popsány již roku 1931 Gustavem Adolfem Říčanem.
Další 3 tisy byly objeveny novodobě, dva v oblasti Stanovnice a jeden Na Beskydě. Zatím nejsou vyhlášené jako památné. Říčan roku 1931 v rámci Vsetínska zmiňoval ještě tis nad sklářskou hutí Nový Hrozenkov - Karolinka na pasece U Kortišů v blízkosti chalupy (tehdy výška 3 metry, obvod kmene 63 cm, tedy průměr 20 cm a odhad věku 200 let).
Historické záznamy
editovatJedno z nejstarších svědectví o tisech v oblasti pochází z roku 1590, kdy Mikuláš Nožíř zaznamenal svědectví o hraničních sporech na Javornících, kde šlo mj. o 100 kusů tisů. Přestože na počátku 20. století vznikla celá řada článků, studií a publikací zaměřených na staré tisy (časopis Háj 1910, 1911, Časopis musea v Olomouci 1924-1926, Chadtova publikace Tis, monografie starého vymírajícího stromu se zaměřením na poměry československé, 1911 a další), zmiňuje ze vsetínských tisů pouze časopis Háj (1910) Liptálský tis. Podrobněji se tématu věnoval až Gustav Adolf Říčan roku 1931.[1]
Odhady věku
editovatStáří středoevropských tisů bývalo v minulosti zveličováno a současné odhady věků uvádějí stáří jednotlivých stromů zpravidla 2-5× nižší. Říčan ve svých odhadech vycházel z postupů Ladislava Čelakovského, podle kterých tis o průměru kmene 80 cm (~251 cm obvod) dosahuje 1000 - 1500 let. Zatímco Říčan srovnávací metodou určil roku 1931 stáří Koláčkova tisu na 1000 let a Tisu u Pasečanů (Podťaté) na 700 - 800 let[1], jsou aktuální odhady věku (přepočtené na rok 1931) 3 - 3,5× nižší.
Ochrana
editovatRoku 1931 doporučil Říčan (pro šestici popsaných tisů) nějakým způsobem zajistit jejich veřejnou ochranu.[1] Koláčkův a Liptálský tis byly od 70. let 20. století chráněné podle zákona č. 40/1956 Sb. a jako takové v souladu se zákonem o ochraně přírody č. 114/1992 Sb. převedeny na stromy památné.[2] Tisy v Karolince, u Pasečanů (Podťaté), nad Jezerným a v Beskydě byly památnými stromy vyhlášeny roku 2003.[3] Veškeré stromy, které byly v katastru Velkých Karlovic a okolí vyhlášeny jako památné roku 2003, ale ústřední seznam AOPK ČR neuvádí.
I tisy, které nebyly vyhlášené památnými stromy, jsou chráněné zákonem. Vztahuje se na ně ochrana vyhlášky č.395/1992 Sb. zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, která je klasifikuje jako silně ohrožený druh a řadí mezi zvláště chráněné druhy rostlin. 5 stromů dále leží na chráněném území CHKO Beskydy.
Jednotlivé stromy
editovatKoláčkův tis
editovat.jpg)
- souřadnice GPS: 49°28'55.86"N, 18°5'21.78"E
Největší ze Vsetínských tisů roste ve městě Zubří, ulice U Tisu. Roku 1931 dosahoval výšky 12 metrů, 130 cm vysoký kmen měřil v obvodu 242 - 251 cm (průměr kmene 77 cm nad zemí a 80 cm pod korunou), 8 metrů vysoká košatá koruna se větvila do šířky 10 metrů. Tehdy bylo stromu odhadováno 1000 let věku.[1]
Roku 2002 dosáhl obvodu 347 cm, odhad věku (2006) odpovídá 346 - 361 rokům[4], jiný odhad uvádí 380 let (~2006).[5] Leží na území CHKO Beskydy.
Tis v Karolince
editovatDruhý nejmohutnější tis roste v údolí Stanovnice v oblasti Pod Spáleným (dříve spadal pod Nový Hrozenkov). Pozemek byl původně zahradou rolníka Zbránka. Roku 1931 dosahoval výšky 8 metrů, 150 cm vysoký kmen měřil v obvodu 188 - 220 cm (průměr kmene byl 60 cm nad zemí a 70 cm pod rozvětvením), 6 metrů vysoká široce košatá koruna se rozpínala do šíře 12 metrů. Věk byl tehdy odhadnut na 700 - 800 let.[1]
Roku 2003 dosáhl kmen obvodu 301 cm, jako památný strom byl vyhlášený pod starým kódem 810038.1/1.[3] V 90. letech 20. století byly v okolí objeveny dva mladší tisy.[6] Leží na území CHKO Beskydy.
Tis u Pasečanů
editovatNejmohutnější z velkokarlovických tisů roste v blízkosti Podťatého potoka ve stejnojmenné lokalitě. Roku 1931 dosahoval výšky 10 metrů, 80 cm vysoký kmen měřil v obvodu 220 cm (průměr 70 cm u země i pod rozvětvením), 8 metrů vysoká košatá koruna se větvila do šířky 6 metrů. Historický odhad věku se pohyboval v rozmezí 700 - 800 let.[1]
V roce 2003 dosáhl obvodu 270 cm, jako památný strom byl vyhlášený pod názvem Tis ve Velkých Karlovicích 2 (starý kód 810035.1/1).[3] věk je odhadován na 300 let, stromu se týká pověst[7] Leží na území CHKO Beskydy.
Tis nad Jezerným
editovatDruhý tis v katastru Velkých Karlovic roste v oblasti nad údolím Jezerné na východním svahu hřebenu s kótou 856 (nedaleko hranice s k. ú. Solanec pod Soláněm). Pastvina bývá nazývána podle původního majitele Rolníka Macečka, strom uzavíral tehdejší řadu buků asi 100 metrů od chalupy. Roku 1931 dosahoval výšky 6 metrů, 50 cm vysoký kmen měřil v obvodu 220 cm (průměr 70 cm), 6 metrů vysoká kuželovitá koruna se větvila do šířky 5 metrů. V roce 1929 byl strom vandalsky poškozen ořezáním 4 spodních větví o průměru 10 cm na získání velikonočních kočiček, protože vrbové nebyly po tuhé zimě dostatečně rozvinuty. Historický odhad věku se pohyboval mezi 700 - 800 lety.[1]
Roku 2003 měl obvod 243 cm, jako památný strom byl vyhlášený pod názvem Tis ve Velkých Karlovicích (starý kód 810040.1/1).[3] Leží na území CHKO Beskydy.
.jpg)
září 2011
Hrachovecký tis
editovatStrom roste přímo ve vsi Hrachovec asi 50 metrů SV od kaple mezi domy č. 3, 161 a 236. Dosahuje výšky 8 metrů a obvodu kmene 180 cm (1998).[8][3]
Liptálský tis
editovat- souřadnice GPS: 49°19'9.48"N 17°55'16.45"E
Liptálský tis roste zhruba 3 kilometry severně od Liptálu na rozhraní k. ú. Liptál a Lhota u osady Na Lánici v údolí V Hlubokém naproti nemovitosti u Porubů, lesní porost 605 D3,[9] trať Lánica (zhruba 500 metrů od hájovny a 500 metrů JZ od kóty Lípový 590). Roku 1931 dosahoval výšky 8 metrů, 200 cm vysoký kmen měřil v obvodu 141 cm (průměr 45 cm), 6 metrů vysoká úzce košatá koruna se větvila do šířky 5 metrů. Historický odhad věku byl uváděn na více než 400 let.[1]
Roku 1993 pozorováno žloutnutí konců větví, v roce 1998 dosáhl výšky 9 metrů a obvodu 170 cm.[3][9]
Pivodův tis
editovatTis nazvaný podle původního majitele pozemku, který strom vysadil, roste v Brňově (spadá pod Podlesí, Valašské Meziříčí) na parcele mezi číslem 88 a silnicí. Roku 2003 dosáhl obvodu kmene 120 cm a výšky 15 metrů.[3][10]
Tis na Beskydě
editovatTis v trati Na Beskydě (též psáno Na Bezkydě) roste nedaleko silnice na Makov v osadě Bařina (chalupy na sever od silnice). Nachází se místě zvaném Na Skalce asi 100 metrů severovýchodně od chalupy, která patřila Michalu Holčákovi. V blízkosti tisu rostla třešeň a několik lip. Roku 1931 dosahoval výšky 8 metrů, 500 cm vysoký kmen měřil v obvodu 188 cm u země a 94 cm pod korunou (průměr 60, resp. 30 cm), 3 metrů vysoká kulovitá koruna připomínající palmu se větvila do šířky 4 metrů. Ve výšce 3 metrů vyrůstal z kmene věnec 50 - 80 cm dlouhých větviček. Historický odhad věku byl uváděn na 700 - 800 let.[1]
V roce 2003 dosáhl obvodu kmene 103 cm, jako památný strom byl vyhlášený pod názvem Tis ve Velkých Karlovicích 3 (starý kód 810034.1/1).[3] Druhý (mladší) tis byl v téže lokalitě objeven v nedávné době.[11] Oba leží na území CHKO Beskydy.
Tis ve Valašském Meziříčí
editovat- souřadnice GPS: 49°28'35.30"N, 17°58'4.65"E
Novodobě došlo k vyhlášení ochrany nad tisem, který roste u křižovatky ulic Nádražní a Svěrákova ve Valašském Meziříčí (poblíž základní umělecké školy a domu č. 27, katastrální území Krásno nad Bečvou). Vyhlášení statutu památného stromu připravoval orgán ochrany přírody již v roce 2004, ale z neuvedených příčin k němu nedošlo.[12] Roku 2011 se dostal mezi 9 významných stromů (a skupin), které byly posuzované jako kandidáti na vyhlášení památnými stromy. Posudek realizovali soudní znalkyně Ing. Ilona Janíková a Ing. Petr Křístek (ČSOP Valašské Meziříčí) a cílem bylo zjistit zdravotní stav stromů (vitalitu, prosychání, napadení dřevokaznými houbami a hmyzem apod.), jejich estetickou a biologickou hodnotu.[13] Tis a dalších 5 kandidátů bylo doporučeno k oficiálnímu vyhlášení, k němuž došlo ještě v roce 2011. Centrální evidence památných stromů zatím tyto položky neuvádí.[14]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g h i ŘÍČAN, Gustav Adolf. Staré tisy na Moravském Valašsku. Naše Valašsko 2. 1931, s. 118–125.
- ↑ REŠ, Bohumil, Pavel Štěrba. Památné stromy. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republik, 2010. 71 s. ISBN 978-80-87457-01-6. Kapitola Právní aspekty ochrany památných stromů, s. 12.
- ↑ a b c d e f g h Acta Pruhoniciana 2004 mzp.cz
- ↑ Valašská krajina - památné stromy Archivováno 14. 4. 2009 na Wayback Machine. valasskakrajina.cz
- ↑ Seznam vyhlášených památných stromů v Chráněné krajinné oblasti Beskydy sohajek.cz
- ↑ Příroda Valašska - Karolinka Archivováno 14. 8. 2014 na Wayback Machine. priroda-valasska.cz
- ↑ HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. S. 55.
- ↑ Hrachovecký tis - registr AOPK ČR drusop.nature.cz
- ↑ a b Liptálský tis - registr AOPK ČR drusop.nature.cz
- ↑ Pivodův tis - registr AOPK ČR drusop.nature.cz
- ↑ Příroda Valašska - Velké Karlovice Archivováno 14. 8. 2014 na Wayback Machine. priroda-valasska.cz
- ↑ Ing. Frydrych. Zpráva o stavu města Valašské Meziříčí 2004. Valašské Meziříčí: [s.n.], 2004. Dostupné online. Kapitola 6. Životní prostředí, s. 38.[nedostupný zdroj]
- ↑ Ing. Ilona Janíková a Ing. Petr Křístek. Souhrn posuzovaných stromů a návrh na vyhlášení památných stromů (NPS) v okolí Valašského Meziříčí. Valašské Meziříčí: [s.n.], 2011. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. S. 1–2. Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Registr památných stromů AOPK ČR - Valašské Meziříčí drusop.nature.cz
Literatura
editovat- ŘÍČAN, Gustav Adolf. Staré tisy na Moravském Valašsku. Naše Valašsko 2. 1931.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Valašsko-hornovsacko - významné a památné stromy valassko-hornovsacko.cz