Thutmose IV.
Thutmose IV. osmý faraon egyptské 18. dynastie převzal vládu v říši po svém otci Amenhotepovi II., která byla rozlehlá od Nubie na jihu až po východní část Středozemního moře. Za vlády otce, jako princ, získal zkušenosti s námořní službou a válečnými výpravami do Syrie a Palestiny. Jeho vláda jako faraona započala po smrti otce (~1400 př. n. l.). Vládl asi 10 let.[3]
Thutmose IV. | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Djehutymes IV. | ||||||
Hlava Thutmose IV. s modrou korunou. 18. dynastie. Státní muzeum egyptského umění, Mnichov. | ||||||
Doba vlády | 1401–1391 nebo 1397–1388 př. n. l. (18. dynastie)[1] | |||||
Rodné jméno |
Djehutimes | |||||
Trůnní jméno |
Men-cheperu-Re | |||||
Jméno obou paní | ||||||
Zlatý Hor | ||||||
Manželky | Mutemvia (dcera Artatama I., krále Mitanni)
| |||||
Potomci | Amenhotep III., Siatum (?), Amenemhat, Tiaa, Amenemopet, Petepihu, Tentamun[4] | |||||
Otec | Amenhotep II. | |||||
Matka | Tiaa | |||||
Úmrtí | 1391 nebo 1388 př. n. l. Veset | |||||
Hrobka | KV43 | |||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vláda
editovatKdyž nastoupil na trůn, vzápětí se potýkal se vzpourami jak na jihu v Núbii, tak i na severu v Sýrii. Navíc se vzmáhala moc Chetitů, kteří ohrožovali zpřátelené panovníky v zemi Mitanni. Přijal politické řešení, vzal si za ženu Mitannskou princeznu Mutemviu,[3] dceru krále Atartama I. Ta se stala matkou následníka Amenhotepa III. Když Asyřané ohrožovali Mitanni, poslal jim zlato, aby zabezpečili svoji bezpečnost.
Asi nejznamenanější památkou, vztahující se k Thutmosovi IV., je stéla z červené žuly, umístěná mezi tlapami Velké Sfingy v Gíze. Thutmose IV. na ní vylíčil svůj sen, ve kterém ho Sfinga žádala, aby ji očistil od písku, za to mu slibovala korunu Horního a Dolního Egypta.[5]
Monumenty
editovatDokončil výstavbu Lateránského obelisku, kterou započal Thutmose III., a vztyčil jej v Karnaku. Obelisk vysoký ~32 m se nyní nachází v Římě na Piazza San Giovanni.[6] Další obelisk, dokončený za vlády Thutmose IV., Theodosius je nyní v Istanbulu. Několik dalších menších projektů Thutmose realizoval v Alexandrii, chrám v Karnaku[7]a v Crocodilopolisu v oáze Fajum.[8]
Hrobka
editovatHrobka Thutmose IV. v Údolí Králů KV43 byla Loretem[9] 1866 objevena v docela zachovalém stavu. Četné artefakty, které se tam nacházely, potvrzují vysokou uměleckou kulturu a řemeslnou dovednost.
Mumie Thutmose IV. byla zkoumána v Imperial College London s cílem dopátrat se předčasných úmrtí faraonů a členů 18. dynastie (včetně Tutanchámona a Achnatona). Dospěli k závěru, že se jedná o rodinnou (dědičnou) epilepsii, neurologickou poruchu a gynekomastii (zvětšení prsou mužů), kterými také vysvětlovali tendenci k spirituálním náboženským vizím (Amenhotep IV. – Achnaton).[5] Navíc se u mumie Thutmose vyskytly příznaky rozsáhlé dentální – (Parodontitida) infekce.[3]
Reference
editovat- ↑ HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky)
- ↑ DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky)
- ↑ a b c d BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
- ↑ Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Die Traumstele Thutmosis IV from Tutanchamun - Leben und Sterben des jungen Pharaos [online]. Munich: Blessing Verlag Munich, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-02. (anglicky)
- ↑ Lateran Obelisk [online]. Řím: Rome Tour. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Chrám v Karnaku (Ipetisut) [online]. Liberec: Pavel Felgr. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHAW, Ian. The oxford history of Ancient Egypt. New York: Oxford University press, 2000. Dostupné online. S. 248–249.
- ↑ Victor Clement Georges Philippe Loret [online]. Liberec: Pavel Felgr, 2010. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Thutmose IV. na Wikimedia Commons
Předchůdce: Amenhotep II. |
Egyptský král 1400–1390 př. n. l. |
Nástupce: Amenhotep III. |