Thutmose IV.

egyptský faraon

Thutmose IV. osmý faraon egyptské 18. dynastie převzal vládu v říši po svém otci Amenhotepovi II., která byla rozlehlá od Nubie na jihu až po východní část Středozemního moře. Za vlády otce, jako princ, získal zkušenosti s námořní službou a válečnými výpravami do Syrie a Palestiny. Jeho vláda jako faraona započala po smrti otce (~1400 př. n. l.). Vládl asi 10 let.[3]

Thutmose IV.
Djehutymes IV.
Hlava Thutmose IV. s modrou korunou. 18. dynastie. Státní muzeum egyptského umění, Mnichov.
Hlava Thutmose IV. s modrou korunou. 18. dynastie. Státní muzeum egyptského umění, Mnichov.
Doba vlády1401–1391 nebo
1397–1388 př. n. l. (18. dynastie)[1]
Rodné jméno
G26F31S29

Djehutimes
Trůnní jméno
N5
Y5
L1Z2s

Men-cheperu-Re
Jméno obou paní
Zlatý Hor
ManželkyMutemvia (dcera Artatama I., krále Mitanni)
X1G14G17P3
[2][3] Nefertari, Jaret
PotomciAmenhotep III., Siatum (?), Amenemhat, Tiaa, Amenemopet, Petepihu, Tentamun[4]
OtecAmenhotep II.
MatkaTiaa
Úmrtí1391 nebo 1388 př. n. l.
Veset
HrobkaKV43
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Mapa starověkého Egypta
 
Hlava mumie Thutmose IV.
 
Opěradlo ceremoniálního křesla Thutmose IV.
 
Stela u Velké Sfingy v Gize

Když nastoupil na trůn, vzápětí se potýkal se vzpourami jak na jihu v Núbii, tak i na severu v Sýrii. Navíc se vzmáhala moc Chetitů, kteří ohrožovali zpřátelené panovníky v zemi Mitanni. Přijal politické řešení, vzal si za ženu Mitannskou princeznu Mutemviu,[3] dceru krále Atartama I. Ta se stala matkou následníka Amenhotepa III. Když Asyřané ohrožovali Mitanni, poslal jim zlato, aby zabezpečili svoji bezpečnost.
Asi nejznamenanější památkou, vztahující se k Thutmosovi IV., je stéla z červené žuly, umístěná mezi tlapami Velké Sfingy v Gíze. Thutmose IV. na ní vylíčil svůj sen, ve kterém ho Sfinga žádala, aby ji očistil od písku, za to mu slibovala korunu Horního a Dolního Egypta.[5]

Monumenty

editovat

Dokončil výstavbu Lateránského obelisku, kterou započal Thutmose III., a vztyčil jej v Karnaku. Obelisk vysoký ~32 m se nyní nachází v Římě na Piazza San Giovanni.[6] Další obelisk, dokončený za vlády Thutmose IV., Theodosius je nyní v Istanbulu. Několik dalších menších projektů Thutmose realizoval v Alexandrii, chrám v Karnaku[7]a v Crocodilopolisu v oáze Fajum.[8]

Hrobka Thutmose IV. v Údolí Králů KV43 byla Loretem[9] 1866 objevena v docela zachovalém stavu. Četné artefakty, které se tam nacházely, potvrzují vysokou uměleckou kulturu a řemeslnou dovednost.
Mumie Thutmose IV. byla zkoumána v Imperial College London s cílem dopátrat se předčasných úmrtí faraonů a členů 18. dynastie (včetně Tutanchámona a Achnatona). Dospěli k závěru, že se jedná o rodinnou (dědičnou) epilepsii, neurologickou poruchu a gynekomastii (zvětšení prsou mužů), kterými také vysvětlovali tendenci k spirituálním náboženským vizím (Amenhotep IV. – Achnaton).[5] Navíc se u mumie Thutmose vyskytly příznaky rozsáhlé dentální – (Parodontitida) infekce.[3]

Reference

editovat
  1. HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. DODSON, Aiden. The Complet Royal Femilies of Ancient Egypt. I.. vyd. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0500051283. (anglicky) 
  3. a b c d BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  4. Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Die Traumstele Thutmosis IV from Tutanchamun - Leben und Sterben des jungen Pharaos [online]. Munich: Blessing Verlag Munich, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-02. (anglicky) 
  6. Lateran Obelisk [online]. Řím: Rome Tour. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Chrám v Karnaku (Ipetisut) [online]. Liberec: Pavel Felgr. Dostupné online. (anglicky) 
  8. SHAW, Ian. The oxford history of Ancient Egypt. New York: Oxford University press, 2000. Dostupné online. S. 248–249. 
  9. Victor Clement Georges Philippe Loret [online]. Liberec: Pavel Felgr, 2010. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Amenhotep II.
  Egyptský král
1400–1390 př. n. l.
  Nástupce:
Amenhotep III.