Thor Heyerdahl
Thor Heyerdahl (6. října 1914 Larvik, Norsko – 18. dubna 2002 Colla Michari, Itálie) byl norský mořeplavec a dobrodruh, který zároveň patřil mezi nejznámější představitele experimentální archeologie a antropologie. Zasvětil svůj život experimentům poukazujícím na možnosti předkolumbovských cestovatelů překonávat světové oceány za pomoci mořských proudů.
| Thor Heyerdahl | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. října 1914 Larvik,  Norsko |
| Úmrtí | 18. dubna 2002 (ve věku 87 let) Colla Michari,  Itálie |
| Příčina úmrtí | rakovina mozku |
| Alma mater | Univerzita v Oslu (od 1933) |
| Povolání | objevitel, antropolog, archeolog, historik, scenárista, mořský biolog, dobrodruh, filmový režisér, námořník, etnograf, světoběžník, spisovatel, cestovatel a výzkumník |
| Ocenění | Medaile Mungo Parka (1950) medaile Vega (1962) Medaile patrona (1964) velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku (1965) velkodůstojník Řádu Ouissam Alaouite (1971) … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | ateismus |
| Choť | Liv Rockefellerová (1936–1947)[1] Yvonne Dedekam-Simonsen (1949–1969) Jacqueline Beerová (1996–2002)[2] |
| Děti | Thor Heyerdahl[3] Bjorn Heyerdahl[3] |
| Rodiče | Thor Heyerdahl[4] a Alison Martine Lyngová[4] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatThor Heyerdahl se narodil 6. října 1914 v norském Larviku. Vystudoval zoologii na univerzitě v Oslu a krátce před druhou světovou válkou pobýval nějaký čas na ostrově Fatu Hiva v souostroví Markézy, kde studoval kulturu polynéských praobyvatelů.[5]
Mezi jeho nejslavnější počin patří plavba z roku 1947, kdy na replice inckého voru z balzového dřeva Kon-Tiki bez větších obtíží překonal část Tichého oceánu, čili vzdálenost z Jižní Ameriky (přístav Callao – Peru) do Polynésie, na atol Raroia.[6] Šestičlenná posádka po 101 dnech urazila 7 960 km.[7]
Cesty na balzových vorech byly ve 20. století zhruba třináctkrát opakovány, mimo jiné dvakrát i českým mořeplavcem Eduardem Ingrišem. Třebaže samy o sobě nemohly dokázat její správnost, posloužil úspěch těchto výprav jako podpůrný argument difuzionistické teorie o vzniku a šíření kultur.
V roce 1955 uskutečnil výzkum na Galapágách. Ten potvrdil, že do země z předkolumbovské Ameriky připlulo několik lodí, ale trvalé osidlování možné nebylo kvůli nedostatku pitné vody. V letech 1955–1956 řídil vykopávky na Velikonočním ostrově. Účastnil se i dalších archeologických experimentů, jako byly např. výpravy Ra a plavba na rákosovém člunu Tigris.[8]
V roce 1986 pozval českého experimentálního archeologa Pavla Pavla na Velikonoční ostrov,[9] čímž mu umožnil realizovat experiment pohybu „chůze“ s původní kamennou sochou moai.[10]
Roku 1991 studoval pyramidy v Güímaru na ostrově Tenerife a jejich podobnosti s dalšími pyramidami jinde ve světě. V jejich blízkosti, v městečku Güímar, se roku 1994 usadil a bydlel zde až do konce svého života. Thor Heyerdahl zemřel na rakovinu 18. dubna 2002 v italském Colla Michari.[5]
Odkaz a díla
editovatHeyerdahl byl činný nejen jako vědec, ale i jako publicista. Vedle prací ryze vědeckých sepsal dvě beletristické knihy Ve znamení Kon-Tiki (první vydání 1950), pojednávající o zmíněné plavbě na voru z Jižní Ameriky do Polynésie, a Akuaku (první vydání 1958) o cenných archeologických vykopávkách a tajemných dobrodružstvích na Velikonočním ostrově. Právě kniha Ve znamení Kon-Tiki přinesla Heyerdahlovi největší mezinárodní pozornost a také slávu. Opakovaně byla s úspěchem vydávána i v Československu. V roce 2012 vznikl na základě knihy celosvětově úspěšný film Kon-Tiki.[11]
Za neúnavnou vědeckou činnost se Heyerdahlovi dostalo vysokého vyznamenání – v roce 1962 mu byl udělen zlatý řád Vegy. Thor Heyerdahl má v Oslu i vlastní muzeum.
Vyznamenání
editovat
komtur Řádu svatého Olafa – Norsko, 1951[12]
velkokříž Řádu za zásluhy – Peru, 1953[12]
velkodůstojník Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 21. června 1965[12][13]
komtur s hvězdou Řádu svatého Olafa – Norsko, 1970[12]
rytíř Řádu za zásluhy – Egypt, 1971[12]
velkodůstojník Řádu Ouissam Alaouite – Maroko, 1971
důstojník Řádu peruánského slunce – Peru, 1975[12]
Řád zlaté archy – Nizozemsko, 1980[12]
velkokříž Řádu svatého Olafa – Norsko, 1987
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Norsk biografisk leksikon. Kunnskapsforlaget. Dostupné online.
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b PACNER, Karel; PAVEL, Pavel. Dobrodruh, nebo badatel? Hrdina! Před sto lety se narodil Thor Heyerdahl. iDNES.cz [online]. 2014-01-06. Dostupné online.
- ↑ ŠEVČÍK, Ondřej; ČIHÁK, Ondřej. Plavba Kon-Tiki: 70 let staré dobrodružství, které ohromilo svět. Český rozhlas [online]. 2017-04-28. Dostupné online.
- ↑ Před 70 lety vyplul Thor Heyerdahl na voru Kon-Tiki do Polynésie. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-04-28. Dostupné online.
- ↑ LENARTOVÁ, Eva; LUPTÁKOVÁ, Věra. Viking, dobrodruh nebo vědec? Příběhy slavných: Thor Heyerdahl. Český rozhlas [online]. 2017-03-24. Dostupné online.
- ↑ ŠVARCOVÁ, Alžběta. Pavel Pavel, muž, který rozhýbal tajemné sochy na Velikonočním ostrově. Český rozhlas [online]. 2014-03-31. Dostupné online.
- ↑ KADLČÁKOVÁ, Eva. Pavel Pavel: Ten, který rozhýbal sochy moai. Český rozhlas [online]. 2014-04-06. Dostupné online.
- ↑ Thor Heyerdahl: Kon-Tiki (recenze). ToSiPiš.cz [online]. 2013-03-24. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g NRK.no - Store norske. www.nrk.no [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online.
Literatura
editovat- MARTÍNEK, Jiří; MARTÍNEK, Miloslav. Kdo byl kdo : světoví cestovatelé a mořeplavci. Praha: Libri, 2003. 551 s. ISBN 80-7277-118-3. S. 245–248.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thor Heyerdahl na Wikimedia Commons 
Osoba Thor Heyerdahl ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Thor Heyerdahl
- Thor Heyerdahl na webu Severské listy
- Thor Heyerdahl v Česko-Slovenské filmové databázi
