Wikipedie

Thomas Hardy

anglický autor románů a básník
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
O britském admirálovi pojednává článek Thomas Masterman Hardy.
O britském herci pojednává článek Tom Hardy.

Thomas Hardy (2. června, 1840, Upper Bockhampton, hrabství Dorset, Anglie – 11. ledna, 1928) byl anglický spisovatel - romanopisec, autor povídek a básník. Původním povoláním byl architekt. Jeho díla mají naturalistický charakter. Ve svých dílech, na rozdíl od Charlese Dickense, volí prostředí venkova. V mnoha románech podává kritiku anglické společnosti, která je k nemajetným lidem velmi krutá. Jeho romány jsou smutné a často končí tragicky, postavy podléhají v zápase nejen s přírodními silami, ale i nespravedlivostí společnosti.

Thomas Hardy
Narození2. června 1840
Dorchester
Úmrtí11. ledna 1928 (ve věku 87 let)
Dorchester
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
Stinsford
Povoláníspisovatel, romanopisec, scenárista a básník
Alma materKrálova kolej v Londýně (1865–1866)
Architectural Association School of Architecture
Významná dílaTess z d'Urbervillů
Daleko od hlučícího davu
Neblahý Juda
OceněníŘád Za zásluhy (1909)
společník Královské literární společnosti
Manžel(ka)Emma Lavinia Gifford (od 1874)
Florence Dugdale (od 1914)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Narodil se ve vesničce Upper Bockhampton na jihozápadě Anglie v hrabství Dorset. Otec pracoval jako kameník a místní stavitel. Matka byla velmi sečtělá a doplňovala Hardymu znalosti načerpané ve škole. Když ve svých 16 letech ukončil školní docházku, nastoupil jako učeň k Johnu Hicksovi, místnímu staviteli. Ještě než v roce 1862 odešel do Londýna, učil se v Dorchestru stavitelem. V Londýně se přihlásil na King's College London. Získal zde ocenění od Královského institutu britských architektů (Royal Institute of British Architects) a Asociace architektů (Architectural Association). Londýn nebyl pro něj nikdy domovem a když se po pěti letech vrátil zpět do Dorsetu, rozhodl se, že se bude věnovat psaní.

Když v roce 1870 pracoval na rekonstrukci farního kostela v St. Juliot v Cornwallu, seznámil se s Emmou Lavinií Giffordovou. Zamiloval se do ní a v roce 1874 se s ní oženil. Ačkoliv se svou ženou později již nežil, její smrt v roce 1912 jej velice ranila. Vypravil se do Cornwallu, aby zde znovu navštívil místa spojená s jejich námluvami. V roce 1914 se oženil se svojí o čtyřicet let mladší sekretářkou Florence Dugdaleovou, se kterou se seznámil v roce 1905 a která psala rovněž knihy pro mládež. Hardy však neustále myslel na Emmino náhlé úmrtí, smutek se snažil překonat psaním poezie.

V prosinci roku 1927 onemocněl zánětem pohrudnice a v roce 1928 zemřel. Na smrtelné posteli nadiktoval své ženě poslední báseň. Jeho pohřeb 16. ledna ve Westminsterském opatství se stal kontroverzní událostí. On sám, jeho rodina a přátelé si přáli, aby byl pohřben ve Stinsfordu ve stejném hrobě jako jeho žena Emma. Vykonavatel jeho závěti Sir Sydney Carlyle Cockerell však trval na tom, že má být pochován v Poet's Corner, v části chrámu, kde byli pohřbeni básníci, spisovatelé a dramatici. Obě strany se domluvily na kompromisu; jeho srdce bylo pohřbeno ve Stinsfordu a popel uložen v Poet's Corner.

Romány

editovat

Pro jeho první román The Poor Man and the Lady, který byl dokončen v roce 1867, se nepodařilo najít vydavatele. Autor pak rukopis zničil, zachovaly se z něj jen části. Jeho mentor, přítel a zároveň i redaktor prvních jeho beletristických prací, viktoriánský básník a romanopisec George Meredith jej přesvědčil, aby pokračoval v psaní. Anonymně byly tedy vydány romány Desperate Remedies (1871) a Under the Greenwood Tree (1872). V roce 1873 vyšla pod jeho vlastním jménem kniha A Pair of Blue Eyes.

V roce 1874 byl vydán román Daleko od hlučícího davu (Far From the Madding Crowd). Kniha byla velmi úspěšná, teprve poté přestal pracovat jako stavitel a soustředil se na literaturu. Během následujících více než pětadvaceti let vzniklo dalších deset románů.

S rodinou se přestěhoval z Londýna do Yeovil a později do Sturminster Newton, kde napsal Rodákův návrat (The Return of the Native, 1878). V roce 1885 se stěhovali naposledy a sice do Max Gate, do domu nedaleko od Dorchestru, který navrhl on sám a postavil jej jeho bratr. Zde napsal romány Starosta casterbridgeský (The Mayor of Casterbridge, 1886), Lesáci (The Woodlanders, 1887) a Tess z d’Urbervillů (Tess of the d'Urbervilles, 1891). Poslední se díky soucitnému obrazu „padlé ženy“ stal terčem kritiky a nesměl být vydán. Jeho podtitulem A Pure Woman: Faithfully Presented měl v úmyslu šokovat viktoriánskou střední třídu.

Odezvou na jeho další román Neblahý Juda (Jude the Obscure, vydán 1895), bylo díky otevřenému pojetí sexu ještě větší pobouření a román byl kritiky často nazýván „Nemravný Juda“ (Jude the Obscene). Kniha byla odsouzena za kritiku manželství a jelikož se Emma Hardyová domnívala, že bude Neblahý Juda chápán jako autobiografie, zapříčinil román napětí v jeho již tak velmi složitém manželství. Někteří knihkupci prodávali knihu v neprůhledných papírových sáčcích a wakefieldský biskup znechucený "drzostí a necudností" autora vrhnul román do ohně (asi ze zoufalství nad tím, že nemohl upálit autora samého, jak poznamenal Hardy se šibeničním humorem v pozdějším doslovu).

Dílo

editovat
  • The Poor Man and the Lady (1867, nepublikovaný a ztracený)
  • Daleko od hlučícího davu (1874, Far from the Madding Crowd) - překlad Jarmila Rosíková, Ladislav J. Živný
  • Rodákův návrat (1878, The Return of the Native) - překlad Ladislav Vymětal
  • Starosta casterbridgeský (1886, The Mayor of Casterbridge) - prodá svou ženu a dítě a později se stane starostou a bojí se, aby to nevyšlo najevo. Překlad Jarmila Emmerová
  • Lesáci (1887, The Woodlanders) - překlad Aloys Skoumal a Hana Skoumalová, 1975
  • Wessexské povídky (1888, Wessex Tales) - překlad Ladislav J. Živný
  • Tess z d'Urbervillů (1891, Tess of the d'Urbervilles) - překlad 1927 Jos. J. David, dostupný online[1], nový překlad Marta Staňková, Marta Johánková, Josef J. David,
  • Drobné ironie života (1894, Life's Little Ironies) - překlad Jaroslav Skalický
  • Neblahý Juda (1895, Jude the Obscure) - příběh mladíka prostého původu, který touží po vzdělání, ale společnost mu ho odmítá dát. Překlad Marta Staňková, Josef Hrůša
  • The Three Strangers

Reference

editovat
  1. ↑ Tess z d'Urbervillů

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Thomas_Hardy&oldid=24351348“