Thioxoethenyliden
Thioxoethenyliden je anorganická sloučenina patřící mezi thiokumuleny, se vzorcem CCS.[1]
| Thioxoethenyliden | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | thioxoethenyliden |
| Ostatní názvy | monosulfid diuhlíku |
| Sumární vzorec | C2S |
| Identifikace | |
| PubChem | 101170561 |
| SMILES | [C+]#C[S-] |
| InChI | InChI=1S/C2S/c1-2-3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 56,087 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt
editovatCCS se ve velkém množství vyskytuje ve vesmíru,[1] například v molekulárním mračnu v souhvězdí Býka, v TMC-1, TMC-1c a L1521B, což jsou pravděpodobně mladá molekulární mračna neobsahující hvězdy.[2]
Příprava
editovatCCS se připravuje kondenzací propadiendithionu (SCCCS) nebo thioxopropadienonu (OCCCS) v pevném argonu za působení ultrafialového záření[1] nebo výbojem ve směsi sirouhlíku a helia. Také lze použít ozáření sirných heterocyklů elektrony.[1]
CCS a anion CCS− se dají vytvořit také v matricích z pevného neonu.[3]
Properties
editovatCCS lze použít jako ligand., který může vytvořit asymetrický můstek mezi atomy molybdenu v Mo2(μ,σ(C):η2(C′S)-CCS)(CO)4(hydrotris(3,5-dimethylpyrazol-1-yl)borát)2 Jeden atom uhlíku je zde trojně vázán na molybden a druhý je dvojnou vazbou spojen s dalším molybdenem, který je jednoduchou vazbou napojen na síru.[4][5]
Ultrafialovo-viditelné-infračervené spektrum obsahuje absorpční pásy mezi 280 a 337 nm a mezi 750 a 1000 nm.[1] CCS může reagovat s CCCS na C5S.[1]
V infračerveném spektru CCS v pevném argonu byl zjištěn vibrační pás na 1667 cm−1, označený v1, a další, označený v2, na 862,7 cm−1. Jiný pás, 2v1, se nachází na 3311 cm−1 a na 2763,4 cm−1 se objevuje kombinace vibračního a ohybového pásu[1]
Mikrovlnné spektrum má emisní čáry 43 − 32 na 45,4 GHz a 21 - 10 na 22,3 GHz; tyto čáry se využívají k detekci molekul v molekulárních mračnech.[2]
Teoretickými výpočty byly určeny délky vazeb C-C jako 130,4 pm a C–S jako 155,0 pm.[6]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Thioxoethenylidene na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Günther Maier; Hans Peter Reisenauer; Raimund Ruppel. Thioxoethenylidene C2S: A Matrix-Spectroscopic Study. European Journal of Organic Chemistry. 2004, s. 4197–4202. DOI 10.1002/ejoc.200400252.
- ↑ a b Nirupam Roy; Abhirup Datta; Emmanuel Momjian; Anuj P. Sarma. Imaging of the CCS 22.3 GHz emission in the Taurus Molecular Cloud complex. The Astrophysical Journal. 2011-09-20, s. L4. DOI 10.1088/2041-8205/739/1/L4. Bibcode 2011ApJ...739L...4R.
- ↑ RIAPLOV, Evgueni; WYSS, Muriel; MAIER, John P; PANTEN, Dietmar; CHAMBAUD, Gilberte; ROSMUS, Pavel; FABIAN, Juergen. Electronic absorption spectra of CCS− and CCS in neon matrices. Journal of Molecular Spectroscopy. November 2003, s. 15–21. DOI 10.1016/S0022-2852(02)00050-4. Bibcode 2003JMoSp.222...15R.
- ↑ Evgueni Riaplov; Muriel Wyss; John P. Maier; Dietmar Panten; Gilberte Chambaud; Pavel Rosmus; Juergen Fabian. Electronic absorption spectra of CCS− and CCS in neon matrices. Journal of Molecular Spectroscopy. 2003, s. 15–21. DOI 10.1016/S0022-2852(02)00050-4. Bibcode 2003JMoSp.222...15R.
- ↑ Lorraine M. Caldwell; Anthony F. Hill; Robert Stranger; Richard N. L. Terrett; Kassetra M. von Nessi; Jas S. Ward; Anthony C. Willis. Thioxoethenylidene (CCS) as a Bridging Ligand. Organometallics. 2015-01-17, s. 328–334. DOI 10.1021/om5011319.
- ↑ Yaoming Xie; Henry F. Schaefer. Naked organosulfur clusters: The infrared spectrum of the C2S molecule. The Journal of Chemical Physics. 1992, s. 3714–3717. DOI 10.1063/1.461874. Bibcode 1992JChPh..96.3714X.