Thiofenol
Thiofenol je organická sloučenina se vzorcem C6H5SH, nejjednodušší aromatický thiol. Je obdobou fenolu, v jehož molekule je atom kyslíku nahrazen atomem síry.
| Thiofenol | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | benzenthiol |
| Ostatní názvy | fenylmerkaptan, sulfanylbenzen |
| Funkční vzorec | C6H5SH |
| Sumární vzorec | C6H6S |
| Vzhled | bezbarvá kapalina[1] |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 108-98-5 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 203-635-3 |
| PubChem | 7969 |
| ChEBI | 48498 |
| SMILES | Sc1ccccc1 |
| InChI | InChI=1S/C6H6S/c7-6-4-2-1-3-5-6/h1-5,7H |
| Číslo RTECS | DC0525000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 110,18 g/mol |
| Teplota tání | −14,9 °C (258,2 K)[1] |
| Teplota varu | 169,1 °C (442,2 K)[1] |
| Hustota | 1,0775 g/cm3 (20 °C)[1] |
| Index lomu | 1,5893 (20 °C)[1] |
| Disociační konstanta pKa | 6,63[1] |
| Rozpustnost ve vodě | 83,5 mg/100 ml[1] |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v ethanolu[1] |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | rozpustný v tetrachlormethanu, benzenu, diethyletheru a sirouhlíku[1] |
| Tlak páry | 0,13 kPa (18 °C)[1] |
| Měrná magnetická susceptibilita | −6,43×105 μm3/g |
| Bezpečnost | |
 GHS02  GHS05  GHS06  GHS07  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H226 H300 H301 H310 H311 H314 H315 H318 H330 H400 H410[1] |
| P-věty | P210 P233 P240 P241 P242 P243 P260 P262 P264 P270 P271 P273 P280 P284 P301+310 P301+330+331 P302+350 P302+352 P303+361+353 P304+340 P305+351+338 P310 P312 P320 P321 P322 P330 P332+313 P361 P362 P363 P370+378 P391 P403+233 P403+235 P405 P501[1] |
| Teplota vzplanutí | 50 °C (359 K)[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jako thiofenoly se také označují i další sloučeniny obsahující sulfhydrylovou (-SH) skupinu navázanou kovalentně na benzenové jádro.
Příprava a výroba
editovatExistuje několik postupů, při kterých vzniká thiofenol nebo podobné sloučeniny, jako je redukce benzensulfonylchloridu práškovým zinkem[2] a reakce síry s fenylmagnesiumhalogenidy nebo fenyllithiem následovaná okyselením.
Při Newmanově–Kwartově přesmyku se přeměňuje fenol (1) na thiofenol (5), přičemž se nejprve tvoří O-aryldialkylthiokarbamát (3), který zahříváním vytváří S-arylovaný produkt (4).[3]
V Leuckartově thiofenolové reakci dochází k přeměně anilinu na diazoniovou sůl (ArN2X) a následně na xantát (ArS(C=S)OR).[4][5] Další možností je reakce sulfidu sodného s triazenem v organickém rozpouštědle.[6]
Průmyslově lze thiofenol vyrobit reakcí chlorbenzenu se sulfanem na oxidu hlinitém při 700 °C; meziproduktem je disulfid. Reakční směs je žíravá a proto se reakce provádí v keramických či jiných odolných nádobách.
Za určitých podmínek lze thiofenoly získat také z aryljodidů a síry za katalýzy jodidem měďným.[7]
Použití
editovatThiofenoly se používají při výrobě léčiv, například sulfonamidových antibiotik. Antimykotikum butokonazol-merthiolát patří mezi deriváty thiofenolu.
Vlastnosti a reakce
editovatKyselost
editovatThiofenol je silnější kyselinou než fenol; pKa thiofenolu je 6,63, zatímco u fenolu je to 9,99.[8] Podobně je sulfan silnější kyselinou než voda, thioly jsou obecně silnější kyseliny než odpovídající alkoholy. Reakcí thiofenolu se silnými zásadami, jako je hydroxid sodný, vznikají příslušné thiofenoláty (například thiofenolát sodný, C6H5SNa).
Alkylace
editovatThiofenol je silným nukleofilem, a tak u něj snadno probíhají alkylační reakce.[9] Reakcí C6H5SH s jodmethanem za přítomnosti zásady vzniká methylfenylsulfid (C6H5SCH3) patřící mezi thioethery. C6H5SH rovněž reaguje s α,β-nenasycenými karbonylovými sloučeninami v Michaelových reakcích.
Oxidace
editovatThiofenol lze, obzvláště v zásaditém prostředí, snadno oxidovat na difenyldisulfid:
- 4 C6H5SH + O2 → 2 C6H5S-SC6H5 + 2 H2O
Disulfid může být zpětně redukován na thiol tetrahydridoboritanem sodným a okyselením reakční směsi. Díky této reakci lze thiofenol použít jako zdroj vodíkových atomů.
Chlorace
editovatReakcí thiofenolu s chlorem (Cl2) vzniká fenylsulfenylchlorid.[10]
Tvorba komplexů
editovatKovové kationty mohou vytvářet thiofenoláty, přičemž některé z nich bývají polymerní. Příkladem je „C6H5SCu“, získávaný z chloridu měďného a thiofenolu.[11]
Bezpečnost
editovatThiofenol je dráždivý a při absorpci kůží, požití nebo vdechnutí má toxické účinky. Je také hořlavý.[1]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Thiophenol na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Benzenethiol. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ADAMS, R.; C. S. MARVEL, C. S. Thiophenol. Org. Synth.. Dostupné online.; Coll. Vol.. S. 504.
- ↑ MELVIN S. NEWMAN AND FREDERICK W. HETZEL. Thiophenols from Phenols: 2-Naphthalenethiol. Org. Synth.. 1990. Dostupné online.; Coll. Vol.. S. 824.
- ↑ Leuckart, Journal für praktische Chemie, [2] 41, 189 (1890).
- ↑ TARBELL, D. S.; FUKUSHIMA, D. K. m-Thiocresol. Org. Synth.. 1947, s. 81. Dostupné online. DOI 10.15227/orgsyn.027.0081.; Coll. Vol.. S. 809.
- ↑ Masoud Kazem-Rostami; Ardeshir Khazaei; Ahmad Moosavi-Zare; Mohammad Bayat. One-pot synthesis of thiophenols. Synlett. 2012, s. 1893–1896. DOI 10.1055/s-0032-1316557.
- ↑ Y. Jiang; Y. Qin; S. Xie; X. Zhang; J. Dong; D. Ma. General and Efficient Approach to Aryl Thiols: CuI-Catalyzed Coupling of Aryl Iodides with Sulfur and Subsequent Reduction. Organic Letters. 2009, s. 1893–1896. PMID 31833778.
- ↑ https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/996#section=pKa
- ↑ O. Campopiano. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. New York: Organic Letters, 2004. Kapitola Thiophenol.
- ↑ BARRETT, A. G. M.; DHANAK, D.; GRABOSKI, G. G.; TAYLOR, S. J. (Phenylthio)nitromethane. Org. Synth.. 1993. Dostupné online.; Coll. Vol.. S. 550.
- ↑ POSNER, G. H.; WHITTEN, C. E. Secondary and Tertiary Alkyl Ketones from Carboxylic Acid Chlorides and Lithium Phenylthio(alkyl)cuprate Reagents: tert-Butyl Phenyl Ketone. Org. Synth.. Dostupné online.; Coll. Vol.. S. 248.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu thifenol na Wikimedia Commons
