Theodor von Offermann

rakouský průmyslník

Theodor Gustav Anton von Offermann (8. února 1822 Náhon[1]15. listopadu 1892 Brno[2]) byl moravský průmyslník.

Theodor von Offermann
Theodor von Offermann
Theodor von Offermann
Rodné jménoTheodor Gustav Anton von Offermann
Narození8. února 1822
Náhon
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. listopadu 1892 (ve věku 70 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánípodnikatel
ChoťAnna von Offermannová
DětiViktor von Offermann
Adele von Bauerová
Mathilde Ulrichová
RodičeKarl von Offermann
Caroline Julie von Offermannová
PříbuzníKarl von Offermann, Edle Marie Laminet von Arztheim zu Gattendorf a Edle Malvine Rachowin (sourozenci)
Karl, Alfred von Offermann a Edwin von Offermann (synovci)
Bruno von Bauer (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se jako syn brněnského textilního továrníka Karla von Offermanna (1792–1869), který byl roku 1863 povýšen do rakouského dědičného rytířského stavu, a jeho manželky Caroline, rozené von Fries. Jeho starším bratrem byl Karl von Offermann (1820–1894). Jeho synovci byli Karl (1850–1908), Alfred a Edwin von Offermann.

Po dokončení studií na berlínské univerzitě si rozšiřoval své znalosti o výrobě látek ve Francii, Belgii a Anglii. V roce 1845 nastoupil do práce do otcovy továrny na sukna. Po sňatku s Annou Bracegirdle (25. dubna 1847 v Brně[3]), dcerou strojírenského továrníka Thomase Bracegirdleho, se stal spolumajitelem firmy Thomas Bracegirdle & Sohn, Brünn. Když byl v roce 1862 jmenován spoluředitelem továrny svého tchána, přesunul své obchodní zájmy do těžkého, uhelného a ocelářského průmyslu a později také do cukrovarnictví. V následujících letech se stal také členem správních rad různých důlních společností. Angažoval se také ve veřejném životě v Brně jako člen obecního výboru (1879–1884). Proslul i jako mecenáš a významným způsobem se podílel na financování výstavby Moravského průmyslového muzea.[4]

V roce 1864 získal velkostatek Jehnice u Brna. V roce 1871 koupil zámek Schrattenthal a v roce 1872 zámek Deinzendorf.

Dne 18. února 1872 se firma Thomas Bracegirdle & Sohn, Brünn spojila s k.k. priv. Maschinenfabrik H.A. Luz, Brünn a vznikla tak První brněnská strojírenská společnost (Erste Brünner Maschinen-Fabriks-Gesellschaft). Převzal funkci předsedy představenstva nové společnosti. V roce 1884 opustil otcovu továrnu na sukna.

Byl hlavním akcionářem drnovické cukrovarnické společnosti Offermann & Co. ve Vyškově, založené z iniciativy Johanna Mundyho, a vlastnil i cukrovar v Ödenburgu. Krátce před svou smrtí byl v roce 1892 povýšen do rakouského dědičného baronského stavu. Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy a rytířem francouzského Řádu čestné legie.

V roce 1892 odkázal jehnický velkostatek svému vnukovi Brunovi von Bauerovi.[5] Syn Viktor von Offermann přesunul po otcově smrti své sídlo z Brna na zámek Schrattenthal. Dcera Mathilda (1857–1926) se provdala za velkostatkáře a dlouholetého moravského zemského poslance Eduarda Ulricha.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor von Offermann na německé Wikipedii.

  1. Matrika 17820, sn. 125 [online]. MZA [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. 
  2. Matrika 17844, sn. 62 [online]. MZA [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. 
  3. Matrika 17833, sn. 74 [online]. MZA [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. 
  4. Otevření budovy Uměleckoprůmyslového muzea na webu Encyklopedie dějin města Brna dostupné online
  5. https://is.muni.cz/th/uuzud/

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat