Theodor von Offermann
Theodor Gustav Anton von Offermann (8. února 1822 Náhon[1] – 15. listopadu 1892 Brno[2]) byl moravský průmyslník.
| Theodor von Offermann | |
|---|---|
.jpg) Theodor von Offermann | |
| Rodné jméno | Theodor Gustav Anton von Offermann |
| Narození | 8. února 1822 Náhon  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. listopadu 1892 (ve věku 70 let) Brno  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Brněnský ústřední hřbitov |
| Povolání | podnikatel |
| Choť | Anna von Offermannová |
| Děti | Viktor von Offermann Adele von Bauerová Mathilde Ulrichová |
| Rodiče | Karl von Offermann Caroline Julie von Offermannová |
| Příbuzní | Karl von Offermann, Edle Marie Laminet von Arztheim zu Gattendorf a Edle Malvine Rachowin (sourozenci) Karl, Alfred von Offermann a Edwin von Offermann (synovci) Bruno von Bauer (vnuk) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se jako syn brněnského textilního továrníka Karla von Offermanna (1792–1869), který byl roku 1863 povýšen do rakouského dědičného rytířského stavu, a jeho manželky Caroline, rozené von Fries. Jeho starším bratrem byl Karl von Offermann (1820–1894). Jeho synovci byli Karl (1850–1908), Alfred a Edwin von Offermann.
Po dokončení studií na berlínské univerzitě si rozšiřoval své znalosti o výrobě látek ve Francii, Belgii a Anglii. V roce 1845 nastoupil do práce do otcovy továrny na sukna. Po sňatku s Annou Bracegirdle (25. dubna 1847 v Brně[3]), dcerou strojírenského továrníka Thomase Bracegirdleho, se stal spolumajitelem firmy Thomas Bracegirdle & Sohn, Brünn. Když byl v roce 1862 jmenován spoluředitelem továrny svého tchána, přesunul své obchodní zájmy do těžkého, uhelného a ocelářského průmyslu a později také do cukrovarnictví. V následujících letech se stal také členem správních rad různých důlních společností. Angažoval se také ve veřejném životě v Brně jako člen obecního výboru (1879–1884). Proslul i jako mecenáš a významným způsobem se podílel na financování výstavby Moravského průmyslového muzea.[4]
V roce 1864 získal velkostatek Jehnice u Brna. V roce 1871 koupil zámek Schrattenthal a v roce 1872 zámek Deinzendorf.
Dne 18. února 1872 se firma Thomas Bracegirdle & Sohn, Brünn spojila s k.k. priv. Maschinenfabrik H.A. Luz, Brünn a vznikla tak První brněnská strojírenská společnost (Erste Brünner Maschinen-Fabriks-Gesellschaft). Převzal funkci předsedy představenstva nové společnosti. V roce 1884 opustil otcovu továrnu na sukna.
Byl hlavním akcionářem drnovické cukrovarnické společnosti Offermann & Co. ve Vyškově, založené z iniciativy Johanna Mundyho, a vlastnil i cukrovar v Ödenburgu. Krátce před svou smrtí byl v roce 1892 povýšen do rakouského dědičného baronského stavu. Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy a rytířem francouzského Řádu čestné legie.
V roce 1892 odkázal jehnický velkostatek svému vnukovi Brunovi von Bauerovi.[5] Syn Viktor von Offermann přesunul po otcově smrti své sídlo z Brna na zámek Schrattenthal. Dcera Mathilda (1857–1926) se provdala za velkostatkáře a dlouholetého moravského zemského poslance Eduarda Ulricha.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor von Offermann na německé Wikipedii.
- ↑ Matrika 17820, sn. 125 [online]. MZA [cit. 2024-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17844, sn. 62 [online]. MZA [cit. 2024-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17833, sn. 74 [online]. MZA [cit. 2024-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Otevření budovy Uměleckoprůmyslového muzea na webu Encyklopedie dějin města Brna dostupné online
- ↑ https://is.muni.cz/th/uuzud/
Literatura
editovat- P. Schmidtbauer: Offermann Theodor von. V: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 7, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1978, ISBN 3-7001-0187-2, S. 216.
- Josef Mentschl: Offermann, von. V: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 19, Duncker & Humblot, Berlin 1999, ISBN 3-428-00200-8, S. 484 f. (Digitalizováno).
- MYŠKA, Milan a kol.: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Ostravská univerzita 2003; s. 325–327 (heslo Offermann) ISBN 80-7042-612-8
- FASORA, Lukáš: Svobodný občan ve svobodné obci? Občanské elity a obecní samospráva města Brna 1851–1914; Matice moravská Brno, 2007; 379 s. ISBN 978-80-86488-43-1
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 308–313 (heslo Offermann) ISBN 978-80-904241-6-6
