Theodor Innitzer

Theodor kardinál Innitzer
Jeho Eminence; Theodor kardinál Innitzer
	Arcidiecéze vídeňská arcibiskup; vídeňský
Církev	Římskokatolická církev
Arcidiecéze	Vídeňská
Jmenování	19. září 1932
Předchůdce	Friedrich Gustav Piffl, C.R.S.A.
Nástupce	Franz König
Titulární kostel	S. Crisogono
Heslo	„In caritate servire“
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	25. července 1902
Biskupské svěcení	16. října 1932 ; světitel Enrico Sibilia ; 1. spolusvětitel Ernst Karl Jakob Seydl ; 2. spolusvětitel Franz Kamprath
Kardinálská kreace	13. března 1933 ; kreoval Pius XI.
Titul	Kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Apoštolský administrátor Burgenland (1932-1949);
Zúčastnil se	Papežské konzistoře v březnu 1933; Konkláve v roce 1939;
Osobní údaje
Datum narození	25. prosince 1875
Místo narození	Vejprty Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	9. října 1955 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí	Vídeň Rakousko
Místo pohřbení	Katedrála svatého Štěpána ve Vídni
Povolání	vysokoškolský učitel, katolický kněz a katolický biskup
Alma mater	Vídeňský kněžský seminář
	multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Johann Innitzer (25. prosince 1875, Vejprty^[1], Rakousko-Uhersko – 9. října 1955, Vídeň, Rakousko) byl vídeňský arcibiskup a rakouský kardinál římskokatolické církve českého původu.

Životopis

Mládí a církevní kariéra

Theodor Innitzer se narodil ve Vejprtech v Čechách na Kadaňsku v domě č. 362 v rodině zdejšího měšťana a prýmkaře (Posamentier) Wilhelma Innitzera a jeho manželky Marie, rozené Seidlové, dcery zdejšího důlního zaměstnance a měšťana z domu č. 242^[2]. Po ukončení obecné a měšťanské školy se nakrátko stal učněm v textilní továrně, kde pracoval jeho otec. V letech 1890 až 1898 studoval na gymnáziu v Kadani.

Roku 1898 vstoupil do vídeňského kněžského semináře a roku 1902 byl vysvěcen na kněze. V roce 1906 získal Innitzer doktorát z teologie. V letech 1908 až 1911 působil na Vídeňské univerzitě, a v letech 1928–1929 byl jejím rektorem. Roku 1929 se Innitzer stal ministrem sociálních záležitostí v třetí vládě kancléře Johanna Schobera. V roce 1932 se stal vídeňským arcibiskupem a roku 1933 kardinálem.

Politická aktivita

Innitzer měl blízko k předním rakouským politikům, zejména k Engelbertu Dollfußovi a Kurtu Schuschniggovi, jejichž autoritativní austrofašistická vláda se odvolávala na sociální učení římskokatolické církve, jak je v té době formulovala např. encyklika Quadragesimo anno papeže Pia XI.. V r. 1933 Innitzer akceptoval nahrazení demokratického režimu autoritářským, i když se po občanské válce v únoru 1934 pokoušel u kancléře Dollfuße neúspěšně intervenovat za sociálně demokratické předáky, kteří byli odsouzeni k trestu smrti. Po atentátu na Dollfuße, spáchaném rakouskými nacisty, Innitzer vyjádřil lítost slovy: „Musel snášet bolestivá muka našeho Pána, obklopen nepřáteli.“ Innitzerovy kritiky nacismu si v následujících letech všímal i zahraniční tisk.

Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 ovšem Innitzer vyjádřil spokojenost, že anšlus proběhl hladce a obešel se bez ztrát na životech. Toto vyjádření bylo pochopeno jako souhlas s nastolením nacistického režimu. Spolu s ním vyjádřili souhlas s připojením k Německu i ostatní rakouští biskupové, výjimkou byl linecký biskup Johannes Maria Gföllner, který nepodepsal společný pastýřský list a poukázal na skutečnost, že anšlus je porušením vatikánsko-rakouského konkordátu. Kardinál Eugenio Pacelli, pozdější papež Pius XII., požádal Innitzera, aby o všem osobně podal zprávu do Vatikánu. Jakmile se Pacelli setkal s Innitzerem, dal mu najevo, že byl výrokem pobouřen. Oba kardinálové se dohodli, že Innitzer změní své původní prohlášení, což také udělal.

V dubnu téhož roku, na počest Hitlerových narozenin, vtrhlo několik nacistů, převážně příslušníků Hitlerjugend, do Innitzerova kardinálského sídla. Ačkoli Innitzer úpěnlivě prosil, aby nic neničili, bylo kardinálovo sídlo z velké části vypleněno.

Druhá světová válka a smrt

Během druhé světové války byl Innitzer kritický vůči antisemitské a rasistické politice nacistů proti vídeňským židům, a také proti Romům.

Theodor Innitzer zemřel roku 1955 ve věku 79 let ve Vídni.

Cena kardinála Innitzera

Arcidiecéze vídeňská každoročně uděluje Cenu kardinála Innitzera vědcům a učencům v oborech " životní dílo", "duchovní věda", "přírodní věda" a "publicistika".

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor Innitzer na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodor Innitzer na Wikimedia Commons

Osoba Theodor Innitzer ve Wikicitátech

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Arcibiskup vídeňský
Předchůdce: Friedrich Gustav Piffl	1932 – 1955 Theodor Innitzer	Nástupce: Franz König

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] Údaje v křestní matrice

[1]

[2]

Jeho Eminence Theodor kardinál Innitzer
Arcidiecéze vídeňská arcibiskup vídeňský

Církev	Římskokatolická církev
Arcidiecéze	Vídeňská
Jmenování	19. září 1932
Předchůdce	Friedrich Gustav Piffl, C.R.S.A.
Nástupce	Franz König
Titulární kostel	S. Crisogono
Heslo	„In caritate servire“
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	25. července 1902
Biskupské svěcení	16. října 1932 světitel Enrico Sibilia 1. spolusvětitel Ernst Karl Jakob Seydl 2. spolusvětitel Franz Kamprath
Kardinálská kreace	13. března 1933 kreoval Pius XI.
Titul	Kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Apoštolský administrátor Burgenland (1932-1949)
Zúčastnil se	Papežské konzistoře v březnu 1933 Konkláve v roce 1939
Osobní údaje
Datum narození	25. prosince 1875
Místo narození	Vejprty Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	9. října 1955 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí	Vídeň Rakousko Rakousko
Místo pohřbení	Katedrála svatého Štěpána ve Vídni
Povolání	vysokoškolský učitel, katolický kněz a katolický biskup
Alma mater	Vídeňský kněžský seminář
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.