Wikipedie

Thajské královské námořnictvo

námořnictvo Thajska

Thajské královské námořnictvo je námořní složkou ozbrojených sil Thajska. Jedná se o regionální námořní mocnost, jejíž sílu dlouhodobě limituje nedostatek finančních prostředků. K roku 2008 disponovalo námořnictvo 26 000 příslušníky a 20 000 vojáky námořní pěchoty. Jádro námořnictva představuje jedna letadlová loď, osm fregat, šest korvet a řada dalších plavidel.

Thajské královské námořnictvo
Vlajka thajského královského námořnictva
Vlajka thajského královského námořnictva
ZeměThajskoThajsko Thajsko
Vznik1900
Velikost1 letadlová loď
8 fregat
5 korvet
3 rychlých útočných člunů
2 výsadková loď
hlídkové lodě
Nadřazené jednotkyThajské ozbrojené síly
Účast
VálkyFrancouzsko-thajská válka
Korejská válka
BitvyBitva u Ko Čangu

Vývoj

editovat
 
Thonburi
 
Fregata Maeklong třídy Tachin zůstala zachována dodnes

Moderní thajské námořnictvo vzniklo na počátku 20. století, nejprve ale nepředstavovalo významnější sílu. V průběhu 20. let však ve Velké Británii získalo torpédoborec Phra ruang (původně HMS Radiant patřící ke třídě R), korvetu Chao Phya (původně minolovka britské třídy Hunt), čtyři torpédové čluny a dvě pobřežní obrněné lodě třídy Ratanakosindra. Ve 30. letech thajské námořnictvo dále sílilo, přičemž pro svou zvětšující se flotu postavilo novou námořní základnu Sattahip, kterou používá dodnes. Britové dodali ještě tři torpédové čluny, Italové devět torpédovek třídy Trad, dvě minonosky třídy Bangrachan a rozestavěly rovněž dvojici malých křižníků, které po vypuknutí druhé světové války zabavily jako Etna a Vesuvio (dostavěny ale nikdy nebyly). Hlavní dodavatelem se ovšem stalo Japonsko, u kterého Thajsko získalo dva pobřežní obrněnce třídy Sri Ajudhja, čtyři ponorky třídy Matchanu, čtyři torpédové čluny třídy Kantang a dvě šalupy třídy Tachin.

Do ostré akce byly thajské lodě nasazeny v září 1940 po vypuknutí francouzsko-thajské války. Malá francouzská eskadra však dokázala v lednu 1941 jeho hlavní síly porazit na hlavu v bitvě u Ko Čangu, ve které byly potopeny obě obrněné lodě třídy Sri Ajudhja a tři torpédovky. V prosinci 1941 se země dostala také do války s Japonskem, které ho donutilo vyhlásit válku Spojencům. Námořnictvo se ale žádné akce neúčastnilo a prošlo zbytkem války beze ztrát. Po válce si lodě mohlo ponechat a většinu ze starších jednotek ponechalo ve službě do 60.–70. let.

Dne 18. prosince 2022 se korveta Sukhothai (FS 442) třídy Ratanakosin potopila v bouři.[1]

Složení

editovat

Letadlové lodě

editovat
 
Chakri Naruebet (CVH 911)

Fregaty

editovat
 
Naresuan (FF 421)
 
Bangpakong (FF 456)

Korvety

editovat

Rychlé útočné čluny

editovat

Hlídkové lodě

editovat
 
Krabi (OPV 551)

Hlídkové čluny

editovat

Výsadkové lodě

editovat
 
Angthong (LPD 791)
  • Třída Sichang – tanková výsadková loď
    • Sichang (LST 721)
    • Surin (LST 722)
  • Třída Mannok – výsadková člun (LCU)
    • Mannok (LCU 781)
    • Manklang (LCU 782)
    • Mannai (LCU 783)

Pomocné lodě

editovat
 
Similan (AORH 871)

Plánované akvizice

editovat
  • Tři konvenční ponorky třídy S26T odvozené od čínského typu 039A/B – V říjnu 2023 byl program pozastaven. Jeho realizaci komplikoval německý nesouhlas s exportem dieselů a odmítnutí jejich nárady motory čínskými.
  • Plánovaná druhá fregata třídy DW-3000H.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ KELLIHER, Fiona. Thai warship sinks in heavy seas with dozens feared missing [online]. The Guardian, 2022-12-19 [cit. 2022-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Thajské_královské_námořnictvo&oldid=23687432“