Terezie Brzková
Terezie Brzková, rozená Jelínková (11. ledna 1875 Kolín[1] – 19. listopadu 1966 Praha), byla česká herečka.[2]
| Terezie Brzková | |
|---|---|
 Terezie Brzková | |
| Narození | 11. ledna 1875 Kolín  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 19. listopadu 1966 (ve věku 91 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Choť | Josef Brzek |
| Rodiče |
|
| Příbuzní |
|
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatPocházela z herecké rodiny. Její otec Vilém Jelínek byl ředitel kočovné herecké společnosti. Herečkami byly také její sestry Otýlie Beníšková, Marie Spurná a Hana Vojtová, manželka Aloise Vojty-Jurného a nevlastní matka Jaroslava Vojty. Jejím prvním manželem se stal herec Josef Brzek (1867–1917),[3] druhým pak ředitel kočovné herecké společnosti Václav Zejfert (†1938,[4] psán též Zeifert[5]). Ztvárnila velké množství divadelních rolí, skutečně se proslavila ale až svými rolemi filmovými. Ve filmu začala hrát až po odchodu do důchodu; její první filmovou rolí byla role Anny ve filmu režiséra Otakara Vávry Kouzelný dům z roku 1939, kterou ztvárnila ve svých 64 letech.
Během své divadelní dráhy hrála v několika hereckých společnostech a divadlech. Začínala v divadelní společnosti svých rodičů, pokračovala v letech 1895 až 1898 ve společnosti K. Kaňkovského, následně tři roky u J. Drobného, v letech 1901 až 1906 u společnosti Zöllnerových. Sezónu 1906/1907 strávila ve Východočeském divadle. V letech 1914 až 1919 hrála na scéně Národního divadla v Praze, v letech 1919 až 1927 v divadelní společnosti svého druhého manžela Václava Zejferta a divadelní hereckou dráhu ukončila v roce 1939 po delším působení v Městském divadle v Plzni [6]. Zde také v roce 1938 ztělesnila titulní roli v Portově dramatizaci novely Boženy Němcové Babička. V této inscenaci podávala vysoce hodnocený herecký výkon, jenž jí přinesl roli babičky ve stejnojmenném filmu režiséra Františka Čápa z roku 1940.[2] Celkem hrála asi ve 40 českých filmech.
V roce 1955 jí byl propůjčen čestný titul zasloužilá umělkyně. V roce 1961 natočil Martin Frič s herečkou dokumentární film Zasloužilá umělkyně Terezie Brzková. Herečka je pohřbená v Praze na Vyšehradském hřbitově[7].
Její vlastní vnučkou byla Ivana Tigridová (1925–2008), manželka Pavla Tigrida.[2]
Divadelní angažmá a role (výběr)
editovat- Východočeské divadlo v Pardubicích, 1906/1907
- Městské divadlo v Plzni, 1907–1914 a 1927–1939
- babička (dramatizace podle knihy Boženy Němcové Babička), 1938
- Národní divadlo v Praze, 1914–1919 a jako host (1943, 1947)
- Runa (Julius Zeyer: Radúz a Mahulena)
- chalupnice Černá (František Xaver Svoboda: Směry života)
- babka (Alois Jirásek: Lucerna)
Filmografie, výběr
editovat
- Kouzelný dům (Anna), 1939
- Babička (babička), 1940
- Poslední podskalák (hospodyně Běta), 1940
- Preludium (babička), 1941
- Roztomilý člověk (Dvořáková), 1941
- Barbora Hlavsová (Barbora Hlavsová), 1942
- Mlhy na blatech (babička), 1943
- Skalní plemeno (matka), 1943
- Tanečnice (hospodyně Háta), 1943
- Děvčica z Beskyd (stará Cagulka), 1944
- Kluci na řece (paní Magdaléna), 1944
- Počestné paní pardubické (hraběnka), 1944
- Černí myslivci (1945)
- V horách duní (Řebounová), 1946
- Alena (Háta), 1947
- Čapkovy povídky (starostová), 1947
- Předtucha (Cilka), 1947
- Uloupená hranice (Srbková), 1947
- Návrat domů (Stachová), 1948
- Past (vězeňkyně), 1950
- Temno (babička), 1950
- Vstanou noví bojovníci (Kolmistrová), 1950
- Malý partyzán (Berta), 1950
- Divotvorný klobouk (stařenka), 1952
- Pyšná princezna (mlynářka), 1952[2]
- Ještě svatba nebyla (Durajová), 1954
- Byl jednou jeden král... (stařenka), 1954[2]
- Jan Žižka (stařenka), 1955
- Jurášek (Vojtová), 1956
- Proti všem (stařenka), 1956
- Roztržka (Dvořáková), 1956
- Hry a sny (babička ve 2. povídce), 1958
- Princezna se zlatou hvězdou (babička s otýpkou dříví), 1959[2]
- Sny na neděli (babička), 1959
- Zasloužilá umělkyně Terezie Brzková (dokumentární film), 1961
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kolín
- ↑ a b c d e f Neotravujete, parchanti! Představitelka národem milované Babičky byla dobrotivou stařenkou jen naoko. www.super.cz [online]. [cit. 2023-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Josef Brzek [online]. Geni [cit. 2024-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Divadelní podnikatelé Bohumír Šolc a Václav Zejfert. Pražské noviny. 1938-12-08, s. 4. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1803-4853.
- ↑ Např. Divadelní společnost řed. Zeiferta. 1. československý sňatkový zpravodaj. 1926-12-18, s. 7. Dostupné online po registraci. Dostupné online.
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 47
- ↑ hrob herečky Terezie Brzkové na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-28.
Literatura
editovat- BARTOŠEK, Luboš. Náš film. Kapitoly z dějin (1896–1945). Praha: Mladá fronta, 1985. S. 256, 257, 275, 276 a 326.
- ČERNÝ, František. Hraje František Smolík, Praha : Melantrich, 1983, str. 261, 302
- ČERNÝ, František. Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci. Praha : Mladá fronta, 1978, str. 299
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 75–76, 191, 231, 241, 527, 544.
- Encyklopedie českého filmu 1938 – 1998. CD ROM
- FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 119–120.
- KNAP, Josef. Čtyři herečky : Marie Spurná : Hana Vojtová : Terezie Brzková : Otýlie Beníšková. Praha : Orbis, 1967. 237 s.
- KOLEKTIV autorů. Národní divadlo a jeho předchůdci, Praha: Academia, 1988, str. 46–7
- KOHOUT, Eduard. DIVADLO aneb SNÁŘ, Praha: Odeon, 1975, str. 29, 30, 32, 54, 163
- KONEČNÁ, Hana a kol. Čtení o Národním divadle, Praha: Odeon, 1983, str. 387
- PRŮCHA, Jaroslav. Má cesta k divadlu, Praha: Divadelní ústav, 1975, str. 168, 178–180, 181, 184–6, 259.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 149.
- VALTROVÁ, Marie – ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle?. Praha: Primus, 1993, str. 12, 13, ISBN 80-85625-19-9
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 241.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Terezie Brzková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Terezie Brzková
- Terezie Brzková v databázi Archivu Národního divadla
- Terezie Brzková ve Filmovém přehledu
- Terezie Brzková v Česko-Slovenské filmové databázi
- Terezie Brzková ve Filmové databázi
- Terezie Brzková na Kinoboxu
- Terezie Brzková v Internet Movie Database (anglicky)
- Terezie Brzková v České divadelní encyklopedii
- Terezie Brzková v databázi Libri Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století Archivováno 25. 7. 2020 na Wayback Machine.
