Teplotní součinitel elektrického odporu

fyzikální veličina

Teplotní součinitel odporu (též teplotní součinitel rezistivity) je fyzikální veličina vyjadřující závislost odporu (rezistivity) vodiče (polovodiče) na teplotě. Odpor elektrických vodičů s rostoucí teplotou stoupá, teplotní součinitel odporu má kladnou hodnotu. Odpor polovodičů s rostoucí teplotou klesá, teplotní součinitel odporu má zápornou hodnotu.[1]

Značení a jednotky

editovat
  • Symbol veličiny: α (příp. αR)
  • Jednotka: kelvin na −1. (shodná se stupněm Celsia na −1), značka jednotky: K−1 (°C−1)
  • Výpočet:   , kde R0 je počáteční odpor, ΔR je rozdíl odporů při rozdílu teplot Δt
  • Použití:
    • výpočet odporu R vodiče, je-li znám počáteční odpor R0 a rozdíl teplot Δt
      •  
    • výpočet rezistivity ρ vodiče, je-li známa počáteční rezistivita ρ0 a rozdíl teplot Δt
      •  

Hodnoty

editovat

Hodnoty pro některé vodiče:

Látka Složení α [10 −3K−1]
Uhlík (grafit) C −6–12
Konstantan 54 % Cu, 45 % Ni, 1 % Mn −0,03
Nikelin 67 % Cu, 30 % Ni, 3 % Mn 0,11
Nichrom 78 % Ni, 20 % Cr, 2 % Mn 0,2
Stříbro Ag 3,8
Tantal Ta 3,8
Platina Pt 3,9
Zlato Au 4
Wolfram W 4,1
Cín Sn 4,2
Olovo Pb 4,2
Hliník Al 4,9
Železo Fe 6
Měď Cu 3,92
Mosaz 50–99 % Cu, Zn 2–7

[2]

Reference

editovat
  1. REICHL, Jaroslav; VŠETIČKA, Martin. Závislost odporu kovového vodiče na teplotě [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  2. MIKULČÁK, Jiří. Matematické, fyzikální a chemické tabulky pro SŠ. Praha: Prometheus, 2010. 206 s. ISBN 978-80-7196-345-5. 

Související články

editovat