Tchien-che (modul vesmírné stanice)
Tchien-che (čínsky pchin-jinem Tiānhé, znaky 天和; česky Nebeská harmonie; anglický přepis Tianhe) je první modul budované čínské Vesmírné stanice Tchien-kung (TSS), který byl vynesen do kosmu z kosmodromu Wen-čchang 29. dubna 2021.
Tchien-che | |
---|---|
Start | 29. duben 2021, 03:23:15 UTC |
Kosmodrom | Kosmodrom Wen-čchang |
Nosná raketa | Dlouhý pochod 5B |
Typ oběžné dráhy | nízká oběžná dráha Země |
Stav objektu | Aktivní |
Trvání mise | dosud 1339 dní |
Provozovatel | Čínská národní vesmírná agentura |
Druh | modul vesmírné stanice |
Program | Vesmírná stanice Tchien-kung (TSS) |
Hmotnost | 22 500 kg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Modul
editovatModul váží 22,5 tuny, jeho celková délka je 16,6 metru a největší průměr 4,2 metry[1]. Nosnou raketou byl vynesen na kruhovou, tzv. nízkou oběžnou dráhu ve výšce 380 km se sklonem 41,5 stupně k rovníku[2].
Tchien-che poskytuje obytný prostor pro tři členy posádky s kuchyňkou a toaletou. Objem vnitřního prostoru je zhruba 50 metrů krychlových, po doplnění dvou vědeckých modulů dosáhne asi 110 m3)[1]. Vedle toho modul Tchien-che zajišťuje pohon, navádění, navigaci a řízení orientace, protipožární ochranu, zpracování a kontrolu atmosféry, komunikaci navenek a pomocí dvou solárních panelů také napájení stanice. Jeho součástí je v přední části i spojovací uzel s pěti porty, které budou složit k připojení dalších modulů stanice nebo pilotovaných lodí Šen-čou a automatizovaných nákladních lodí Tchien-čou, jeden z nich je určen k výstupům do volného prostoru. Také v zadní části modulu je jeden port.
Součástí modulu je dále robotický manipulátor o délce 10,2 metru. Se sedmi klouby, dvěma rameny a dvěma koncovými záchytnými mechanismy může manipulátor přenášet objekty o hmotnosti až 25 tun s přesností polohování menší než 5 cm. Kosmonauti budou používat manipulátor k pohybu po vnější straně vesmírné stanice při výstupech do volného prostoru, k přenášení vybavení pro experimenty a pro další účely. Menší z obou ramen se také během montáže stanice zapojí do přemístění dvou více než dvacetitunových laboratorních modulů Wen-tchien a Meng-tchien. Ty se musí při příletu z důvodu technických omezení při navádění připojit k základnímu modulu Tchien-che přes přední port jeho spojovacího uzlu (ve směru letu), ale jejich konečné umístění je na bočních portech (kolmo ke směru letu). Na potřebnou pozici je přenese právě robotický manipulátor.[3]
Životnost modulu, jako i celé vesmírné stanice, se počítá minimálně na deset let[4].
Průběh letu
editovatStart rakety Dlouhý pochod 5B z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan proběhl 29. dubna 2021 v 11:23:15 místního času (03:23:15 UTC).
Po odpojení modulu začal základní stupeň rakety nekontrolovaně padat k zemi a nikdo nedokázal přesně určit datum, čas ani místo dopadu[5]. Nakonec její zbytky, které podle serveru Space.com měli hmotnost asi 23 tun[6], dopadly 9. května 2021 v 02:24 UTC[6] do Indického oceánu západně od souostroví Maledivy.
První lodí, která se k Tchien-che coby jádrovému modulu budoucí Vesmírné stanice Tchien-kung připojila, byla 29. května 2021 ve 21:01 UTC nákladní loď Tchien-čou 2 se zásobami pro první expedicí tří kosmonautů, jejichž úkolem bylo provést první kroky k zavedení rutinního provozu a kteří přiletěli o tři týdny později v lodi Šen-čou 12. Prvním modulem, který rozšířil vnitřní prostory a možnosti nové stanice, byl 24. července 2022 v 19:13 UTC připojený modul Wen-tchien.
Přehled lodí a modulů připojených k TSS přes modul Tchien-che
editovatModul Tchien-che má na svém spojovacím uzlu celkem 5 portů umožňujících připojení jiného kosmického tělesa (kosmické lodě nebo dalšího modulu):
- přední port modulu – port na přídi stanice, mířící ve směru letu
- spodní modulu – port mířící směrem k Zemi
- pravý port modulu – port mířící vpravo od směru letu; v budoucnu k němu bude trvale připojen modul Wen-tchien
- levý port modulu – port mířící vlevo od směru letu; v budoucnu k němu bude trvale připojen modul Meng-tchien
- zadní port modulu – port na zádi
Lodě připojené přes přední port
editovatloď | připojena | odpojena | dní |
---|---|---|---|
Šen-čou 12 | 17.06.2021 | 16.09.2022 | 91 |
Tchien-čou 2 | 18.09.2022 | 05.01.2022 | 110 |
Tchien-čou 2 | 05.01.2022 | 07.01.2022 | 2 |
Tchien-čou 2 | 07.01.2022 | 27.03.2022 | 78 |
Tchien-čou 3 | 20.04.2022 | 17.07.2022 | 88 |
Wen-tchien | 24.07.2022 | let pokračuje | dosud 888 |
Lodě připojené přes spodní port
editovatloď | připojena | odpojena | dní |
---|---|---|---|
Šen-čou 13 | 15.10.2021 | 15.04.2022 | 182 |
Šen-čou 14 | 05.06.2022 | let pokračuje | dosud 937 |
Lodě připojené přes zadní port
editovatloď | připojena | odpojena | dní |
---|---|---|---|
Tchien-čou 2 | 29.05.2021 | 18.09.2021 | 111 |
Tchien-čou 3 | 20.09.2021 | 19.04.2022 | 210 |
Tchien-čou 4 | 10.05.2022 | let pokračuje | dosud 963 |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Tianhe core module na anglické Wikipedii.
- ↑ a b CLARK, Stephen. Assembly of Chinese space station begins with successful core module launch – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KUŽEL, Stanislav. Čína staví stanici. Orbitální [online]. aeroweb.cz, 2021-05-03 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Stephen. Chinese astronauts complete first spacewalk outside new space station – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Čína vypustila do kosmu základní modul své vesmírné stanice [online]. ceskenoviny.cz, 2021-04-29 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Trosky čínské rakety dopadnou asi o víkendu, stále se neví kdy přesně ani kam [online]. ceskenoviny.cz, 2021-05-07 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Trosky nekontrolovatelné čínské rakety dopadly do oceánu poblíž Malediv [online]. ceskenoviny.cz, 2021-05-09 [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
Související články
editovat- Čínská národní vesmírná agentura
- Šen-čou
- Tchien-čou
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tchien-che na Wikimedia Commons
- Příspěvek na Twitteru s videem z uvolnění modulu Tchien-che na oběžnou dráhu – 29. dubna 2021