Tarja Halonenová
Tarja Kaarina Halonenová (* 24. prosince 1943 Helsinky) je finská politička. V letech 2000–2012 byla jedenáctou prezidentkou Finska a první ženou, která tuto funkci zastávala. Byla zvolena v roce 2000 a znovuzvolena v lednu 2006 na dalších šest let. Předtím pracovala jako ministryně zahraničí, členka parlamentu a jako právnička odborové organizace. Pochází ze sociální demokracie, ale se stranou přestala spolupracovat už když byla zvolena prezidentkou.
Tarja Kaarina Halonen | |
---|---|
11. prezidentka Finska | |
Ve funkci: 1. března 2000 – 1. března 2012 | |
Předchůdce | Martti Ahtisaari |
Nástupce | Sauli Niinistö |
Ministryně zahraničních věcí Finska | |
Ve funkci: 13. dubna 1995 – 25. února 2000 | |
Předseda vlády | Paavo Lipponen |
Předchůdce | Paavo Rantanen |
Nástupce | Erkki Tuomioja |
Ministryně spravedlnosti Finska | |
Ve funkci: 28. února 1990 – 26. dubna 1991 | |
Předseda vlády | Harri Holkeri |
Předchůdce | Matti Louekoski |
Nástupce | Hannele Pokka |
Poslankyně parlamentu za Helsinki | |
Ve funkci: 24. března 1979 – 26. února 2000 | |
Nástupce | Ilkka Taipale |
Stranická příslušnost | |
Členství | Finská sociálně demokratická strana |
Rodné jméno | Tarja Kaarina Halonen |
Narození | 24. prosince 1943 (80 let) Helsinky, Finsko |
Choť | Pentti Arajärvi |
Partner(ka) | Kari Pekkonen |
Děti | Anna Halonenová |
Alma mater | Helsinská univerzita |
Profese | právnička |
Náboženství | luteránství |
Ocenění | komandér Řádu bílé růže (1990) dáma velkého kříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří (1995) Řád bílé hvězdy 1. třídy (1995) velkokříž Řádu islandského sokola (1997) Komtur velkokříže Řádu finského lva (1998) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www.tpk.fi |
Commons | Tarja Halonen |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatJako studentka práv v roce 1971 vstoupila do finské sociální demokracie. V letech 1977 až 1996 byla zastupitelkou v městské radě v Helsinkách a v letech 1979 až 2000 vykonávala funkci poslankyně ve finském parlamentu.
Od roku 1987 vykonávala různé ministerské funkce ve finské vládě: do roku 1990 ministryně sociálních věcí a zdravotnictví, v letech 1989 až 1991 ministryně pro skandinávskou spolupráci, v letech 1990 až 1991 ministryně spravedlnosti a v letech 1995 až 2000 ministryně zahraničí za jejíhož působení vstoupilo Finsko do EU, v druhé polovině roku 1999 předsedalo Finsko poprvé EU.
Po studiích se velmi zajímala o lidská práva a menšiny, například homosexuálů. Skutečnost, že žila jako matka se svým životním partnerem nesezdaná, narušovala její šance při přímé volbě finského prezidenta v roce 2000 a tím víc, když měla takovou váženou a populární konkurenci v podobě Esko Aho (finský premiér v letech 1991–1995), Riitty Uosukainenové a Elisabeth Rehnové.
K všeobecnému překvapení vyhrála volební boj úřadující ministryně zahraničí – také díky oceňovanému finskému předsednictví Evropská unie v roce 1999. Tak se mohla stanout v prvním kole volby 16. ledna 2000 se 40,0% hlasů před Esko Aho (34,4 %) jasně na špici sedmi kandidátů.
Dne 6. února 2000 ve 2. kole volby získala 51,6 % proti konzervativci Aho.
Zároveň se jejím nástupem do úřadu vstoupila do platnosti změna ústavy, která dřívější velmi rozsáhlé pravomoci hlavy státu omezila na pouhé reprezentativní úkoly. Vzhledem k této změně se už nemohla Tarja Halonenová projevovat v témže měřítku jako její předchůdci Urho Kekkonen, Mauno Koivisto a Martti Ahtisaari v utváření zahraniční a domácí politiky.
Tarja Halonenová, která se těší v anketách veřejného mínění pravidelně stále velké oblibě, uvedla ve známost 19. května 2005, že při prezidentských volbách v roce 2006 bude znovu kandidovat. V prvním kole 15. ledna 2006 dosáhla 46,3% hlasů. Do druhé volbě 29. ledna 2006 nastoupila proti druhému kandidátovi Sauli Niinistöovi a vyhrála - vzhledem ke své vysoké popularitě během volebního období – relativně těsně s 51,8 % hlasů.
Poté, co byla v roce 2000 zvolena, vdala se za svého dlouholetého partnera Dr. Penttiho Arajärviho.
Vyznamenání a ocenění
editovatOdkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tarja Halonenová na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky finské prezidentky