Tarančiové
Iliští Ujgurové nebo Tarančiové (ujgursky تارانچى → Taranchy, čínsky 塔蘭奇 pchin-jinem talanqi, obvyklou fonetikou: talan-čchi, turecky plurál:Tarançiler} je termín označující muslimskou usedlou populaci žijící v oázách kolem Tarimské pánve v Ili (Jili) Kazašské autonomní prefektuře v současném Sin-ťiangu v Číně. Na toto území byly usazeni Číňany. Při sčítání lidu roku 1926 byl jejich počet na 53 010 obyvatel.
Etymologie
editovatOtázkou kmene Ilištích Ujgurů se zabýval Friedrich Wilhelm Radloff, který zkoumal jejich původ, způsob života, tradice atd. Své poznatky shrnul do slavného díla Пробен → Proben. Jejich etymologický název „Taranči“ se skládá ze slovního kořene „taran“ + sufixu „či“. Slovo „taran“ je zkomoleninou slova „tarım“ jež nese význam „zemědělství“. Čili „taran“ + sufix „či“ je používáno v odvozeném tvaru „tarım“ + sufix „dži“ s významem: zemědělec → tarımdži (jako například: Tarimská pánev → Zemědělská pánev).
Iliští Ujgurové jsou skupina Ujgurů z Východního Turkestánu (Čína), který se do 18. století stěhovaly do Iliské oblasti z Kazachstánu. Až do roku 1930, (jako Kašgarci), byly považovaní za odlišnou etnickou skupinu. Od té doby byly klasifikovány jako Ujgurové.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků Тараншылар na kazašské Wikipedii a Taranchi na anglické Wikipedii.
Literatura
editovat- Wixman, Roland, „The Peoples of the USSR: An Ethnographic Handbook“, New York, ME Sharpe, 1984, ISBN 076563709X, ISBN 9780765637093
Související články
editovat