Taneční notace

Taneční notace je symbolická reprezentace lidských pohybů při tanci. K zápisu používá grafické symboly a značky, alfanumerické znaky i slovní popis. Existuje několik různých tanečních notací, některé z nich byly vymyšleny za účelem popsat pouze konkrétní typ tance. Záznam taneční notace konkrétního tance se v nazývá taneční partitura (anglicky dance score).

Španělský sólový tanec La Cachucha, jak ji zapsal Friedrich Albert Zorn

Použití

• 
  Taneční pozice…
• 
  …a její zápis v DanceWriting

Taneční notace se používá primárně pro zachování historických tanců jejich zdokumentováním a analýzou (např. v etnochoreologii), pro rekonstrukci choreografie, či cvičení techniky. Taneční notace také umožňuje tanec zdokumentovat pro případné nárokování autorských práv.

V západním světě se používají například Labanova notace (též Labanova kinetografie), Choreologie (též Benesh Movement Notation), Eshkol-Wachman Movement Notation, či DanceWriting. Jelikož byly západní taneční notace vymyšleny s ohledem na zápis tanců západního světa, nelze je všeobecně použít pro efektivní zápis tanců z ostatních kulturních okruhů.

Některé notační systémy se používají pouze pro specifické tance. Například Shorthand Dance Notation pro židovské tance, Morris Dance Notation pro Morris dance, či Beauchamp-Feuilletova notace (či jen Feuilletova notace) pro barokní tance.

Historie

Takzvaný Bruselský rukopis, zhotovený pro mladou Markétu Habsburskou někdy kolem roku 1495, obsahoval popisy bassedanců. Pod notovou osnovou je zápis kroků pomocí zkratek – zde R B SS DDD…

Barokní Menuet d'Exaudet zapsaný pomocí Beauchamp-Feuilletovy notace a doplněný o notový zápis, rok 1765

V roce 1680 vymyslel Pierre Beauchamp notaci pro zápis barokních tanců. Jeho systém - známý jako Beauchamp-Feuilletova notace - publikoval v roce 1700 Raoul-Auger Feuillet a tato notace se používala pro zápis tanců během 18. století.

Sergejevova kolekce obsahuje taneční partitury carského ruského baletu přelomu 19. a 20. století zaznamenanou pomocí notace, kterou vymyslel ruský baletní tanečník Vladimír Ivanovič Stěpanov. Obsahuje Petipovy původní choreografie (Sergejev byl Petipův žák) – například Louskáček, Le Corsaire/Korzár a Spící krasavice – a díky jejich záznamu ve sbírce se mohly inscenace šířit i mimo carské Rusko.

Stanley D. Kahn na své notaci pracoval v letech 1930 až 1950 a výsledek publikoval v roce 1951. Kahnova notace se zaměřuje na záznam přenosu váhy a další pohyby ve stepu.

V roce 1948 si nechala Hanya Holm – jako první choreograf Broadway Theatre – opatřit své taneční partitury pro Kiss Me Kate copyrightem.

V roce 1981 vytvořil herní vývojář Eddie Dombrower první počítačovou taneční notaci. Jeho DOM (notation) system byl určen pro osobní počítače Apple II a umožňoval choreografovi řídit pohyb animované figurky pomocí zadaných kódů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dance notation na anglické Wikipedii.

Související články

• Notace (hudba)

Literatura

• SPEDDING, Chloe. ISSUES OF DANCE NOTATION: DOMENICO DA PIACENZA’S DANCE WRITING IN FIFTEENTH-CENTURY ITALY: A thesis submitted to the Victoria University of Wellington in fulfilment of the requirements for the degree of Master of Arts in Italian. Wellington: Victoria University of Wellington, 2013. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu taneční notace na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ph276424

Portály: Kultura | Umění