Třetí alija
Třetí alija je židovská imigrační vlna, tzv. alija, z Evropy do britské mandátní Palestiny, která proběhla v letech 1919 až 1923.[1] Symbolem počátku této přistěhovalecké vlny bylo připlutí lodi Roselan do přístavu v Jaffě ze dne 19. prosince 1919, na jejíž palubě přicestovalo 650 nových imigrantů. Během této aliji přišlo do Palestiny přibližně 35 tisíc nových přistěhovalců,[2] kteří přišli především ze zemí východní Evropy (45 % imigrantů přišlo z Ruska, 31 % z Polska, 5 % z Rumunska a 3 % z Litvy). Někdy se o této aliji hovoří jako o pokračování druhé aliji, která byla přerušena první světovou válkou.[3]
Charakteristika
editovatVýznamným prvkem této alije byli mladí průkopníci či pionýři (hebrejsky: חָלוּץ, chaluc, pl. chalucim) z hnutí he-Chaluc, kteří do země přicházeli v letech 1919 až 1921 (poté jejich počet začal klesat). Jejich význam byl stejně velký jako u průkopníků druhé aliji. Jejich ideologie přispěla velkým dílem k budování státu. Došlo k založení Histadrutu a vznikly zastupující instituce jišuvu (Židovská národní rada a národní shromáždění) a podzemní židovská vojenská organizace Hagana. Dále byly budovány první mošavy, infrastruktura (silnice), města, zemědělské osady, továrny, vysoušely se bažiny (například v Jizre'elském údolí, Chulském údolí, atp).[3]
Příčiny třetí aliji
editovatMezi příčiny nové imigrační vlny patří jak přijetí Balfourovy deklarace, tak samotné ustanovení britského mandátu nad Palestinou.[3] Po první světové válce navíc došlo v Evropě ke vzniku nových států a růstu nacionálních tendencí. Významnou událostí, jež postihla východní Evropu, byla taktéž bolševická Říjnová revoluce a následná ruská občanská válka. Oboje vedlo k celé řadě pogromů.[1] Ty však probíhaly i v poválečném Polsku (např. pogrom ve Lvově) či po porážce Maďarské republiky rad (v jejím čele stál Žid Béla Kun).[1] Odhaduje se, že v průběhu ruské revoluce a občanské války bylo zabito na 100 tisíc Židů a 500 tisíc jich zůstalo bez domova.[4] Značný význam mělo i zavedení přísných kvót pro příjem přistěhovalců ze strany Spojených států. Ty byly přitom zaměřeny primárně proti východní Evropě. Dodatečně motivujícím faktorem byla ekonomická krize, a to v tom smyslu, že skýtala možnost započetí nového života v Palestině.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Third Aliyah na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c TERNER, Erich. Dějiny Státu Izrael. Pardubice: Kora, 1991. ISBN 80-901092-0-9. S. 53–54.
- ↑ The Third Aliyah (1919-1923) [online]. Ministry of Immigrant Absorption of State of Israel [cit. 2010-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c The Third Aliyah [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2010-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Pogroms During the Civil War 1918 - 1921 [online]. Beyond the Pale. The History of Jews in Russia [cit. 2010-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-05. (anglicky)
