Wikipedie

Třebom

obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji

Třebom (německy Thröm,[4] polsky Trzebom) je obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Žije zde 206[1] obyvatel. Obec se nečlení na části a je tvořena jediným katastrálním územím. Obec se nachází v Sudicko-třebomském výběžku a je ze tří stran obklopena polským územím.

Třebom
Kostel sv. Jiří a kaple
Kostel sv. Jiří a kaple
Znak obce TřebomVlajka obce Třebom
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKravaře
Obec s rozšířenou působnostíKravaře
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
(do r. 1920 též pruské Slezsko)
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°2′46″ s. š., 18°1′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel206 (2024)[1]
Rozloha9,51 km²[2]
Katastrální územíTřebom
Nadmořská výška226 m n. m.
PSČ747 25
Počet domů81 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřebom 3
747 25 Sudice
outrebom@volny.cz
StarostaJaroslav Vlk
Oficiální web: www.trebom.cz
Třebom
Třebom
Další údaje
Kód obce569101
Kód části obce170208
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Původní podoba Třěbom (v mužském rodě) byla odvozena od osobního jména Třěbom (jeho základem bylo sloveso třěbiti - "tříbit"). Význam místního jména byl "Třěbomův majetek". V průběhu dějin bylo jméno všelijak upravováno (Třeboun, Třebouň, Třeboň). Německé jméno se vyvinulo z českého.[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349 a zaváděla povinnost obce platit městu Opavě za údržbu mostů a cest. V letech 1245–1281 byla obec Třebom nově osídlována Němci díky kolonizační činnosti olomouckého biskupa Bruna, hraběte ze Schaunburgu. Vrchnost, která vládla Třebomi v následujících staletích, byla převážně českého, popř. polského původu. Od doby husitské tvořila Třebom dohromady se sousední obcí Hradčánky (polsky Gródczanki, německy Ratsch) exklávu Bruntálského panství. V roce 1621 získal obec Řád německých rytířů. V době největšího rozkvětu v druhých polovinách 19. století počet obyvatel dosahoval ku 1040 lidem v obci. V roce 1708 vznikla v Třebomi škola; školní budova byla postavena v roce 1800. Výstavba katolického kostela, zasvěceného sv. Jiří proběhla v letech 1781–1785. Vláda Řádu německých rytířů byla v Třebomi ukončena v roce 1863 a vesnici převzal pruský stát. Po připojení k Československé republice v roce 1920 byla Třebom čistě německou vesnicí. 22. září 1938 po půlnoci byla příslušníky sudetoněmeckého Freikorpsu napadena hlídka Stráže obrany státu. Během přestřelky byl raněn dozorce finanční stráže František Papoušek a byli zabiti tři příslušníci Freikorpsu. Po boji se útočníci stáhli za státní hranici do Německa.[6]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 018 986 928 961 902 760 752 367 430 359 286 213 203 206 221
Počet domů 163 158 168 163 166 171 171 116 95 80 70 82 79 81 81

Obecní správa

editovat

Mezi lety 1869–1978 Třebom byl obcí v okrese Ratiboř (1869–1910), poté v okrese Hlučín (1921), poté v okrese Opava (1930), poté opět v okrese Hlučín (1950) a později opět v okrese Opava. Od 1. ledna 1979 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obce k Sudicím a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[9]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. ledna 1997.[10]

Galerie

editovat
  •  
    vjezd od polské vesnice Gródczanki
  •  
    budova bývalého obecního úřadu
  •  
    kostel sv. Jiří se hřbitovem
  •  
    interiér kostela
  •  
    hospodářské budovy
  •  
    dům německého typu s vysokými vraty
  •  
    zchátralá budova
  •  
    zchátralá hospodářská budova
  •  
    rychta (pozdější státní statek)
  •  
    prostranství u hasičské zbrojnice
  •  
    kříž u obce
  •  
    památník padlých v první světové válce

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 847. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 613. 
  6. ↑ PADEVĚT, Jiří. Krvavý podzim 1938. 1. vyd. Praha: Academia, 2020. 589 s. ISBN 978-80-200-3097-9. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 582.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  10. ↑ Udělené symboly – Třebom [online]. 1997-01-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třebom&oldid=24210440“