Třebeň

Třebeň
	východní část obce
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Cheb
Obec s rozšířenou působností	Cheb; (správní obvod)
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°7′44″ s. š., 12°24′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	459 (2024)
Rozloha	21,70 km²
Nadmořská výška	439 m n. m.
PSČ	350 02, 351 34
Počet domů	133 (2021)
Počet částí obce	10
Počet k. ú.	9
Počet ZSJ	9
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Třebeň 31; 351 34 Skalná ; outreben@cmail.cz
Starosta	Karel Mikoláš, DiS.
	Oficiální web: www.treben.cz
	Třebeň
Další údaje
Kód obce	539023
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třebeň (německy Trebendorf) se nachází v okrese Cheb v Karlovarském kraji, 6 km severně od Chebu. Žije zde 459^[1] obyvatel. Třebeň je členem Svazku obcí Kamenné Vrchy.

Obec Třebeň leží na katastrálních územích Doubí u Třebeně, Dvorek, Horní Ves u Třebeně, Chocovice, Lesina, Nový Drahov, Povodí, Třebeň, Vokov u Třebeně.^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1208, kdy se uvádí v majetcích Bedřicha z Waldthurmu, který ji v tomto roce směnil za jiné statky s cisterciáckým klášterem ve Waldsassenu.^[5]

Větší část vsi patřila klášteru ve Waldsassenu, čtyři poddanské dvory v ní pak drželi Rohrerové. Roku 1339 je prodali témuž klášteru. V průběhu druhé poloviny 14. století se dostala ves několikrát do zástavy jiným držitelům, klášter ji však vždy získal zpět. Nakonec se tak stalo listem císaře Zikmunda z roku 1434. V období 15. až 17. století drželo obec několik chebských měšťanských rodin. Později koupilo část obce město Cheb, větší část však nadále držel klášter ve Waldsassenu. V vlastnictví kláštera zůstala Třebeň až do 19. století. Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a po vysídlení německých obyvatel došlo jen k částečnému dosídlení českými obyvateli. Během následných let bylo historické jádro vsi poznamenáno nevhodnými zásahy. Byly zbořeny některé usedlosti, zanikly hospodářské dvory a větší část drobnější zástavby v okrajových částech.^[6]^[7]

Zástavba

Obec má dvorcový půdorys, typický pro menší sídla v severní části Chebské pánve, v širším okolí Františkových Lázní. Jádrem a dominantou obce je kostel, původně obklopený velkými usedlostmi. Menší zástavba vznikla především v dolní části. Přes narušení po druhé světové válce stále představuje poměrně významný celek mladší chebské lidové architektury. Dochovala zejména mohutná usedlost čp. 19. Po obvodu dvora stojí velký patrový klasicistní dům s kamennými římsami oken. Vesnice byla v minulosti navržena k prohlášení za vesnickou památkovou zónu, k realizaci tohoto záměru ale nedošlo.^[7]

Přírodní poměry

Obec leží v ploché až mírně svažité krajině severní části Chebské pánve. Geologické podloží tvoří písky, jíly, štěrkopísky vildštejnského souvrství třetihorního stáří.^[8] Okolní zemědělská krajina nemá výrazné morfologické prvky, výjimkou jsou rašeliniště v Národní přírodní rezervaci Soos, která svým jižním okrajem zasahují do severní části obce. Obcí protéká krátký bezejmenný potok, který se po soutoku s Doubským potokem vlévá asi po 1,5 km do Ohře.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 263 obyvatel, až na devět cizozemců všichni německé národnosti. Všichni obyvatelé až na dva evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi.^[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů Třebeně (bez místních částí) ^[10]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	191	224	227	253	278	263	254	61	73	51	118	173	184	202
Počet domů	27	30	32	26	26	26	28	21	85	11	27	42	43	51

Vývoj počtu obyvatel a domů Třebeně (včetně místních částí) ^[10]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	1 321	1 533	1 377	1 274	1 326	1 285	1 455	513	453	376	391	321	547	388
Počet domů	150	174	174	157	158	167	178	163	85	69	88	99	102	115

Doprava

Obcí prochází silnice III. třídy spojující Sokolov s Františkovými Lázněmi, u severního okraje obce je zastávka Třebeň na železniční trati Cheb – Luby u Chebu.

Pamětihodnosti

Gotický kostel svatého Vavřince,
fara,
sloup se sochou Panny Marie,
krucifix
obnovený pomník padlých z 1. světové války.

Části obce

V letech 1850–1909 k obci patřily i Dlouhé Mosty, Jindřichov a Tršnice.^[11]

Galerie

Mateřská škola
Obnovený památník obětem první světové války
Historizující dům ve středu obce
Kostel svatého Vavřince

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2018-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-10.
↑ Třebeň [online]. turistika.cz [cit. 2018-08-10]. Dostupné online.
↑ ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb: Chebské muzeum, 1998. 255 s. ISBN 80-85018-78-0. S. 221–222.
↑ ^a ^b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic – Vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná sídla v Čechách. 1. vyd. Svazek III. Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 439 s. ISBN 80-7277-150-7. S. 354–355.
↑ Geologická mapa [online]. Česká geologická služba [cit. 2018-08-10]. Dostupné online.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Trebendorf. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 242.
↑ ^a ^b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 15. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 83, 212, 580.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebeň na Wikimedia Commons
Třebeň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[katastry-4] Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2018-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-10.

[turistika-5] Třebeň [online]. turistika.cz [cit. 2018-08-10]. Dostupné online.

[Úlovec-6] ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb: Chebské muzeum, 1998. 255 s. ISBN 80-85018-78-0. S. 221–222.

[Pešta-7] PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic – Vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná sídla v Čechách. 1. vyd. Svazek III. Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 439 s. ISBN 80-7277-150-7. S. 354–355.

[geomapa-8] Geologická mapa [online]. Česká geologická služba [cit. 2018-08-10]. Dostupné online.

[sldb1921-9] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Trebendorf. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 242.

[Ch-10] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 15. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.

[prehled-obci-11] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 83, 212, 580.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]