Třída Valiant

Třída Valiant
	HMS Warspite (S103)
Obecné informace
Uživatel	Royal Navy
Typ	ponorka
Lodě	5
Osud	vyřazeny
Předchůdce	HMS Dreadnought (S101)
Nástupce	třída Swiftsure
Technické údaje
Výtlak	4200 t (na hladině); 4900 t (pod hladinou)
Délka	86,9 m
Šířka	10,1 m
Ponor	8,2 m
Pohon	1× jaderný reaktor
Rychlost	20 (na hladině); 28 uzlů (pod hladinou)
Posádka	103
Výzbroj	6× 533mm torpédomet

Třída Valiant byla třída útočných ponorek s jaderným pohonem britského královského námořnictva. Byly to první jaderné ponorky čistě britské konstrukce. Všech pět postavených ponorek již bylo vyřazeno.

Pozadí vzniku

Pro Britské královské námořnictvo bylo, v loděnicích Vickers v Barrow-in-Furness a Cammel Laird v Birkenheadu, postaveno celkem 5 ponorek této třídy, pojmenovaných Valiant (S 102), Warspite (S 103), Churchill (S 46), Conqueror (S 48) a Courageous (S 48). Stavba probíhala v letech 1962–1971, přičemž ponorky byly do služby zařazovány v letech 1966–1971.

Stavba

Jednotky třídy Valiant:

Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Status
HMS Valiant (S102)	1962	1963	18. července 1966	vyřazena
HMS Warspite (S103)	1963	1965	18. dubna 1967	vyřazena
HMS Churchill (S46)	1967	1967	15. července 1970	vyřazena
HMS Conqueror (S48)	1967	1969	9. listopadu 1971	vyřazena
HMS Courageous (S50)	1968	1970	16. října 1971	vyřazena

Konstrukce

HMS Valiant v roce 1994

Vyřazené ponorky HMS Warspite a HMS Conqueror v roce 2007

Trup byl vyroben z vysokopevnostní oceli UKE. Ponorky se tak mohly ponořit až do hloubky 300 metrů. Výzbroj tvořilo šest 533mm torpédometů. Na palubě bylo neseno celkem 26 dlouhých zbraní. Možnou výzbroj zahrnovala protilodní torpéda Mk 8, protiponorková torpéda Mk 20 či Mk 23 s navedením po kabelu. Později ponorky nesly těžká torpéda Mark 24 Tigerfish řízená po kabelu. Počátkem 80. let byla celá pětice modernizována pro nesení protilodních střel UGM-84 Sub-Harpoon a vypouštění min typů Stonefish a Sea Urchin.

Pohonný systém tvořil jeden domácí tlakovodní jaderný reaktor Rolls-Royce PWR 1 s přirozeným oběhem (vodní čerpadla bylo nutné zapínat jen při nejvyšších rychlostech) a dvě parní turbíny. Hlavní turbíny a převody byly pro snížení hlučnosti upevněny na podložce, izolované od trupu pružným uložením. Lodní šroub byl jeden. Nejvyšší rychlost dosahovala 28 uzlů pod hladinou a 20 uzlů na hladině.

Operační služba

Ponorka Conqueror byla roku 1982 nasazena ve falklandské válce, kde 2. května potopila argentinský lehký křižník General Belgramo. Použila k tomu svých torpéd Mk 8.

Odkazy

Literatura

MILLER, David; JORDAN, John. Moderní válečné ponorky. Praha: Naše vojsko, 2008. ISBN 80-206-0766-8. S. 208.
PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Valiant na Wikimedia Commons